Skrývka nadložní vrstvy zeminy, která se zajišťuje v místě plánované výstavby, je ve své podstatě noční můrou všech developerů, projektantů a zástupců stavebního dozoru. Za nákladní vozy, které rozváží bahno ulicemi, vás prostě nikdo nepochválí. A poplatky za její ukládání často výrazně navyšuje náklady stavby. Co kdyby ale zemina prostor stavby vůbec neopustila, a místo toho se sama proměnila ve stavební materiál? A přesně o to v novém projektu oddělení výzkumu a vývoje společnosti Watershed Materials jde.
Jednotka CMU (concrete materials unit) je totiž schopná svrchní vrstvu půdy zredukovat co do objemu a kvality na stavivo, ne nepodobné běžně prefabrikovaným cihlám. Jedná se vlastně o gigantický lis s pojezdným pásem a čtyřmi zdvojenými rameny. Slovo „gigantický“ ale nevypovídá o nadměrné velikosti, spíše o výkonu. Ocelová tlačná ramena kleští jsou schopna vyvinout tlak až 250 tun na jednotku plochy. V takovém případě se rozvolněná zemina záhy mění z nezpevněné usazeniny v pevnou a soudržnou horninu. Pevnou a odolnou jako beton.
Nejedná se o klasický model práce s upěchovanou a stlačenou zeminou, ale o skutečnou nápodobu přírodního procesu tzv. litifikace. V tomto případě je ale geologický čas omezen patnácti vteřinami. Po nich se z několika lopat hlíny stává na kámen zpevněný bloček, využitelný přímo v místě stavby jako stavivo. Co to může znamenat? Kromě toho, že může výrazně poklesnout cena stavebního materiálu a spotřeba energie během procesu výroby, odlehčení se mohou dočkat i sami stavitelé.
Přímo na parcele jim vzniká stavební materiál, který nemusí být dovážen, minimalizuje se odpad, který je ihned zužitkován. Zařízení CMU testované v Napa je řízeno počítačem, a co do zátěže zatím bez problémů zvládá sedmihodinový nepřetržitý výkon. Další testy se ubírají cestou dalšího umocnění tlaku, a systému řízení výrobního procesu počítačem.
Zakladatel společnosti Watershed Materials, David Easton, to komentuje slovy: „Nejedná se vůbec o nic nového. Ten nápad využít materiál přímo v místě stavby a pracovat se stlačenou hlínou už měli lidé před pár tisíci lety. S pomocí vědy a techniky jen upgradujeme technologii na komerční úroveň, z jejíž aplikace by jednou mohli těžit všichni.“
Sdílet / hodnotit tento článek