"Od roku 2005 skutečně selháváme v tom najít shodu ve Sněmovně a zejména s obcemi a městy na tom, jak má zákon o bydlení vypadat. Teď jsme v situaci, kdy už si nemůžeme vybírat. Je jasné, že tahle vláda, nebo poslanci této Sněmovny, musí přinést a odhlasovat řešení. Pro mě je jedno, jestli to bude vládní, nebo poslanecký návrh. Musí na něm být politická shoda," řekla Valachová. Dodala, že návrh paragrafů je nutné mít ve Sněmovně nejpozději do konce roku, aby se zákon stihl do voleb přijmout.
Babišova vláda ANO a ČSSD s podporou komunistů v programovém prohlášení slíbila zákon o sociálním bydlení. Od záměru ale ustoupila a rozhodla se pro dotační program Výstavba. Později začali vládní politici mluvit o zákonu o dostupném bydlení. Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) před dvěma týdny na facebooku uvedla, že na grémiu k sociálnímu bydlení představila teze k zákonu o dostupném bydlení. Podporovat by se mělo mimo jiné družstevní bydlení. Resort teze zatím nezveřejnil.
Přijetí zákona podporují i opoziční Piráti. "Bez komplexního systémového řešení, které zaručí obcím to, že nebudou přetížené, se nepohneme," uvedla první místopředsedkyně strany Olga Richterová. Dodala, že pokud vláda nepřijde s řešením, bude jako poslankyně pracovat na vzniku normy. Podle Richterové by měla předloha upravovat nejen pravidla pro byty, ale i pro služby a další opatření na pomoc potřebným.
Podle expertů by měla vzniknout ve městech s bytovou nouzí kontaktní místa na podporu bydlení s poradcem a sociálním pracovníkem. Koordinovali by pomoc, která by zahrnovala překlenovací půjčky, dávky na kauci, poradenství či řešení dotací. "Nemusíme vymýšlet kolo. Existují orgány sociálně právní ochrany dětí, obdobně by mohlo fungovat toto kontaktní místo. Nebylo by složité nastavit financování," uvedl analytik organizace Lumos Jan Klusáček.
Podle něj by nastavení nového systému kontaktních míst s ucelenou pomocí dokázalo podle předběžných údajů do budoucna výdaje šetřit, a to třeba díky nižším nákladům na péči o děti v ústavech, pobyty v azylových domech či vězeních. "V desátém roce fungování by potenciální úspory dosáhly osm miliard ročně, náklady by činily asi 2,5 miliardy. Bilance je tedy přes pět miliard. Ve druhé dekádě by za celé desetiletí úspora dosáhla přes 50 miliard korun. Pro stát je to jednoznačně ekonomicky výhodné," shrnul výsledky propočtů Klusáček.
Se zákonem o sociálním bydlení počítala už Sobotkova vláda ČSSD, ANO a lidovců. Norma, kterou tehdy chystalo ministerstvo práce, měla původně platit od roku 2017. Tehdejší koalice se na ní za minulé volební období shodnout nedokázala. Lišily se hlavně představy ČSSD a ANO o tom, kdo má mít na sociální byt nárok a kdo ho má potřebným zajišťovat. Norma ztroskotala i na odporu obcí. Vadilo jim, že by měly mít určitý povinný podíl sociálních bytů.
Analýza ukázala, že polovina lidí ve vážné bytové nouzi žije ve 14 městech. Podle expertů Platformy pro sociální bydlení by se tak k přípravě normy měli vyjadřovat hlavně jejich představitelé.
Sdílet / hodnotit tento článek