Korunovační sál zámku v Kroměříži, kostely sv. Mořice v Olomouci či kostel sv. Mikuláše v Praze, to jsou jen některé z památek, jejichž interiéry v uplynulých letech prozkoumaly speciální bezpilotní helikoptéry s palubní inteligencí neboli robotické drony. Skupina Multirobotických systémů z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze vedená doc. Martinem Saskou během relativně krátké doby v jejich vývoji významně pokročila a získala další zkušenosti.
„V interiérech objektů se robotické drony dokážou pohybovat po předem určené trase, a přitom reagovat na neočekávané překážky. Skupina spolupracujících dronů létá plně autonomně, takže není potřeba operátor nebo pilot, který by je ze země řídil. Drony mají rozdělené úkoly, jeden nese kameru, ostatní pak zdroje světla osvětlující scénu v předem určeném úhlu. Výsledkem je plastičtější obraz a kvalitnější 3D modely, ze kterých jsou památkáři schopni vyčíst více informací nejenom o povrchu, malbě a struktuře těžko dostupných míst, ale také například o vlhkosti,“ vysvětluje Martin Saska technologický posun, který je možný díky vývoji pokročilého softwaru pro autonomní let.
Památkáři chválí unikátní technologie
Mezi hlavní výhody patří podle slov památkářů to, že robotické drony se dostanou i do těžko dostupných a nedostatečně osvětlených míst, jako jsou například kopule, balkony, sochy, vitráže a další objekty, u nichž je ze země vidět pouze přední část a k prozkoumání by bylo třeba stavět lešení či dopravit vysokozdvižnou plošinu. Památkář Milan Škobrtal z územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu v Olomouci, který s Multirobotickou skupinou z FEL ČVUT spolupracuje, si cení kromě výše zmíněného i vysoce kvalitních snímků, z nich se poté vytvářejí speciální fotomapy:
„Pro dobrý snímek zpravidla potřebujete dlouhý expoziční čas. A tím, že se stabilita dronů ve vzduchu vylepšila, dostáváme i kvalitní ostré snímky pro naše fotomapy. Metodu považujeme za perspektivní především při mapování rozměrných a špatně dostupných prostor, jako jsou chrámy a zámecké sály. Nejčastěji zkoumáme nástěnné malby, štukovou výzdobu či statické poruchy, trhliny. Ve všech těchto případech lze drony u nedostupných partií staveb velmi dobře využít s cílem zrychlení a zpřesnění průzkumu před památkovou obnovou,“ shrnuje svoji zkušenost odborník Národního památkového ústavu, který má v plánu ve spolupráci se skupinou Multirobotických systémů zmapovat stav celkem šestnácti památkových objektů.
Kromě již zmíněných jsou to například zámky na Plumlově či Vranově nad Dyjí anebo poutní chrám sv. Anny a sv. Jakuba Většího ve Staré vodě u Libavé, který byl zničen během pobytu sovětských vojsk a o jehož záchranu usiluje město a spolek Lubavia.
Více o projektu Dronument a metodologii
Unikátní technologie velmi přesného řízení helikoptér byla vyvinuta pro mezinárodní robotickou soutěž MBZIRC v Abu Dhabi a ukázala se jako výrazně nejspolehlivější a nejúspěšnější ze všech soutěžních řešení. „Ačkoli jsou robotické drony poměrně rozšířenou technologií pro mapování exteriérů historických objektů, k autonomnímu zkoumání jejich interiérů je ve světě využívá pouze tým doc. Sasky. Schopnost létat velmi přesně, a tedy bezpečně, je klíčová pro proces dokumentace částí historických objektů (formou foto a videodokumentace, 3D skenování nebo například spektrální analýzy), které nelze pokrýt dokumentací ze země či externí podpěrné infrastruktury,“ vysvětluje Milan Škobrtal a doporučuje sledovat dále tento unikátní multidisciplinární projekt, jehož výstupem bude i metodologie použití robotických dronů v oblasti restaurátorských průzkumů, stavebně-historických průzkumů a pro dokumentaci a prezentaci umělecko-historicky hodnotných objektů. „Posílení nástrojů identifikace a dokumentace umožní lépe poznat sledovaný památkový objekt a zefektivnit péči o něj, stejně jako o nemovitý fond kulturního dědictví obecně. Výsledky modelově poslouží jak pro odborné pracovníky památkové péče napříč spektrem jejich specializace, tak i pro prezentaci široké veřejnosti s cílem posílení rozvoje národní identity jako součásti evropského kulturního prostředí,“ dodává k otázkám metodologie doc. Martin Saska.
Více informací včetně videí: https://dronument.cz/projekt
Sdílet / hodnotit tento článek