REKLAMA
Hledat
Nový stavební zákon
estav.tvnový videoportál
Všechna témata

Veletržní hala jako pasivní stavba se zelenou střechou

Passive House Pavilion od architektů ze studia SUP Atelier se na sklonku roku 2017 stal oficiálně první exhibičním prostorem v Asii, který dosahuje pasivního standardu. Má zelenou střechu a využívá slunce i proudění vzduchu. Jak vypadá?

Výstavní haly, expoziční budovy muzejí, galerie a veletržní paláce z principu své existence nepatří mezi budovy nenápadné. Naopak často, dominují svému okolí a jako veřejné budovy o velkém objemu poutají k sobě pozornost. Vystupují nad horizont, snaží se působit majestátním dojmem. Výstavní pavilon nemůže obvykle být považován za uhlíkově neutrální, protože se často neodděluje se od svého okolí patřičnou izolací a energii spotřebovává, aniž by ji nějak uchovával nebo dokonce produkoval. A právě to pohnulo architekty ze studia SUP Atelier (Song und Partners Atelier) k neobvyklému počinu.

Základ? Dobří partneři projektu

Ve spojení s developery z Longfor Real Estate a společnosti Orient Sundar (výrobce oken) se rozhodli prakticky poukázat na to, že disponujeme dostatečnými technickými prostředky na to, aby i výstavní pavilon dosahoval standardu pasivního domu. Z hlediska celkového pojetí je tak jejich projekt PHP (Pasiv House Pavilion) skutečně průlomový. Výsledný objekt s užitnou plochou 1200 metrů čtverečních má totiž minimální spotřebu i výdej provozní energie.

Foto: Zhi Xia

Bez konzultantů to nepůjde

Nakolik byla celá stavba ohodnocena, se bohužel z dokumentace nedozvíme: zadavatel projektu měl zájem na „praktické demonstraci významu pasivních domů“, a tak na finance příliš nehleděl. Nejrůznější odborní konzultanti a poradci (například Luther Design a HXP Planung GmbH) jen potvrzují, že využívány byly jen špičkové materiály. Které rozhodně nepatří mezi ty nejlacinější. Zůstává tak otázkou, zda by bylo možné a ekonomicky přínosné realizovat takové objekty i v podmínkách řekněme střední Evropy. Architektům SUP Atelier se každopádně realizace vyplatila: výstavním pavilónem s charakterem pasivního domu si vydobyli světovou reputaci.

Práce s terénem tu byla polovina úspěchu

Objekt PHP stojí na zeleném prostranství, chtělo by se říct na zatravněném kopci. Sám je však jeho součástí, byť to na první pohled není patrné. Okolní zelený park se vzrostlými topoly je zamýšlen jako prostranství k veřejnému využití, odpočinku a relaxaci. Stromy částečně stíní jižní stranu stavby, severní se mírně svažuje k meadru řeky, a předchází jí několik uměle vyhloubených tůní. Architekti Jingfen Sun a Dan Xie začali svou práci v bodě „kam až za letního dne dopadá stín topolů“, a od tohoto místa pak projektovali celou scénu stavby. Tento krok prý dopomohl k tomu, aby celý projekt PHP zaplul do přírodního prostředí harmonicky. Tím ale poetika končí.

Foto: Zhi Xia

Parametry, které vedou projekt

Od svého počátku byl PHP zamýšlen jako budova plně vyhovující náročným standardům certifikace pasivního domu. Proto byl brán zřetel na všechny provozní parametry, které definovaly architektonickou stránku díla. Kalkulace a doporučení organizace PHI (Passive House Institute) hovořily jasně: roční požadavek na vytápění budovy nesmí přesahovat 15 KWh/m2, a z budovy nesmí unikat více vzduchu, než činí 0,6 jejího objemu za hodinu (bližší specifikace: n50  0.6 / h) při 50 Pa (0.0073 psi). „Jak vidíte, naše práce tedy nemohla být tak volná, jak jsme byli zvyklí,“ potvrzuje šéfarchitekt Yehao Song.

Holistický přístup: záleží na každém detailu

Striktní parametry se silně promítly do toho, jakým způsobem bude budova zaizolována, jak velké může nabídnout vstupy a výchozy (průhledy oken) na volná prostranství. A samozřejmě, jak těsné musí být uzávěry oken a dveří (a kolika vrstev mají dosahovat). Příprava stavebního projektu tedy nebyla zdaleka jen otázkou volné architektonické tvorby, ale spíše diktátem tabelovaných podmínek. Poměry volného prostoru interiéru, tvaru budovy, existence tepelných mostů a namodelovaných přechodových fází vzdušné masy, to vše vycházelo z vnější parametrizace. „Přežít v tísni těchto předem daných podmínek od nás vyžadovalo velmi nekonvenční a přitom vysoce koncepční, holistický přístup, vedený na všech úrovních plánování.“

Foto: Zhi Xia

Objekt mizící pod zemí

V zájmu navýšení provozní stability navrhovaného prostoru tak architekti „pohřbili“ severní stranu budovy do země (tím samozřejmě nasbíraly body za estetiku a zapojení stavby do krajiny), a její splynutí s terénem přispělo k výraznému zlepšení tepelné bilance. Tepelné ztráty se díky překrytí výrazné části objektu zeminou snižují, ve srovnání s užitím klasické izolace. „Stavba tak vychází z topografie terénu, a vlastně mizí a vychází současně z masivu okolní přírody,“ pochvalují si architekti SUP Atelier. Strana jižní, nad povrch výrazně vystupující, je předstoupena vnější „oponou“. Slouží jako sběrnice dopadajícího slunečního záření. V zimě je součástí pasivního vyhřívání, v letních měsících slouží jako zastiňující prvek.

Optimální orientace ke světovým stranám

Celkový design stavby PHP vycházel z principů udržitelnosti. Interiér se snižuje k severu a otevírá jihu, což koreluje s funkční distribucí místa. Místa s vyšší stropní výškou jsou určena k výstavám, ty nižší a zanořená pak slouží jako provozní zázemí a skladiště. Jižní prosklená stěna je vybavena automatizovaným roletovým systémem, který v letních měsících budovu zastiňuje a brání jejímu přehřívání. Široké střešní okno v atriu přináší přirozené osvětlení v průběhu celého dne, a v noci může být využito k ventilaci. Klimatizační systém sází převážně na přirozenou cirkulaci vzduchu.

Foto: Zhi Xia

Prvenství, které vzešlo z plánů

Projekt PHP byl pojat formou dvou vtělených objektů. Vnitřní tvoří vlastní expoziční prostory, vnější pak tvoří alternativní trasu prohlídky, která umožňuje návštěvníkům načerpat osobní zkušenost z klimatu pasivního domu. Proto z „vnější schránky“ ústí na povrch východy, navazující na terasy a park. Vysoká míra propojení vnějšího a vnitřního prostředí (a v případě vnější: uměle vytvořeného a parkového) je považována za jeden z charakteristických rysů PHP. Interiér navíc nabízí formou vnitřních teras a balkónů orientovat pozornost návštěvníků na vystavované objekty z různých úhlů a výškových stupňů. Zdánlivě prostá architektonická forma zpracování je podmíněna pasivním provedením stavby, která v Asi dosud neměla obdoby.

Údaje o projektu

Název projektu: Passive House Pavilion Longfor Sundar
Typ projektu: projekt výstavby expozičních prostor v pasivním standardu
Architektonické studio: SUP Atelier
Lokalizace: Ziquanhe Park, Gaobeidian, Hebei, Čína
Vedoucí projektu: Yehao Song
Projektový tým: Jingfen Sun, Dan Xie, Yingnan Chu, Xiaojuan Chen
Spolupráce: Dongchen Han, Zhenghao Lin
Odborné konzultace: Luther Design+HXP Planung GmbH
Inženýring stavby: THUPDI
Návrh interiéru: Marc &Chantal Design Limited
Osvětlení interiéru: Zhangxin Studio/Tsinghua University
Dodavatelé materiálu: VELUX, Colt, Moser
Klient: Longfor Real Estate a Orient Sundar
Rok dokončení (finalizace): 2017
Zastavěná plocha: 1200 m2

Sdílet / hodnotit tento článek

Mohlo by vás zajímat

Solární skleník: inspirace pro vaši zahradu a možná i budoucnost světa

Solární skleník: inspirace pro vaši zahradu a možná i budoucnost světa

Šikovní architekti musí umět řešit otázky, které ne nutně souvisí jen se stavitelstvím. V tomto případě museli hloubat nad inženýrskými technologiemi a udržitelností zemědělské produkce, přičemž architektura zajišťovala funkční a zastřešující prvek.

Foto: Ronald Tilleman

Budova na ostrově si vystačí s energií z vlastního odpadu

Po osmi měsících důkladných renovací se letos v létě znovu otevřelo návštěvníkům muzeum, přináležející k proslulému národnímu parku Biesbosch v Nizozemí. Jen po málokteré renovaci se dá říct, že by i jinak pravidelní návštěvníci měli problém výsledek úprav poznat. Tady se ale ocitli v dočista novém světě a na novém…

REKLAMA