"Stát bude zároveň garantovat stabilitu legislativního a regulatorního prostředí a případné kompenzace při jeho změně," stojí v podkladech pro vládu. Podle dřívějších informací má nový jaderný blok v Česku stát nižší stovky miliard korun, prioritu má stavba nového bloku v Dukovanech.
"Obě dceřiné společnosti - ať už EDU II nebo ETE II byly už před třemi roky založeny právě s tímto cílem, to je, aby měly na starost výstavbu nových jaderných zdrojů," řekl to mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Podstatnější podle něj ale bude dojednání smluv o financování mezi ČEZ a státem. "Před týdnem se uskutečnilo první jednání. Uvidíme, jak budou jednání pokračovat. Věříme, že by rámcová smlouva měla být hotova na podzim," dodal.
Právě nejasnosti o způsobu financování možnou stavbu nového jaderného zdroje v ČR během několika předcházejících let brzdily. O stavbu jaderného bloku v Česku se podle dřívějších informací zajímá šest společností. Jde o ruskou státní společnost Rosatom, francouzskou EDF, jihokorejskou KHNP, čínskou China General Nuclear Power, společný projekt Arevy a Mitsubishi Atmea a severoamerický Westinghouse. Proti stavbě nového jaderného zdroje v ČR se dlouhodobě staví ekologové.
Náměstek ministra průmyslu pro energetiku René Neděla řekl, že o preferované variantě bylo rozhodnuto na březnovém jednání vládního Stálého výboru pro jadernou energetiku. Připomněl, že zvolenou variantu zmiňoval v posledních měsících premiér Andrej Babiš (ANO) i ministr Karel Havlíček (za ANO). "Tato varianta nepočítá se žádným přímým financováním ze strany státu," dodal.
V materiálech pro jednání vlády se dále píše, že smlouva mezi státem a ČEZ bude státu zajišťovat plnou kontrolu nad postupem projektu, rozdělí odpovědnost mezi firmu a stát a bude definovat práva a povinnosti smluvních stran. "Pro zajištění ostatních zájmů státu souvisejících s jadernými elektrárnami - podpora vědy a výzkumu, technického školství, začlenění lokálních výrobců do dodavatelského řetězce - může být uzavřena mezivládní dohoda se státem dodavatele," dodává dokument.
Návrh naopak nepočítá s poskytnutím státní záruky návratnosti projektu, tak jak je známa z Velké Británie v případě elektrárny Hinkley Point. Takzvaný Contract for Difference tam umožňuje postavit jadernou elektrárnu za pomoci garantovaných cen elektřiny. Beze změny má zůstat také akcionářská struktura ČEZ, ve kterém vlastní 70 procent stát prostřednictvím ministerstva financí a zbytek jsou minoritní akcionáři.
Vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl už dříve řekl, že smlouva mezi státem a ČEZ řešící první etapu přípravy stavby bloku včetně tendru by měla být připravena k podpisu do konce letošního roku. Kolem Míla se má nyní ustavit nový expertní tým, jehož členy má být pět energetických odborníků - bývalý ředitel ČEZ Jan Vacík, Vojtěch Michalec, Jaromír Novák, Vladivoj Řezník a Jana Siegerová.
"Za tuhle mílovskou 'švejkovinu' hodnoty maximálně dvou konzultačních hodin bude Babišova vláda a skupina ČEZ platit stovky milionů korun za poradenství. Nikdo nic nového nevymyslel, jen se odkládá ekonomické nastavení nového jádra," uvedl dnes na twitteru k materiálu pro vládu minoritní akcionář ČEZ a kritik současného vedení firmy Michal Šnobr.
Edvard Sequens z ekologického sdružení Calla uvedl, že náklady na činnost týmu vládního zmocněnce do roku 2022 vzrostou na 23,2 milionu korun, náklady na externí právní, ekonomicko-finanční a další expertní poradenské služby pak až 140,5 milionu korun. "Aniž jsou na stole konkrétní ekonomické analýzy dopadů výstavby nových reaktorů na kapsu daňových poplatníků, případně spotřebitelů elektřiny, už se z ní vytahují další a další nemalé peníze na přípravu stavby," dodal Sequens.
![OD Kotva [CC BY-SA 4.0 (https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0)]](/img/_/12513/od_kotva_2014_tn.jpg "OD Kotva [CC BY-SA 4.0 (https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0)]")
Sdílet / hodnotit tento článek