Loni vyšlo najevo, že v několika lokalitách na slovenském podunajském Žitném ostrově byl potvrzen v pitné vodě dříve používaný pesticid atrazin, který má nežádoucí účinky na zdraví lidí. Hygienici kvůli tomu zakázali používat vodu z vodovodů ve třech oblastech a v dalších dvou udělili dočasnou výjimkou, byť podle podle hlavního hygienika země Jána Mikase má Slovensko mnohem přísnější limity na kvalitu pitné vody než zahraničí.
"Ochrana životního prostředí přestává být agendou na okraji zájmu. Dosud jsme měli různá opatření rozptýlena v různých zákonech. Bylo možné mezi nimi kličkovat. Doufám, že tímto zákonem to jasně omezíme," uvedl Sólymos. Dodal, že na přípravě předlohy, která by měla vstoupit v platnost letos na podzim, se podíleli také zástupci ministerstev zemědělství a zdravotnictví.
Připravovaná opatření se dotknou nejen běžné podnikatelské činnosti na Žitném ostrově a v dalších chráněných oblastech s podzemní vodou, ale nově upraví například i používání chemikálií na golfových hřištích ve vodohospodářských oblastech. Za používání zakázaných chemických látek či vytváření skladek odpadu v chráněných lokalitách budou moci úřady uložit viníkovi pokutu až 165 000 eur (4,2 milionu korun).
Státní tajemník (náměstek) na ministerstvu zemědělství Gabriel Csicsai tvrdil, že nová pravidla ochrany podzemní vody neohrozí efektivitu zemědělské produkce.
Slovensko v roce 2014 změnou ústavy zakázalo až na výjimky vývoz vody do zahraničí. Opatření se nevztahuje například na pitnou nebo minerální vodu balenou v zemi pod Tatrami nebo určenou pro osobní spotřebu. Výjimka ze zákazu se týká také humanitární pomoci nebo nouzových situací.
Sdílet / hodnotit tento článek