Pokud hovoříme o odstraňování staveb, tak v zásadě mohou nastat dva případy:
- odstranění stavby bude chtít vlastník stavby z vlastní vůle – požádá tedy o povolení odstranění stavby, terénních úprav a zařízení – dnešní článek.
- odstranění stavby nařídí stavební úřad z moci úřední – nařízení odstranění stavby, terénních úprav a zařízení – tuto variantu probereme v jiném článku.
Protože každý z uvedených případů upravuje jiný paragraf stavebního zákona, a jedná se o odlišné postupy, rozdělíme každý na samostatnou část. Nenechte si ujít nic z budoucího obsahu portálu ESTAV.cz a aktivujte si týdenní mailový zpravodaj.
Povolení odstranění stavby, terénních úprav a zařízení
Jedná se o případy, kdy odstranění stavby bude žádat její vlastník. S vlastnickým právem ke stavbě souvisí také právo s ní nakládat, to je tedy i právo stavbu odstranit. Pokud toto právo není v rozporu s veřejným zájmem, nelze mu bránit. Stavební úřad může do práva odstranit stavbu zasahovat jen způsobem, který definuje stavební zákon.
Jak je nutno postupovat, při odstraňování stavby, aby nedošlo k porušení stavebního zákona a následně případné sankcí ze strany stavebního úřadu?
Téměř ve všech případech je vlastník stavby je povinen ohlásit stavebnímu úřadu záměr stavbu odstranit a vyžádat si souhlas k odstranění stavby. O odstranění stavby však nemusíme žádat, pokud se jedná o stavební záměr uvedený v § 103 stavebního zákona (dále SZ). Tato úleva se však nevztahuje na stavební záměry podle § 103 odst. 1 písm. e) bodů 4 až 8 tj. nadzemní a podzemní komunikační vedení sítí elektronických komunikací, jejich antény a stožáry, včetně opěrných bodů nadzemního, nebo vytyčovacích bodů podzemního komunikačního vedení, telefonní budky a přípojná komunikační vedení sítě elektronických komunikací a související komunikační zařízení, včetně jejich elektrických přípojek s výjimkou budov; distribuční soustava v elektroenergetice s výjimkou budov; distribuční soustava v plynárenství s výjimkou budov a těžební plynovody; rozvodné tepelné zařízení s výjimkou budov; vedení sítí veřejného osvětlení, včetně stožárů a systémů řídící, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky.
Rovněž je nutno si vždy vyžádat souhlas s odstraněním, pokud by se jednalo o stavbu uvedenou v § 103 SZ, která by obsahovala azbest.
Ohlášení záměru se podává u stavebního úřadu, který stavbu povolil, a to na příslušném formuláři, který najdeme v příloze č. 15 k vyhlášce č. 503/2006 Sb., v platném znění. Ohlášení obsahuje základní údaje o stavbě, předpokládaný termín započetí a ukončení prací, způsob odstranění stavby, identifikaci sousedních pozemků nezbytných k provedení bouracích prací, statistické ukazatele u budov obsahujících byty atd. Jde-li o stavby, které vyžadují stavební povolení nebo ohlášení podle § 104 odst. 1 písm. a) až e), připojí se k ohlášení i dokumentace bouracích prací. Náležitosti této dokumentace upravuje vyhl. č. 499/2006 Sb., v platném znění, v příloze č. 15. Zpracování dokumentace bouracích prací nepatří mezi vybrané činnosti uvedené v § 158 SZ a nemusí ji proto zpracovávat autorizovaná osoba ani být opatřena autorizačním razítkem.
Pokud jsou předmětem odstranění terénní úpravy, pak je nutno uvést jejich hloubku příp. výšku a výměru včetně řešení odtokových poměrů.
Dále se k ohlášení připojí závazná stanoviska, popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů ke způsobu odstranění vyžadovaná zvláštními právními předpisy, vyjádření dotčených vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury. Doklad prokazující vlastnické právo ke stavbě se připojí pouze v případě, nelze-li vlastnické právo ověřit v katastru nemovitostí dálkovým přístupem.
Zdroj: Fotolia.com - 2707195204
Pokud je ohlášení úplné a jsou splněny podmínky pro udělení souhlasu, vydá stavební úřad souhlas s odstraněním stavby do 30 dnů ode dne podání ohlášení. Uvedená lhůta je však pořádková a je proto nutno vyčkat až žadatel písemný souhlas obdrží. Tento souhlas nabývá právních účinků dnem doručení vlastníkovi tzn., že vznikne právo stavbu odstranit. Proti souhlasu se nelze odvolat, lze pouze podat podnět k přezkumnému řízení, které lze zahájit do 1 roku ode dne, kdy souhlas nabyl právních účinků.
Jestli však stavební úřad dojde k závěru, že souhlas s odstraněním stavby udělit nelze, nebo je třeba stanovit podmínky pro odstranění stavby, pak rozhodne usnesením, že ohlášený záměr projedná ve správním řízení. Podané ohlášení se pak považuje za žádost o povolení odstranění stavby. Vydané povolení k odstranění stavby obsahuje kromě náležitostí souhlasu i podmínky pro odstranění stavby, kterými se zajistí ochrana veřejných zájmů nebo práv účastníků řízení.
Řízení o povolení odstranění stavby se ale vždy vede v případech, kdy se ohlášení záměru týká nemovitosti, která je předmětem zájmu orgánu státní památkové péče, to znamená, že se nachází v památkové rezervaci, památkové zóně nebo v jejich ochranném pásmu. V těchto případech je vždy vyžadováno závazné stanovisko orgánu státní památkové péče, které obsahuje příslušné požadavky a podmínky pro realizaci záměru. Stejné je to i v případě, pokud stavba obsahuje azbest, pak je rovněž povinností vlastníka zajistit si závazné stanovisko orgánu ochrany zdraví, tj. hygienika, který stanoví podmínky pro odstranění stavby.
Rozhodnutí stavebního úřadu, kterým je povoleno odstranění stavby, bude obsahovat i podmínky, kterými bude zajištěno dodržení konkrétních technických předpisů, bude zahrnovat i požadavky dotčených orgánů a ochranu práv účastníků řízení. Vlastníkovi stavby může být uložena i povinnost oznámení určité fáze bouracích prací stavebnímu úřadu, zajištění stability sousedních staveb, vyřešení úprav pozemku po odstranění stavby příp. vysázení zeleně.
Pokud je k provedení odstranění stavby nezbytné i použití sousedního pozemku, je nutno doložit dohodu s jejím majitelem. Jestliže k uzavření dohody nedošlo, pak musí stavební úřad rovněž projednat odstranění stavby ve správním řízení v rámci kterého projedná a dořeší i vstup na sousední pozemek.
Stavební zákon předpokládá, že odstranění stavby bude vždy prováděno stavebním podnikatelem, který má k tomu příslušné oprávnění od živnostenského úřadu. Svépomocí lze odstranit pouze ty stavby, které nevyžadují stavební povolení. Jedná se o stavební záměry uvedené v § 103 (kromě výjimek – viz výše) a § 104 SZ. U odstraňování staveb svépomocí však musí vlastník zajistit osobu, která bude provádět stavební dozor. K výkonu stavebního dozoru je oprávněná osoba, která má příslušné vzdělání a praxi (§2 odst. 2 písm. d SZ). U staveb, v nichž je obsažen azbest, je nutno zajistit dozor autorizovanou osobou.
Při neplnění požadovaných povinností uložených stavením zákonem může být vlastník pokutován až do výše 200 000,- Kč.
Veškeré náležitosti a povinnosti vztahující se k povolení odstranění stavby, terénních úprav a zařízení upravuje § 128 stavebního zákona.
Sdílet / hodnotit tento článek