REKLAMA
Témata Hledat

Architektonické inspirace

Mozaika nápadů z celého světa!

Povolování staveb více o tématu

Na co má nárok majitel památkově chráněného domu? Proč chránit památky?

Vlastnit nemovitost památkově chráněnou nebo ležící v památkově chráněné zóně či území nebo ochranném pásmu památky může být starost i radost zároveň. Starosti vyplývají ze samotné podstaty památkové ochrany, a tedy jistých omezení a souvisejících investic. Má vlastník památky nárok na nějaké kompenzace a dotace od státu, měst či obcí? Jaké má výhody mít objekt pod památkovou ochranou? A jaký smysl má taková ochrana?

Již dříve jsme si na ESTAV.cz vyprávěli o různých druzích památkové ochrany nemovitostí a vhodného postupu při plánování nové výstavby či rekonstrukcí. Jedním z obvyklých dotazů vlastníků je, jestli jsou nějaké kompenzace za fakt, že není vždy preferována nejlevnější varianta obnovy jejich objektu. Respektive, jestli jim bude přispěno na zhodnocení jejich objektu, když je památkovou péčí vyžadováno jiné než vlastníkovo řešení.

V případě, že investor je vlastníkem kulturní památky, existují státní dotace a krajské dotace. V dotačním programu Program regenerace městských památkových rezervací a zón přispívá na obnovu kulturních památek i příslušné město.

V případě, že se jedná o objekt v památkově chráněném území, v památkové zóně nebo rezervaci, který není kulturní památkou, existuje v současnosti dotace například Královéhradeckého kraje na obnovu neprohlášených staveb v památkových rezervacích a památkových zónách. Je nutné si však uvědomit, kolik takových staveb v kraji máme a že se na každého nemusí dostat. Některé úpravy navíc nejsou dotovány. Stejně tak nutné je si uvědomit, že stavby se zcela podílí na tvorbě kvalitního prostředí se silným geniem loci. Nevhodná úprava již jen jednoho objektu narušuje celek. Požadavky ze strany památkové péče jsou tedy určitou daní za to, že bude sídlo nebo krajina působit harmonicky.

Bujná zástavba vesnic, foto: Matěj Kubina, NPÚ, ÚOP v Josefově

Různá území, různý přístup

Každé památkově chráněné území je odlišné, neopakovatelné a unikátní oproti ostatním a výběr těchto chráněných území není náhodný. Zachování charakteru sídel a krajiny alespoň na vybraném vzorku je podstatné pro zachování naší vlastní identity. Kdyby zde nebyla ochrana území, mohlo by docházet a nejspíš by i docházelo k urbanistickému a architektonickému rozkladu historických sídel. Místa by nemusela být tolik zajímavá a poutavá.

Ostatně návštěvnost chráněných lokalit je značná, protože nás něčím láká. Tím, že jsou jiné, že v sobě mají viditelný kus naší vlastní historie. Nebo proto, že se nám v nich jednoduše líbí. Z toho je poté možné i profitovat – pokud chce někdo sledovat čistě finanční stránku věci. Bez ochrany území a jednotlivých objektů v nich bychom o tato skvělá místa mohly přijít. Neměli bychom co obdivovat.

Městská památková rezervace Nové Město nad Metují, foto: Radomír Rais, NPÚ, ÚOP v Josefově

Je památková ochrana zásahem do soukromého vlastnictví?

Podívejme se zejména na nechráněné české vesnice. Jak ve velké většině zapadají novostavby a úpravy staveb do kontextu kdysi malebných venkovských sídel? Chaotická zástavba, barevná extravagance, nejednotnost materiálů či unifikující nebo neestetické úpravy objektů nepodporují harmonický celek. Současná architektura a úpravy objektů jsou často prováděny podle osobního vkusu a množství peněz, avšak bez ohledu na okolní prostředí, jeho měřítko, strukturu a tradice.

Často by mohly nové stavby stát kdekoliv na světě, protože nejsou stvořeny pro konkrétní místo. Neexistují tedy ani regionální odlišnosti. Snášíme špatně zásahy do osobního vlastnictví, ale přiznejme si, že stará města a vesnice byly čímsi krásné, a to snad i proto, že je z nich cítit vztah k danému místu. Nebylo navíc jedno, jak který dům vypadá v rámci celku. Berme to tak, že památkáři nám podávají pomocnou ruku, jak docílit harmonie s okolím. Každý prvek či materiál, který je k dispozici na současném přesyceném trhu, totiž nemusí být tím nejvhodnějším řešením.

Ing. Matěj Kubina

Jeho alma mater je Mendelova univerzita v Brně, kde vystudoval obor Stavby na bázi dřeva. Dnes pracuje v NPÚ, ÚOP v Josefově, kde se věnuje urbanismu a územnímu plánování.

Sdílet / hodnotit tento článek

Další kapitoly tématu „Povolování staveb

  1. Příručka Jak na povolení rodinného domu
  2. Jak vyřídit stavební povolení a nezbláznit se
  3. Kdo je stavebník, co je to stavba nebo dokumentace? Pojmy stavebního zákona
  4. Co všechno je potřeba pro stavbu rodinného domu? Pozemek, povolení, dozor...
  5. Změny pro stavebníka rodinného domu po novele stavebního zákona od ledna 2018
  6. Užívání rodinného domu a zápis do katastru nemovitostí po 1. 1. 2018 bez kolaudace
  7. Proces schvalování staveb přehledně. Platnost od ledna 2018
  8. První krok k povolení stavby: Územní řízení. Platnost od ledna 2018
  9. Územní souhlas: Umístění jednoduchých staveb a záměrů od ledna 2018
  10. Zjednodušené územní řízení dle novely stavebního zákona od ledna 2018
  11. Stavební povolení dle novely stavebního zákona od ledna 2018
  12. Ohlášení jednoduchých staveb v platnosti od ledna 2018
  13. Kdy je nutné stavební povolení pro altán, pergolu nebo přístřešek?
  14. Stavba dočasná: Na jak dlouho se povoluje, z čeho má být postavená a kdy se odstraňuje?
  15. Chcete zbourat dům či garáž? Kdy potřebujete povolení k odstranění stavby
  16. Změna stavby není jen tak. Kdy je nutné změnu nahlásit a kdy je nutné povolení
  17. Dejte pozor na účel stavby. Jak je to s bydlením v ateliéru nebo v kanceláři
  18. Jak dlouho platí stavební povolení? Dejte si pozor na termíny
  19. Zastavěná plocha stavby - jak se změří a co všechno se do ní počítá?
  20. Novela zákona o ochraně před hlukem klade nové povinnosti na stavebníky rodinných domů
  21. Stavba neoprávněná a nepovolená: Jaký je v tom rozdíl?
  22. Koordinované závazné stanovisko – co to je a kde to získat?
  23. Co je to EIA a k čemu je dobrá? Stav posouzení EIA po novele od ledna 2018
  24. Jaké lhůty má stavební úřad na vyřízení stavebního povolení na rodinný dům?
  25. Jak se bránit stavebnímu úřadu při nečinnosti nebo při zamítnutí stavby
  26. Pravomoci stavebního úřadu - co může zakázat a co musí posuzovat
  27. Jakou kvalifikaci musí splňovat úředník na stavebním úřadě?
  28. Může stavební úřad ovlivňovat, jak má vypadat váš rodinný dům?
  29. Kdy může stavební úřad nařídit odstranění stavby, terénních úprav nebo zařízení?
  30. Lze postavit rekreační chatu na louce? Co je možné stavět v nezastavěném území
  31. Rodinný dům v CHKO. Na co dát pozor při jeho umisťování
  32. Stavební povolení na rodinný dům v chráněné krajinné oblasti (CHKO)
  33. Památková ochrana staveb: Jak postupovat při záměru koupě či stavby nemovitosti
  34. Na co má nárok majitel památkově chráněného domu? Proč chránit památky?

Mohlo by vás zajímat

Zdroj: Fotolia.com - takasu

Koordinované závazné stanovisko – co to je a kde to získat?

Pro vydání stavebního povolení nebo pro ohlášení stavby rodinného domu může stavební úřad (SÚ) vyžadovat koordinované závazné stanovisko. Kde jej získat? Kdo ho vydává? Co to koordinované stanovisko vlastně je? Co všechno stanovisko obsahuje? A jak se bránit, pokud jej úřad odmítne vydat?

E-book: Příručky ZDARMA!

Příručka Jak koupit bydlení

Jak koupit bydlení

Pomocník při koupi domu, bytu, pozemku.

Příručka Jak na povolení rodinného domu

Příručka Jak na povolení rodinného domu

Poradíme s vyřízením stavebního povolení

Partner tématu

Nejnovější články

REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA

Akce a slevy

Zvýhodněné sady nádrží na dešťovou vodu pro rodinné domy

Zvýhodněné sady nádrží na dešťovou vodu pro rodinné domy

Velkokapacitní podzemní nádrže na dešťovou vodu

REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA