Ptáte se, do jaké míry mají úřady právo do vzhledu stavby zasahovat? Ve stručnosti lze odpovědět takto:
- Stavební úřady jsou ke vzhledu stavby v zásadě velmi benevolentní.
- Jejich zásahy jsou většinou iniciovány zvenčí - obcí, sousedy či ochranářským spolkem.
- Pokud úřady zasáhnou, mají občas sklony mechanicky vynucovat různá vzhledová omezení, která nemají oporu v zákoně, ale jen v nezávazných dokumentech nebo rozhodovací praxi.
- Vlastníci nejsou povinni kopírovat sousední budovy. Judikatura naopak potvrzuje právo budovat i stavby, které jsou promyšlenou „architektonickou provokací“.
- Prosazení atypické stavby je v prvé řadě věcí vyjednávání. Pomoci může mediace. V krajním případě lze stavbu prosadit odvoláním nebo soudní žalobou.
Co si postavíte na svém pozemku není jen vaše věc
Řada stavebníků má pocit, že jim do vzhledu stavby nikdo nemůže mluvit. Není tomu tak. Stavební úřad má hodnotit nejen bezpečnost stavby, ale také její architektonické a urbanistické kvality. Jinými slovy, jestli vypadá přijatelně sama o sobě a zdali zapadá do okolní zástavby.
„…promyšlené architektonické provokace mají své místo…“
Popravdě řečeno to však úřady příliš neřeší. V praxi se najdou velmi moderní stavby, které tvarově ani barevností příliš nenavazují na své okolí. Někdy, ne vždy, je to ku prospěchu věci, protože vznikne nová dominanta, která esteticky pozvedne celou lokalitu. Nejvyšší správní soud potvrdil, že „promyšlené architektonické provokace“ mají své místo zejména v lokalitách, kde převažují architektonicky bezcenné stavby, které nevytvářejí žádný charakteristický styl. Zdařilá avantgardní novostavba může být první vlaštovkou, která začne takový styl utvářet.
Zkušenosti ukazují, že pro akceptaci projektu stavebním úřadem je klíčová podpora, nebo aspoň tolerance ze strany sousedů a obce. Pokud tyto subjekty aktivně nevystoupí, je málo pravděpodobné, že úřad zasáhne. Pokud se však ozvou, je zapotřebí s nimi trpělivě jednat. Silové postupy totiž vyústí v rozvleklý konflikt. Úřady zpravidla neumějí takový konflikt moderovat a dávají účastníkům najevo, ať si ho vyřídí mezi sebou.
„V řadě případů lze konfliktu předejít mediací.“
V řadě případů lze konfliktu předejít mediací. Spor o povolení stavby je typický případ vhodný pro mediaci. Strany jsou totiž v situaci, kdy potřebují nalézt společnou řeč, protože se budou po léta potkávat. Jako vlastníci sousedních pozemků a obvykle také občané téže obce.
V konfliktu zpravidla není ani pro jednoho představitelné zcela ustoupit druhému. Pro jednu stranu by to byl příliš velký zásah do projektu, pro druhou zase do zaběhlého způsobu užívání sousedního pozemku či stavby. U developerských projektů je většinou kamenem úrazu počet podlaží výškových staveb a s tím související zastínění či zhoustnutí dopravy pro sousedy. U individuálního bydlení bývá trnem oku nezvyklý vzhled, a to kvůli ochraně krajinného rázu či památkové hodnoty lokality. Strany by se měly v takovém případě co nejdříve obrátit na mediátora, který jim pomůže nalézt oboustranně přijatelné a právně závazné řešení věci. Za zlomek času a nákladů, než by tomu bylo v případě eskalace sporu. Více o mediaci se dočtete v článku na TZB-info.
Sdílet / hodnotit tento článek