"Harmonogram, který zhruba na začátku roku koloval po státní správě, hovořil o tom, že by mohl ten zákon měl být hotov do roku 2026 s účinností 2027. Pak jsme do toho spolu s MMR vstoupili a shodli jsme se, že je to potřeba výrazně zkrátit. Ten termín má především mobilizační účinek. Uvidíme, jak se bude dařit, ale harmonogram bychom chtěli dodržet," řekl Dlouhý. Hospodářská komora dnes s MMR podepsala memorandum o spolupráci při přípravě zákona.
O tom jak vypadají současná nařízení stavebního zákona i po novele od 1. ledna 2018 se můžete podrobně seznámit v článcích našich právníků na ESTAV.cz v tématu Povolování staveb.
Podle návrhu by měl být zákon platný ve druhém čtvrtletí roku 2022, v účinnost by měl vstoupit o rok později. "Z hlediska objemu prací a dopadu je to podobné jako u občanského zákoníků, který je účinný od roku 2014," podotkl Dlouhý. V případě občanského zákoníku byl rozdíl mezi platností a účinností téměř dva roky.
"Připravili jsme základní body, které jsou potřeba změnit. Týká se to jak územního plánování, tak stavebního práva hmotného. Ale například i takových věcí, jako je změna spojeného modelu státní správy a samosprávy, který nám dělá v praxi velký problém. Jde o střet zájmů, systémovou podjatost. Dohodli jsme se, že nejvhodnější by bylo tento model rozdělit. To znamená jít cestou státního stavebního úřadu," doplnila Dostálová. Slibuje si od toho nejen vyřešení systémové podjatosti, ale i to, aby se ve všech regionech povolovalo stejně. A také to, aby v případě nedostatku úředníků při schvalování velkého projektu třeba v Českých Budějovicích mohli pomoci například kolegové z Ostravy. To v současné době není možné.
Od začátku letošního roku v Česku platí novela stavebního zákona, která má za cíl zjednodušit a zrychlit povolovací řízení. Věcný záměr nového zákona chce Dostálová předložit vládě do října 2019. Podle ní bude třeba změnit také 89 souvisejících zákonů.
Už letos na podzim plánuje MMR dílčí úpravy stavebního zákona. "Jde zejména o fikci souhlasu závazného stanoviska. Úředníci by měli mít při stavebním řízení na vyjádření lhůtu 60 dní. Pokud by se do té doby nevyjádřili, znamenalo by to automatický souhlas," uvedla dále Dostálová. Dalším důležitým bodem je podle ní vytvoření územně plánovací dokumentace na úrovni státu, díky které by vláda mohla provádět strategické investice například v dopravě, životním prostředí nebo energetice.
"Nechtěl bych, aby naše činnost bylo vnímána tak, že stojíme pouze na straně těch, kteří chtějí stavět. My rozumíme, že musíme v demokratické zemi otevřít prostor pro všechny instituce občanské společnosti. Ale situace dospěla do situace, kdy je nepřijatelné, aby to pokračovalo dál. Česko patří v rychlosti povolování staveb mezi nejhorší země na světě. Je to neefektivita, která vytváří bariéru hospodářského růstu," dodal Dlouhý.
Sdílet / hodnotit tento článek