Správa státních hmotných rezerv půjčuje obcím cisterny pro dopravu pitné vody v zimním období letos poprvé. V zemi Česku teď sedm obcí využívá 13 cisteren SSHR, řekl dnes novinářům předseda správy Pavel Švagr.
"I když jsme problém extrémního sucha řešili v létě, nečekal jsem, že tuto situaci budeme řešit i v zimě," uvedl Švagr.
Obce se podle něj na SSHR obracejí čím dál víc a prodlužuje se doba, na niž si techniku půjčují. Nejde-li o stav krize, musí obce za výpůjčku platit nájemné od 2000 do 5000 korun za měsíc. Správa má pro případ sucha k dispozici stovky cisteren, podle Švagra je otázkou, zda by voda neměla být ve státních hmotných rezervách a to v podobě podzemních vrtů.
Nedašovu Lhotu trápí sucho od léta, o cisternu požádala do listopadu příštího roku. "Vyschly zdroje podzemní i povrchové vody," uvedla starostka Jarmila Janíčková. Obec stojí navážení vody cisternami do vodojemu asi 4000 korun denně, což se může projevit v cenách vody.
Ve Šluknovském výběžku se s nedostatkem vody potýkají Mikulášovice, část Varnsdorfu a Jiříkov. Cisterny vozí vodu jen k lidem, kteří využívali studnu a nejsou napojeni na vodovod. Problém se může zhoršit, pokud bude mrznout. "Cisterny rozváží vodu do teploty minus pět stupňů Celsia," řekla mluvčí Severočeských vodovodů a kanalizací (SčVK) Iveta Kardianová.
V Libereckém kraji trápí sucho hlavně lidi kolem Hrádku nad Nisou a Frýdlantu. Na vině je nejen málo srážek, ale i rozšiřující se těžba uhlí v polském dolu Turów nedaleko hranice. Kvůli těžbě se z dolu odčerpává obrovské množství vody, které pak v oblasti chybí. Kraj se proto s ministerstvem zemědělství dohodl na podpoře projektů, které by měly vodu pro obyvatele postižených oblastí zajistit.
V Královéhradeckém kraji postihl letos nedostatek pitné vody 70 až 80 obcí, hlavně pokud nemají vodovod nebo ho zásobují z mělkého zdroje. Největší problémy jsou na Trutnovsku a Jičínsku. "Míra intenzity dopadů sucha v obcích je však různá," řekl Dan Lechmann z tiskového oddělení hejtmanství.
V Pardubickém kraji se letní nedostatek vody do zimy neprotáhl. Lidé si prohloubili studny nebo si nechali zhotovit vrty, zvýšila se také hladina podzemní vody. Přesto si některé radnice zatím ponechaly zapůjčené cisterny či kontejnery od SSHR a většina by do budoucna chtěla vybudovat vodovod i v místních částech, kde zatím není. SSHR v kraji zapůjčila cisterny obcím Jedousov, Bojanov a Seč.
Hladina podzemní vody klesá a zhoršuje se její kvalita ve středních Čechách. Některá města v regionu proto v minulých letech kvůli suchu zakazovala nebo omezovala odběr povrchových vod. Studie, kterou si nechal zpracovat kraj, upozorňuje na problémy se zdroji pitné vody v rozvojových lokalitách kolem Prahy nebo na trase budoucí dálnice D3.
V jižních Čechách je situace s vodou zatím přijatelná, uvedla Hana Zahradníková z odboru životního prostředí jihočeského krajského úřadu. Podle hydrologa Tomáše Vlasáka ale kraj kvůli dlouhodobému nedostatku srážek postihuje úbytek podzemní vody. Cisterny od SSHR využila obec Dešná na Jindřichohradecku.
Přehrada Hracholusky na Plzeňsku, která měla až do listopadu nejméně vody za 54 let fungování, zvýšila za týden hladinu o 60 centimetrů. Předtím zhruba půl roku klesala. Největší přehradní nádrž v Plzeňském kraji už má díky dešťům vyšší přítok než odtok, který Povodí Vltavy po dohodě s Plzeňským krajem minulý týden snížilo. Řekl to ředitel plzeňského závodu Povodí Miloň Kučera. Také všechny tři vodárenské nádrže, které zásobují kraj pitnou vodou, hlásí nízké objemy.
![OD Kotva [CC BY-SA 4.0 (https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0)]](/img/_/12513/od_kotva_2014_tn.jpg "OD Kotva [CC BY-SA 4.0 (https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0)]")
Sdílet / hodnotit tento článek