Pravidla v oblasti povolování studní a průzkumných vrtů se za poslední roky proměnila, a to nejen díky novému stavebnímu zákonu (zák. č. 283/2021 Sb.,). Přehledně shrneme, co je nového a jak probíhá povolovací proces po rekodifikaci (psáno k právnímu stavu 11/2025).
Studna je zařazena mezi vodní díla a s ohledem na možné zásahy do hydrogeologických poměrů si studnu nemůžete postavit jen tak, ale její realizace včetně následného odběru vody vyžaduje příslušná povolení, a to jak ze strany stavebního úřadu (povolení stavebního záměru), tak vodoprávního úřadu (povolení k nakládání s vodami).
Při zvažování, zda vybudovat na pozemku studnu, je vhodné nejprve přizvat hydrogeologa, který posoudí pozemek, případně vám pro podrobnější posouzení stavu podzemní vody provede hydrogeologický průzkum na základně kterého může doporučit provedení průzkumného vrtu, který zajišťují specializované firmy. Odborné osoby Vám pak na základě zjištěných poměrů doporučí vhodný typ studny (kopaná, vrtaná).
Průzkumný vrt se nemusí provádět vždy předem. V lokalitách, kde jsou hydrogeologické poměry dostatečně známy a nevznikají v nich problémy s nedostatkem vody, tento vrt činit nemusíte. S průzkumným vrtem je třeba počítat v případech, kdy není předem známa vydatnost vodního zdroje nebo hydrogeolog doporučí jeho provedení. K průzkumnému vrtu je případně možné přistoupit až v rámci povolování studny. V tomto případě by souhlas vodoprávní úřad nevydával samostatně, ale souhlas byl by součástí tzv. jednotného enviromentální stanoviska, které je povinnou přílohou žádosti o povolení záměru.
Co se týče průzkumného vrtu, od roku 2019 již není možné provézt průzkumný vrt jen na základě jeho oznámení vodoprávnímu úřadu, ale dle § 17 písmeno i) vodního zákona zák. č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů je ke geologickým pracím spojeným se zásahem do pozemku, jejichž cílem je následné využití průzkumného díla na stavbu k jímání podzemní vody nebo pro vrty pro využívání energetického potenciálu podzemních vod potřeba Souhlasu vodoprávního úřadu. V něm může vodoprávní úřad stanovit podmínky i dobu, po kterou se souhlas uděluje. Průzkumný vrt nenahrazuje povolení studny, nelze jej bez dalšího využívat, jednalo by se o nelegální odběr vody. Pro jeho pozdější využití jako vrtané studny je nutné další povolení pro stavební úpravu a povolení k nakládání (odběru) podzemní vody.
Žádost o vydání souhlasu podle § 17 se podává na předepsaném formuláři (příloha č. 7 vyhlášky č. 429/2024 Sb. o formulářích žádostí předkládaných vodoprávnímu úřadu). Součástí žádosti je situace širších vztahů a kopie katastrální mapy území, jehož se souhlas týká, s popisem a zakreslením, místa záměru. V území, které je v ochranném pásmu stanoveném podle lázeňského zákona, žadatel dále předloží vyjádření osoby s odbornou způsobilostí podle zákona o zákona o geologických pracích zák. č. 62/1988. V případě, že bude nutné provézt průzkumný vrt v hloubce větší než 30 m, je součástí žádosti projekt geologických prací podle zákona o geologických pracích zák. č. 62/1988.
Jednotlivá povolení
Před samotnou realizací studny je třeba získat povolení stavby (záměru) vodního díla od stavebního úřadu a povolení k nakládání s vodami od vodoprávního úřadu. Oba úřady najdete na obecních úřadech obcí s rozšířenou působností (tzv. ORP). Postup a pořadí podávání žádosti je na stavebníkovi. Povolení k nakládání s vodami není nutnou součástí žádosti o vydání Povolení záměru (stavby) podle stavebního zákona. Povolení k nakládání s vodami je však podmínkou vykonatelnosti povolení záměru vodního díla. V praxi to znamená, že pokud stavebník získá pouze povolení záměru vodního díla (studny) a opomene vyřídit či nezíská povolení k nakládání s vodami, nemůže začít stavbu realizovat. Pozor i na situaci, kdy stavebník získá povolení nakládání s vodami, ale nepodaří se mu získat povolení záměru. Povolení k nakládání s vodami pozbývá platnosti, jestliže do 3 let ode dne, kdy nabylo právní moci, nenabude právní moci povolení záměru podle stavebního zákona (§ 9/9 vodního zákona).
Žádost o povolení k nakládáni s vodami
Žádost o povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami podle § 8 vodního zákona se podává na předepsaném formuláři (příloha č. 1 vyhlášky č. 429/2024 Sb.o formulářích žádostí předkládaných vodoprávnímu úřadu). Spolu s žádostí je třeba doložit doklady a přílohy stanovené v § 9a vodního zákona. Žádost lze podat listinnou formou nebo elektronicky – např. datovou schránkou či e-mailem s uznávaným elektronickým podpisem na věcně a místně příslušném vodoprávním úřadě (resp. obecní úřad obce s rozšířenou působností, v případě hl. m. Prahy se jedná o příslušnou městskou část). Správní poplatek za vyřízení žádosti se neplatí. Pokud má žádost všechny předepsané náležitosti, rozhodne úřad podle § 115 odst. 10 zákona 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, v jednoduchých případech bezodkladně, nejpozději však do 60 dnů od zahájení řízení, ve zvlášť složitých případech do 90 dnů. Účastenství v řízení se řídí § 115 zák. č. 254/2001 Sb.,vodního zákona. Účastníky vodoprávního řízení jsou správce povodí, správce dotčeného vodního toku, obec, pokud může rozhodnutím vodoprávního úřadu dojít k ovlivnění životního prostředí v jejich územním obvodu, další účastníci podle povahy věci, kteří mohou být povolením k nakládání dotčeni (§ 27 odst. 2 správního řádu).
Povolení k nakládání s vodami se vydává na časově omezenou dobu. V povolení k nakládání s vodami se stanoví účel, rozsah, povinnosti a popřípadě podmínky, za kterých se toto povolení vydává. (§ 9/1 vodního zákona). Práva a povinnosti vyplývající z povolení k nakládání s vodami, přecházejí na jejich nabyvatele, pokud tyto pozemky a nebo stavby budou i nadále sloužit účelu uvedenému v povolení. Nabyvatelé jsou povinni oznámit vodoprávnímu úřadu, že došlo k převodu nebo přechodu pozemku nebo stavby, s nimiž je povolení k nakládání s vodami spojeno, a to do 2 měsíců ode dne jejich převodu nebo přechodu, případně vzniku práv k jejich užívání (§ 11/1 vodního zákona)
Žádost o povolení stavby studny
Žádost o povolení stavby studny můžete podat buď na tišteném formuláři (příloha č. 3 vyhlášky č. 149/2024 o provedení některých ustanovení stavebního zákona) u věcně a místně příslušného stavebního úřadu nebo ji lze podat od 1. 7. 2025 prostřednictvím Portálu stavebníka. Žádost o vydání povolení stavby je zpoplatněna. Správní poplatek byl s účinností od 1. 8. 2025 u studní využívaných pro provoz běžného rodinného domu nebo objektu pro rodinnou rekreaci s odběrem vody do 6 000 m3 za kalendářní rok (kategorie jednoduché stavby) snížen a činí 5 000,- Kč. U studní s větší odběrem je správní poplatek ve výši 10 000,- Kč. Účastníky řízení jsou kromě žadatele i obec, na jejímž území má být vodní dílo realizováno a dále osoby určené zákonem (§ 182 Stavebního zákona), jejichž vlastnická nebo jiná věcná práva mohou být rozhodnutím přímo dotčena. Dle ustálené judikatury (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12. .2012 č. j. 9 As 78/2011-69) vyplývá, že pokud může navrhovaná stavba studny ovlivnit kvalitu a množství vody v již zbudované studni náležící sousedovi, může jít o důvod účastenství i vzdálenějšího ne jen mezujícího souseda v řízení o stavebním povolení takto navrhované studny. V případě jednoduchých staveb, kam je zařazena i studna s oděrem vody do 6 000 m3 za kalendářní rok, by měl stavební úřad rozhodnou o žádosti nejpozději do 30 dnů ode dne zahájení řízení (§ 196 stavebního zákona), v případě studny s větším odběrem je základní lhůta do 60 dnů ode dne zahájení řízení.
Co budete potřebovat pro vyřízení povolení záměru vodního díla (studny)
Nový stavební zákon rozděluje stavby do kategorií, a to drobné, jednoduché, vyhrazené a ostatní. Jednotlivé kategorie (vyjma staveb ostatních) jsou vymezeny v přílohách stavebního zákona. Zařazení stavebního záměru do dané kategorie má mimo jiné vliv na to, jaké dokumentace musí stavebník pro povolení a realizaci stavby zabezpečit a zda stavba podléhá kolaudaci. Studny k odběru vody, jenž nepřekračuje 6 000 m3 za kalendářní rok nebo 500 m3 v každém měsíci kalendářního roku jsou od 1. 8. 2025 zařazeny do kategorie jednoduchých staveb. Do této kategorie spadá většina studní pro soukromé účely( k individuálnímu zásobování vodou). Studny s plánovaným odběrem větším budou povolovány v režimu kategorie ostatní stavby.
Pro povolení vodního díla (studny) v režimu jednoduché stavby musí stavebník zabezpečit pouze vyhotovení projektové dokumentace pro povolení stavby projektantem (autorizovanou osobou z oboru vodohospodářských staveb) § 157 SZ. Další stupeň projektové dokumentace pro realizaci stavby se dle § 160/2 a) SZ nezpracovává. Volnější režim oproti kategorii ostatní stavby je i v povolení stavby do užívání. Studna v režimu jednoduché stavby nepodléhá kolaudaci § 230/2 SZ. Dokončení stavby je však stavebník povinen neprodleně oznámit stavebnímu úřadu § 230/3 SZ. Užívat studnu v režimu jednoduché stavby lze ihned po dokončení a to pouze v souladu s účelem vymezeným v povolení stavby a v povolení k nakládání s vodami.
Pokud by se jednalo o studnu v režimu ostatní stavby, bude nutné zajistit před realizací stavby i projektovou dokumentaci pro provedení stavby § 160/2 SZ. Také již bude nutné provést kolaudaci stavby před jejím užíváním, tedy požádat o vydání kolaudačního rozhodnutí příslušný stavební úřad. Do té doby se nesmí voda ze studny čerpat. Pokud by se tak dělo, mohl by vodoprávní úřad zahájit řízení o uložení provedení nápravných opatření či zahájit sankční řízení o uložení pokuty.
Požadavky na studny
Studna pro individuální zásobování musí splňovat kritéria stanovená dalšími právními předpisy. Požadavky na umístění studny ve vztahu ke zdrojům možného znečištění vody ve studni a ve vztahu k ovlivnění vydatnosti sousedních studní obsahuje vyhláška o obecných požadavcích na výstavbu 146/2024 Sb., (§ 79). Studna musí být navržena a provedena v prostředí, které není zdrojem možného znečištění ani ohrožení jakosti vody ve studni, a v takové poloze, aby nebyla ovlivněna vydatnost sousedních studní. Minimální vzdálenost studny od zdrojů možného znečištění je stanovena v části 10 přílohy č. 8 vyhlášky č. 146/2024 Sb., o požadavcích na výstavbu. Ve vyhlášce jsou uvedeny i další požadavky na vybudování studní, která odkazují mimo jiné na technickou normu ČSN 75 5115 Jímání podzemní vod, která upravuje navrhování, výstavbu, provoz nových nebo zrekonstruovaných studní.
Koupili jste dům i se studnou? Co si ověřit?
Pokud jste si koupili nemovitost jejíž součástí byla i studna, prověřte si, zda vám byli předány i podklady týkající se povolení studny a nakládání s vodami upřesňující množství odběru. Pokud je nemáte, mohou nastat různé situace. Buď se jedná o studnu povolenou, jen předchozí vlastník vám nepředal doklady vztahující se ke studni (vyzvěte ho), nebo byla studna postavena tzv. načerno, bez potřebných povolení.
Pak je možno o stavební povolení požádat zpětně. Speciální postavení mají tzv. historické studny vzniklé před rokem 1955, které nepotřebují zpětně stavební povolení ani povolení k odběru vody a jsou považovány za povolené, pokud slouží potřebám jednotlivých domácností, a nikoliv pro podnikání. K prokázání, že se jedná o studnu postavenou před rokem 1955 je možno využít cokoli, z čeho lze vyvodit stáří studny (např. stavební dokumentaci k domu, výpovědi pamětníků, záznamy z obecní kroniky, znalecké posudky). K prokázání, že se jedná o studnu užívanou pro potřeby domácnosti postačí prohlášení osoby, která vodu odebírá. I vlastník historické studny má povinnost uchovávat po celou dobu trvání stavby ověřenou dokumentaci odpovídající jejímu skutečnému provedení a pokud dokumentaci nemá (protože nebyla vůbec pořízena nebo se nedochovala) je povinen pořídit dokumentaci skutečného provedení stavby.
Použitá literatura:
- zák. č. 283/2021 Sb., stavební zákon
- vyhláška č. 149/2024 o provedení některých ustanovení stavebního zákona
- zák. č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů
- vyhláška č. 429/2024 Sb. o formulářích žádostí předkládaných vodoprávnímu úřadu
- vyhláška č. 146/2024 Sb., o požadavcích na výstavbu
- Kliková Alena: Povolování staveb vodních děl, povolování nakládání s vodami a společní řízení, in STAVEBNÍ PRÁVO Bulletin číslo 3/2025, str. 10–18, Česká společnost pro stavební právo.
Sdílet / hodnotit tento článek