Změna již hotové stavby
Za změnu dokončené stavby označuje stavební zákon v § 5 odst. 5 nástavby (zvyšující stavbu), přístavby zvětšující půdorys stavby (pokud jsou funkčně propojené s původní stavbou) a stavební úpravy, při kterých se zachovává výška i půdorys stavby.
Pro umístění nástavby a přístavby bude stavebník zpravidla potřebovat alespoň územní souhlas, někdy dokonce územní rozhodnutí. Z hlediska povolení stavby bude pro nástavby a přístavby rodinných domů zpravidla postačovat ohlášení stavebního záměru a nebude potřeba vyřizovat stavební povolení.
Naopak, stavební úpravy je možné provádět bez jakéhokoliv územního rozhodnutí, což vyplývá z § 79 odst. 5 stavebního zákona. K mnohým takovým zásahům nebudete potřebovat ani ohlášení, pokud se jimi nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se vzhled stavby ani způsob užívání stavby, nevyžadují posouzení vlivů na životní prostředí a jejich provedení nemůže negativně ovlivnit požární bezpečnost stavby a nejde o stavební úpravy stavby, která je kulturní památkou (§ 103 odst. 1 písm. d) stavebního zákona).
Kde najdu informace o tématu v právních předpisech:
- definice změny dokončené stavby - § 2 odst. 5 stavebního zákona
- změna stavby před dokončením - § 2 odst. 6 a § 118 stavebního zákona
- změna v užívání stavby - § 126 a 127 stavebního zákona
Stavba dočasná: Na jak dlouho se povoluje, z čeho má být postavená a kdy se odstraňuje?
přečíst článekZměna stavby před dokončením
Změnu stavby před dokončením definuje stavební zákon jako změnu v provádění stavby oproti jejímu povolení nebo dokumentaci stavby ověřené stavebním úřadem, nebo autorizovaným inspektorem. Jde tedy o změnu, kterou stavebník provádí na stavbě, kterou má povolenou a kterou právě realizuje. V právě v průběhu realizace zjistí, že z nějakého důvodu musí či by chtěl stavbu oproti povolené podobě upravit. To, jak náročný administrativní postup si změna stavby vyžádá, závisí na povaze a rozsahu změn. Pokud půjde o změny nevelké, může být jejich schválení odsunuto dokonce až do fáze kolaudace. V některých případech bude postačovat postup obdobný ohlašování. Při zásadnějších změnách (zejména, pokud budou spojené se změnou půdorysu, výšky či způsobu užívání) může stavební úřad požadovat i změnu stavebního povolení. V zásadě oplatí to, že pokud pro původní stavbu postačovalo ohlášení, bude i pro změnu této stavby ohlášení změn dostatečné. Samozřejmě za podmínky, že prováděnými změnami se z ní nestane stavba, která podléhá stavebnímu povolení.
To, jakým postupem lze nejjednodušeji plánovanou změnu úředně odsouhlasit, vám sdělí na stavebním úřadě. K posouzení situace si přineste dokumentaci původní stavby s vyznačenými změnami, které byste rádi realizovali.
Změny v užívání stavby
Každou stavbu můžete užívat v souladu se zákonem jen k účelu, ke kterému byla stavba určena kolaudačním rozhodnutím, kolaudačním souhlasem, oznámením o užívání stavby nebo samotným stavebním povolením. V rodinném domě byste tedy neměli zahájit průmyslovou výrobu a v samostatně stojící garáži byste neměli bydlet.
Pokud z nějakého důvodu budete chtít užívat původní stavbu k jinému účelu, než ke kterému byla úředně určena, měli byste požádat stavební úřad o povolení či souhlas k takové změně. I v tomto případě samozřejmě doporučujeme nejprve konzultovat nejvhodnější postup na stavebním úřadě. Pokud vám na stavebním úřadě potvrdí, že ke změně je souhlas nebo povolení potřeba, budete muset změnu formálně oznámit a v oznámení popsat a odůvodnit zamýšlené změny. K oznámení se připojuje dokumentace s vyznačením stávajícího a nového způsobu užívání jednotlivých místností a prostorů. A případně další doklady podle toho, o jak významnou změnu se jedná.
Obsahové náležitosti oznámení a jeho příloh, souhlasu, rozhodnutí o změně v užívání stavby a jejich příloh stanoví vyhláška č. 503/2006 Sb. v § 18l, 18m a příloze č. 14.
Sdílet / hodnotit tento článek