Pískovec z 3D tiskárny
Budoucnost rekonstrukce historických budov a renovace fasád nejen gotických katedrál? Tradiční materiál v netradiční formě zpracování. Z pískové směsi a adheziv dokáže 3D tiskárna vyrobit dokonalou napodobeninu pískovce. A dál? Pestrost tvarů, které dokázali vyprodukovat architekti Michael Hansmeyer a Benjamin Dillenburger s pomocí 3D tiskárny, je pro další aplikace více než dobrým argumentem. Styl zdobení italské jeskyně/sklepení (grotta), je skutečně hmatatelnou připomínkou práce dávných kamenických mistrů. Práce, která dnes upadá v zapomnění. „Můžete bez větších problémů obnovit všechny staré sochy a chrliče, můžete vytvořit nové. A hlavně, můžete začít dočista jinak přemýšlet o způsobu, jakým vytváříte vnější struktury budov.“
Hliníková pěna, víc než jen dekorace
V principu je to jednoduché: máte roztavený kov, do kterého pod tlakem vháníte studený vzduch. A jakmile kov utuhne, obalí vytvořené bubliny vzduchových kapes. Výsledkem je vylehčený dekorativní materiál, který je vzhledem ke své hmotnosti velmi pevný. Za tímto nápadem stojí společnost Cymat Technologies, která si na nedostatek objednávek nyní rozhodně stěžovat nemůže. Obklady stěn, dekorace, předěly, „živé stěny“. Formovat můžete povrch tvořený jemným zvrásněním, celobublinkové provedení a atypické velké díly s perforacemi. Možnostem se meze nekladou. Výhoda? „Kromě dekorativních kvalit je tu i ekologie. Hliníková pěna může být 100 % recyklována, a už v předvýrobě pochází výchozí surovina z 50 % recyklátu.“
Beton zelený zevnitř i zvenčí
Dva experimenty, které mohou mít dalekosáhlé dopady. Za oběma přitom stojí švýcarský Federální institut pro technologie v Curychu. O prvním jste už možná slyšeli: je to beton, který místo železa či oceli využívá ke svému strukturnímu zpevnění bambusové výhonky. Tedy pořádné větve, zpracované do podoby hranolů, vylepšené pryskyřicí, zabraňující degradaci organické složky. Co to znamená? Konec železobetonu a nástup bambus-betonu? V zásadě jen to, že zapracovaný přírodní materiál dosáhne u produktu lepší bilance emisí oxidu uhličitého. A další nápad? Bio-receptivní beton. Jedná se o povrchovou úpravu čerstvého betonu, při němž jsou do něj injekčně zapraveny mikroskopické spóry mechů a lišejníků. Ty dokáží změnit šeď měst na zeleň, zvýšit schopnost betonu lapat prachové částice a pročišťovat vzduchu. Navíc to vypadá opravdu dobře. V obou případech ale zůstává jistým otazníkem údržba.
Bambus-Beton - Zdroj: Chris Tubbs
Fasády z popela?
Energeticky zhodnotitelné hospodářské plodiny zažily v posledních letech v Evropě masivní vzestup. Systém spaloven a tepláren pravda není bez vady, ale jistou část nedostatků řeší produkt německé společnosti Made of Air (pod značkou výrobce Elegant Embellishments). Ta začala vyrábět fasádní obklady z popela, vzniklého spalováním výhřevných rostlin. „Bio-uhlí“ je odpadním produktem získávání energie, který má zatím jen skromné využití. „Padesát procent biomasy se změní v energii, zbytek se stává odpadem. A my z toho odpadu vyrábíme vysokotlakým lisováním funkční fasádní obklady, které mají vynikající izolační vlastnosti. Navíc dodávají energetickému zhodnocení biomasy pozitivní náboj.“
Hlína pevnější než cihla?
Pálené cihly nebo beton, to je klasika v Evropě. Podstatná část všech na světě realizovaných staveb se ale každoročně provádí s užitím podstatně primitivnějších prvků. Typickým stavebním materiálem v Peru (stejně jako v Asii nebo Africe) zůstává hlína. V zásadě to problém není, materiál je všude dostupný, přírodní, nenáročný na zpracování. Pokud ovšem nenastane nějaká katastrofická událost, jako například zemětřesení. Pak se hliněné stavby hroutí jako domečky z karet. Američané ze společnosti Aggrebind proto přináší materiál, který může pomáhat v zemích, kde se pořád staví z hlíny. Jedná se o akrylický polymer styrenového základu, který se smíchá s vodou. Výslednou vazkou hmotu poté zapracujete do hliněných cihel. „Ve Státech je takový vynález spíše kuriozitou, ale ve zbytku světa může hodně změnit.“ Výsledkem je totiž výrazně stabilnější a odolnější hliněná cihla. Přesněji, o 60 % pevnější.
Stabilizovaná půda - Zdroj: Chris Tubbs
Transparentní dřevo
Od časů, kdy naši dávní prapředci vylezli z jeskyní a začali stavět obydlí pod širým nebem, je dřevo materiálem, který nevyšel z módy. Vcelku solidní izolační vlastnosti, prodyšnost, přirozený vzhled, pevnost, až neskutečná tvarovatelnost. Co může dřevo ještě nabídnout? Výzkumníci se rozhodli posunout využitelnost dřeva na vyšší úroveň tím, že dokázali nahradit jeho ligninovou složku syntetickým polymerem. Výsledkem je tak dřevo, které dosahuje 85 % průsvitnosti. Zhruba tolik, jako matné sklo. Více o průhledném dříví jsme psali v dřívějším článku.
Sdílet / hodnotit tento článek