Vědci z univerzity sledovali rodiny po zabydlení a srovnávali s kontrolní skupinou rodin, které v bytové nouzi zůstaly. Měřili dopad projektu na zúčastněné rodiny z pohledu zdraví, sledovali i další životní charakteristiky rodin. Pro radnici je nejdůležitějším výsledkem, že 48 rodin si po roce udrželo bydlení bez dluhů, pouhé dvě rodiny projekt opustily.
"Pro nás to znamená, že přístup je správný, Brno se chce tímto směrem pustit dál. Chceme na tento projekt navázat dalším plánem, jak se bezdomovectví v Brně zbavit. Představíme jej na další tiskové konferenci," uvedl primátorův náměstek Matěj Hollan (Žít Brno).
Podle studie už během prvních šesti měsících po nastěhování rodin byly zúčastněné matky v menším stresu, dospělí i děti lépe spali. Vzrostl pocit bezpečí, naopak klesla nedůvěra ve společnost, což je podle vědců zásadní pro integraci rodin. Zlepšilo se také fyzické zdraví lidí zapojených do projektu, snížil se počet hospitalizací a využívání ambulance i množství užívaných antibiotik.
"Jen za prvních šest měsíců projekt ušetřil 25 výjezdů ambulance, 19 hospitalizací a 63 léčení antibiotiky, a to ve srovnání s kontrolní skupinou. Úrazovost dětí se snížila z 12 procent na 2,4 procenta. Očekáváme, že projekt bude mít pozitivní dopad na veřejné rozpočty v oblasti zdraví," uvedl za univerzitu Štěpán Ripka.
Projekt Rapid Re-housing získal několik ocenění, například ve Vídni získal první cenu SozialMarie 2018 a 15 000 euro (asi 380 000 korun). Evropská federace národních organizací pracujících s lidmi bez domova (FEANTSA) jej loni vyhodnotila jako nejlepší projekt v Evropě, který řeší bytovou nouzi. Na druhou stranu město loni na podzim dostalo několik desítek stížností proti těmto rodinám, směřovaly na hluk, nepořádek a konflikty. Projekt byl financován především z dotací Evropské unie, celkem stál 9,7 mil. Kč. Z této částky byla financována především sociální práce.
Sdílet / hodnotit tento článek