Přehradní hráz je 185 metrů vysoká a 2309 metrů dlouhá. Vzniklý vodní rezervoár je dlouhý 660 kilometrů, široký průměrně 1,1 kilometru a hluboký kolem 180 metrů. Zaplavil plochu 1084 kilometrů čtverečních a může pojmout až 39 miliard krychlových metrů vody (asi 54 objemů největší české přehrady Orlíku).
Přehrada se začala stavět v prosinci 1994, v roce 2003 se začala napouštět vodou a hráz byla dostavěna o tři roky později. Zcela dokončena byla v roce 2008. Poslední z 32 generátorů hydroelektrárny byl uveden do provozu v 4. července 2012. Elektrárna má po spuštění posledních generátorů výkon 22 500 megawattů, což je jedenáctkrát víc než maximální výkon jaderné elektrárny Temelín.
Stavba Čínu vyšla na 22 miliard dolarů (asi 436,8 miliardy Kč) a je považována za zázrak moderní doby. Když stavbu v roce 1992 oficiálně schválil čínský parlament, odhadovaly se náklady v přepočtu na 8,35 miliardy dolarů. Výstavbu přehrady u Tří soutěsek navrhl již v roce 1919 zakladatel novodobé Číny Sunjatsen; stavbě zabránila občanská válka. Později byly práce několikrát zahájeny a opět zastaveny.
Zdroj: AdobeStock-prill-mediendesign
Na stavbu se spotřebovalo 27,15 milionu krychlových metrů betonu a 281 000 tun kovu. Vykopáno bylo 102,6 milionu kubických metrů kamene a zeminy. Použito bylo 29,3 milionu kubických metrů kamene a 354 000 tun betonářské oceli.
Na stavbě se podílelo na 250 000 dělníků. Na výstavbě se podílely kromě domácích firem společnosti z Japonska, Kanady, Německa, Francie, Ruska, Švýcarska, Ukrajiny a Norska.
Hydroelektrárna Tři soutěsky má podle Číny ulevit životnímu prostředí. Podle původních odhadů měla pokrýt asi desetinu spotřeby elektřiny země, ale vlivem růstu energetických potřeb je to jen okolo čtyř procent. Jedním z cílů stavby bylo podle Pekingu také skoncování s katastrofálními záplavami.
Kritika a zaplavená města
Projekt od počátku čelil kritice ze strany ekologů a způsobil masivní odsun lidí z oblasti. Podle hydrologů přehrada narušuje vzácný ekosystém v oblasti a totálně mění lokální klima, což by se mohlo dotknout zemědělců v okolních oblastech i řady ohrožených živočichů. Jen pomyslet se všichni obávají na případné protržení tak velké přehrady zemětřesením.
Pod vodou z přehrady zmizelo 13 velkoměst a 140 měst, přes 1300 vesnic a tisíce archeologických památek. Asi 1,4 milionu lidí bylo přestěhováno většinou do etnicky odlišných a méně úrodných oblastí, kde si podle zprávy ministerstva půdy zvykají jen těžko. Protože kolem obřího díla neustále hrozí sesuvy půdy a zřícení břehů, je pravděpodobné, další stěhování lidí z oblasti.
Čínská vláda přiznala devastující účinky vodního díla na ekologii krajiny a život lidí. Vyčlenila miliardové investice na eliminaci ekologických škod vodního díla.
S dosud největší hladinou vody zápasila přehrada při ničivých povodních v létě 2010, kdy voda dosáhla výše 158 metrů, což je 13 metrů nad hranicí povodňového stavu.
Sdílet / hodnotit tento článek