Kulturními památkami jsou dle zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, nemovité nebo movité věci, popřípadě jejich soubory,
- které jsou významnými doklady historického vývoje, životního způsobu a prostředí společnosti od nejstarších dob do současnosti, jako projevy tvůrčích schopností a práce člověka z nejrůznějších oborů lidské činnosti, pro jejich hodnoty revoluční, historické, umělecké, vědecké a technické
- které mají přímý vztah k významným osobnostem a historickým událostem
Jestli se stavba stane kulturní památkou závisí na mnoha faktorech. Kromě hodnot, které musí stavba prokazovat, je podstatné, aby někdo podal návrh na prohlášení za kulturní památku. Jinak se památkou stát nemůže. Schválně jsem napsal, „někdo“, protože tento návrh nemusí podávat pouze vlastníci objektů. Podnět může podat každý. Tento podnět se podává Ministerstvu kultury, které se věcí bude nebo nebude zabývat dle svého uvážení. Do značné míry v této fázi záleží na kvalitě stavby a kvalitě návrhu na prohlášení.
Lidová stavba s ojedinělou výplní obvodových stěn (zdroj: Matěj Kubina)
Spolupráce NPÚ je vhodná
Je doporučeno před podáním návrhu požádat o spolupráci Národní památkový ústav, příslušné územní odborné pracoviště nebo alespoň s ním návrh projednat. Kdyby nic jiného, zjistíte, jestli stavba podle památkářů prokazuje dostatečné hodnoty a podnět může být vyhodnocen pozitivně. Ministerstvo s názorem Národního památkového ústavu vždy pracuje, navíc ten mu vždy chystá i podklady.
Vlastníka stavby nelze obejít
Za předpokladu, že ministerstvo zahájí řízení, vyžádá si ze zákona i vyjádření příslušného krajského úřadu a obecního úřadu obce s rozšířenou působností; také o podání návrhu na prohlášení vyrozumí vlastníka stavby. Ten má možnost se k návrhu vyjádřit. Vlastníka nelze obejít a v případě, že vlastník stavby s prohlášením nesouhlasí, nemusí k prohlášení za kulturní památku dojít. To platí především pro případy, kdy nejsou památkové hodnoty navrhované stavby tak jedinečné, že by jejich památková ochrana měla převážit nad projeveným nesouhlasem vlastníka. Pro zachování posuzovaných hodnot je vlastník stavby od obdržení vyrozumění o podaném návrhu na prohlášení povinen chránit věc či stavbu před poškozením, zničením nebo odcizením a oznámit případnou změnu vlastnictví, správy či užívání.
Prohlásit či neprohlásit? Toť otázka
Konečnou fází je prohlášení či neprohlášení stavby za kulturní památku. V obou případech je opět obeznámen i vlastník jako nepominutelný účastník řízení. V případě prohlášení pak dojde k zápisu do Ústředního seznamu kulturních památek České republiky. Tento zápis se projeví v Památkovém katalogu na webových stránkách Národního památkového ústavu, který slouží k nahlížení do Ústředního seznamu kulturních památek a dává tak každému možnost základní orientace v tom, které objekty a která území jsou památkově chráněna.
Sdílet / hodnotit tento článek