O úvahách o nové plavební komoře jsme psali nedávno. Dnes přinášíme aktuální informace.
Stavba by měla stát na osmi pozemcích v katastru Smíchova a Malé Strany. "Pouze na třech z nich je podle územního plánu vysloveně možné umístit plavební komoru," píše se v dokumentu.
Dalším problémem je, že část stavby má být na Dětském ostrově, který je ale v územním plánu vymezen jako plocha pro parky, zahrady či hřbitovy. Komora by navíc omezila funkční využití ostrova a narušila jeho vizuální propojení se Střeleckým a Slovanským ostrovem. "Dětský ostrov bude realizací druhé komory odříznut od prostoru řeky," píše se v materiálu. Omezena by byla rekreace nejen na ostrově, ale i na řece, na kterou Pražané vyrážejí na lodičkách a šlapadlech.
Povodí Vltavy se bude nadále snažit projekt prosadit, například na začátku června na jednání na městské části Prahy 5. "Přínosem nové plavební komory je bezesporu zkrácení doby čekání na proplavování, urychlení vlastního proplavování a oddělení proplavování rekreační plavby, čímž dojde i ke snížení emisí z proplavovaných plavidel," uvedl Roldán. Podle něj může být ve večerních hodinách převeden provoz pouze do nové plavební komory, čímž by se ulehčilo obyvatelům Janáčkova náměstí.
Se stavbou plavební komory zásadně nesouhlasí Praha 5. "V žádném případě Praha 5 druhou plavební komoru nechce a podnikne veškeré kroky, aby případné stavbě zabránila. Druhá plavební komora žádnému občanovi nepomůže, pouze na ní vydělají společnosti, které vozí turisty v parnících po Vltavě," sdělil minulý týden ČTK mluvčí Jakub Večerka. Současnou komorou propluje ročně kolem 28.000 lodí, tedy kolem 80 denně.
"Stížnosti na hluk se týkají podle našich informací hudby z plavidel, nikoliv z provozu plavební komory. Opatření, která by vedla k eliminaci těchto a podobných jevů, jsou řešitelné již nyní, a to plně v kompetenci města," doplnil mluvčí státního podniku.
Sdílet / hodnotit tento článek