Do podhůří Harghitských hor (ano, těch smutně proslulých legendou o vampýrech) si teď můžete zajet pro mnohem smysluplnější inspiraci. Tu stavební a architektonickou.
Rumunsko nepatří mezi země proslulé svým bohatstvím, tedy alespoň ne ve smyslu peněz. Ale zase tu mají velmi silný vztah k architektuře, která umí dokonale splynout s okolním prostředím a funkčně se sžít s místními podmínkami. Už to je solidní podnět pro zbytek světa. Architekti ze studia BLIPSZ, přesněji pak István Bendek a Norbert Ravasz, se pokusili tuto stavební tradici trochu oprášit, a dodat jí ráz současnosti. V krátkosti řečeno, v rámci projektu Lodge in a Glade se pokusili vytvořit moderní obytnou stavbu, dům ve stylu podhorské chaty s celoročním využitím. Její potenciál zvýšili tím, že kromě autentických rysů a tradičního uspořádání vsadili ještě na požadavek maximální udržitelnosti, energetické soběstačnosti a nezávislosti. V zásadě se rozhodli vytvořit obydlí v téměř evropském pasivním standardu. Pořád stíháte?
Foto: Bence Makkai, Dawn. S. Black
Levně nemusí znamenat nekvalitně
Naznačili jsme už, že Rumunsko není zrovna zemí magnátů. Takže architekti v rámci tohoto projektu museli zapracovat řekněme levné stavební prvky, které dobře známe, ale většinou ne v tomto uspořádání. Díky tomu se Lodge in a Glade stala jednou velkou přehlídkou levných, dostupných a nenákladných řešení, využitých pro stavební ekologii nadstandardním způsobem. Bendek a Ravasz rozvedli svým projektem myšlenku, že co oči nevidí, srdce nebolí. Stavba tedy, v závislosti na úhlu pohledu, nejde vidět, Protože se z větší části kryje okolní zeminou.
Pod zemí je teplo. Pořád
Zanořená pod povrch je jen částečně, podstatnější díl práce na jejím zneviditelnění odvedly nasypané boční svahy. K čemu je to dobré? Jako přirozený retenční systém dešťové vody, ekologický prvek snižující uhlíkovou stopu stavby, krajinný prvek obohacující biodiverzitu lokalitu. To vše platí v případě, že bychom se na stavbu dívali očima stavebního ekologa. Inženýr by ale v tomhle opatření uviděl neméně efektivní systém přirozené izolace. Navršená zemina prostě tlumí výkyvy počasí. A vzhledem k tomu, že prakticky u každé stavby musíte při budování základů vytvářet skrývku zeminy, proč ji pak nezužitkovat?
Foto: Bence Makkai, Dawn. S. Black
Navíc skrytím části stavby snížíte její zábor půdy. Při pohledu z výšky bude takový dům vizuálně menší, a menší bude i jeho negativní dopad na okolí. Zelené střechy jsou prostě v trendu: dokáží zlepšovat čistotu ovzduší, vytváří příjemné mikroklima ochlazováním okolí, zabraňují efektu tepelných ostrovů. Investice do navršení umělého svahu na konstrukci domu je minimální, protože prakticky všechno k tomu máte k dispozici. Přitom ušetříte na izolaci, odvodnění/retenci, klimatizaci.
Práce s topografií se vyplácí
Tím, že si takhle jednoduše cíleně uzpůsobíte topografii terénu, dosáhnete maximálního výsledku. Vytvoříte totiž podmínky pro optimální orientaci stavby. Studená a neslunečná severní strana? Ať je z ní louka na střeše! Potřebujete v některé partii domu zvýšit solární příjem? Vytvoříte slunci exponované, odhalené jádro. Chce to samozřejmě dobrý plán a znalost podmínek na lokalitě v průběhu celého roku. Pak už není problém zajistit optimální proslunění interiéru (a zabránit přehřívání).
Foto: Bence Makkai, Dawn. S. Black
Obestavět a zajistit svahy zelených střech, podpořit statickou integritu Lodge in a Glade, na to by v konvenčním pojetí byla odpovědí spousta betonu. Tady se ale rozhodli pracovat s obyčejnými gabionovými stěnami. Protože drátokámen… proč vlastně ne? Je to do extrému levné a dostupné řešení, víme, co dovede.
Prefabrikované díly skládačky ze slámy a jílu
Architekti v zásadě nestáli o to, aby jejich stavba příliš vybočovala ze stavebního stylu zažitém v okolí. Řekněme, že to úplně nedodrželi. Tedy, po stránce materiálu ano, ale v celkové artikulaci stavby šli poněkud za horizont. Kombinovali přitom staré a nové. Takže základní deska a rámová konstrukce jádra je vyrobena z betonu, protože nic moc lepšího zatím neznáme. Rozšířený rám jádra a přístaveb je už ale zbudován ze dřeva. To je lokální (z nedalekého lesa), regionálně zpracované místními tesaři. Sestavení doplňkové dřevěné konstrukce bylo zajištěno off-site, a dodáno na místo stavby jako prefabrikát.
Foto: Bence Makkai, Dawn. S. Black
Výplňový materiál? Hliněné (jílovité) cihly vyrobené z hlíny v místě stavby. Tepelná izolace je z místní nadbytkové ovčí vlny a strojově zhutnělé slámy. Stejně jako pro další zapracované prvky platí, že společným jmenovatelem je tu nízká pořizovací cena.
Tradice z různých koutů světa
Dům od BLIPSZ si při tom všem zakládá na detailech. Kromě certifikovaných zdrojů dřeva jsou tu použité jen OSB desky, neobsahující formaldehyd. Část fasády, nekryté převisem střechy, byla osazena cortenovou (povětrnostně odolnou) ocelí. Ne proto, že by to bylo tradiční, ale protože je to v daných podmínkách nejlepší možné řešení pro větru a dešti exponovanou část. Plochá střecha sedí na vrstvených dřevěných trámech (je pokryta místní travní odrůdou), zatímco šikmé střechy mají dřevěné šindele. Pro rumunský venkov hodně typická záležitost.
Foto: Bence Makkai, Dawn. S. Black
Nejde tu ale o nějakou honbu za umělou autentičností: architekti z BLIPSZ se nebáli inspirovat zahraničím: šindele jsou ošetřeny japonskou technikou Shou Sugi Ban. Tedy karbonizací dřeva (opálením). Lépe pak odolává povětrnostním vlivům a vyžaduje jen minimální údržbu.
Úsporami k efektivitě
Pokud se tu šetřilo (ve smyslu úspor volbou vhodných lokálních materiálů), o to víc se investovalo na moderních technologiích. Dům díky solárním panelům (a díky ne zrovna levném bateriovém systému) dokáže pokrýt 90 % své spotřeby elektřiny. Na sítě je připojen, ale využívá je jen v případě nedostatku, tedy po epizodách dlouhých podmračných a chladných dnů. O teplo se stará tepelné čerpadlo, na principu výměníku země/voda. To je řešení náročné na vodní zdroje nebo prostor v horách pod Harghitou problém není. Rozvod tepla zajišťuje podlahové vytápění, napojené na ohřev teplé užitkové vody. Zmínit se hodí také vodosběrný systém dešťových vod, napojený na skořepinovou nádrž umístěnou pod zem.
Udělat to jinak. Lépe
Co se dá projektu Lodge in a Glade vytknout? Delší doba realizace, protože stavba (sezónně neprobíhající v zimě) se nakonec protáhla na tři roky. S tím, že celý první rok byl vlastně jen u úpravě základů, hloubení nádrže a přípravě zeminy. A samozřejmě, čas pro realizaci poněkud nabobtnal tím, že se řada stavebních materiálů „upravovala“ v místě stavby (hliněné cihly, bloky slámy), a při práci byla velkou měrou využívána manuální práce. Staré a osvědčené materiály jako ovčí vlnu, slámu nebo hliněné a vápenné omítky zapracovává chytře do stavby moderní, a tím názorně poukazuje na jejich velkou využitelnost. To, co vidíme, není tradiční rumunská roubenka pro ovčáky z venkova. Je to velmi současné bydlení.
Foto: Bence Makkai, Dawn. S. Black
Architekti z BLIPSZ zabodovali tím, že dokázali do projektu začlenit i běžné prvky (například gabiony), jiným, nekonvenčním způsobem. A obnovitelné zdroje energie tu garantují, že celá stavba rozhodně nebude strašidelným „energetickým upírem“ Transylvánie.
Údaje o projektu
| Název projektu: | Lodge in a Glade |
| Typ projektu: | rodinný dům s rekreačním potenciálem |
| Architektonické studio: | BLIPSZ |
| Lokalizace: | Hargita, Transylvánie, Rumunsko |
| Vedoucí projektu: | István Bendek, Norbert Ravasz |
| Design interiéru: | Kiss Emőke, Odorheiu Secuiesc |
| Struktura, PHPP: | V & V Projekt (Szabolcs VARGA), Sfântu Gheorghe |
| Dřevostavba: | Plan Expert One (Mircea Colceriu, Vristina Cioban, Alin Ilca) |
| Project management: | Csada Hajdó, Zsolt Lázár |
| Dodavatel stavby: | Kvadrum Axis |
| Zahájení stavby: | 2015 |
| Finalizace projektu: | 2018 |
| Zastavěná plocha: | 420 m2 |
| Využitelná plocha: | 330 m2 |
| Klient: | soukromá osoba |
Sdílet / hodnotit tento článek