První, co při pohledu do stavební dokumentace a na objekt samotný zarazí, je nepoměr mezi plochou stavební parcely (400 metrů čtverečních), a jeho zastavěnou a užitnou plochou (350 metrů čtverečních). Přitom vidíme jen vyvýšený kvádr objektu, obklopeného dvorem a bazénem. Samotná výška tří pater, s patrnou střešní terasou a poněkud neobvyklým zakončením, dané parametry plochy nedokáže vysvětlit. A trvá o něco déle, než pochopíme, že vlastně celá zvolená plocha je ve své podstatě domem, garáží i atriem. Jen všechny své ne nutně potřebné provozy kryje pod zemí, v suterénních prostorách.
Dům nebo zahrada? Tady se lidé rozhodovat nemuseli
Rodinný dům se tím naprosto vymyká z modelu tradiční zástavby, příslušné regionu a nejspíš i celému Chorvatsku a Balkánu. Tato do extrému hnaná originalita ale chybou není, jak se vyjeví z prohlídky. Architekti tu totiž mistrně zužitkovali nabízený prostor do poslední pídě, a přitom si počínali tak, že svým komplexním řešením paradoxně prostor ušetřili. Pro koho? Pro obyvatele i přírodu samotnou, kteří teď nemusí řešit dilema mezi rozměrnějším domem, vyváženým absencí zahrady (anebo naopak). Mají obojí. Část zahrady je totiž současně zastřešením. Z řezu (bočního profilu) je celá „neuvěřitelná“ situace patrnější.
Rodinný dům začíná vstupem, respektive vchodem kombinovaným s garážovým vjezdem. Stání pro auto je přitom zasazeno do svahu a prakticky zazeměno. Na vrcholku tohoto terénního převalu, zevnitř zesíleného betonem, se nachází část zahrady i s bazénem. Z garáže nebo „zahrady na kopci“ zamíříte na vlastní dvůr, atrium. To je díky své snížené úrovni kryto před nepříjemným větrem, a má ty nejlepší předpoklady stát se mile soukromým vnějším prostorem pro život rodiny. Soukromí obyvatel je tu na prvním místě, nikdo sem přes kopec a plot vidět nemůže. Svahy kopce zahrady navíc vytváří dojem svěží zelené masy, ohraničující prostor.
Maximální otevřenost. Nad zemí
Je to nenásilné vizuální i fyzické oddělení domu od okolí. Dvůr přitom navazuje na zelená prostranství, je jejich prodloužením. A až se rozroste strom, zasazený do středu tohoto miniaturního nádvoří, bude tu i příjemný stín. Ze dvora dál můžete zamířit jen k hlavní obytné části, situované do budovy se čtvercovým půdorysem. Vstupujete přitom místností letní kuchyně (stále zasunuté pod horizontem), která tak ve slunných měsících činí dvůr aktivní složkou rodinného života. Další dispozice vychází z minimalistického plánu objektu, který se snaží udržet jednu spojitou místnost na každé patro.
Minus schodiště, které si ukousne z každého patra svůj díl. Místnosti jsou ale koncipovány tak, aby zvýšenými stropy kompenzovaly případný dojem nahloučenosti, a poskytovaly dostatek místa svým obyvatelům. Volbu, kterým směrem situovat okna, a jak optimálně navolit rozhledy z domu, tu architekti podstupovat nemuseli. Obytná část domu je jako jedna velká rozhledna, ve svém průběhu pater nabízející výhled ve výseči 360°. Z nižších etáží směřují pohledy především na dvůr a zahradu (při vaření v kuchyni chcete mít přehled o tom, co děti podnikají venku), ve vyšších patrech jde spíše o inspirativní rozhledy do kraje. Lépe to vystihuje klidnou atmosféru ložnic a pokojů.
Mikroklima suterénu se nemění
Díky zazemění a práci s terénem ale obytná část až tak divoce nevyčnívá (ano, opravdu trochu připomíná řídící věž letového provozu), ale jen zlehka. Při pohledu z ulice vidíme jen garáž v travnatém svahu a patro domu, stojící kdesi za ní. Přitom celková perspektiva stavby je násobně pestřejší. Kdybychom domem protnuli rovinu, zjistíme, že nejnižší bod – vstup a garáž - je pod ní situován 5,2 metrů, atrium je „zanořeno“ 2,6 metrů a nejvyšší bod střešní terasy se nachází ve výšce 8,25 metrů. Přitom je průběh celkově velmi hladký a pochopitelný, byť pravda množstvím schodům nemůže usilovat zrovna o bezbariérovost.
Architekti ze studia Atmosfera se velmi dobře vyrovnali s měřítky topografických/terénních prvků, ryze organických a vykroužených, proti nimž postavili pravidelnou geometrii stavby. Zanořené atrium 10x10 metrů, minimalistický profil obytné části 10x7 metrů, to vše stabilizuje pojetí projektu v eleganci moderní stavby s přírodním akcentem. Uměle dotvářeným, ale o nic méně efektním. Rodinný dům je zrovna tak udržitelný, jako velkorysý a luxusní. Vyhlídka ze střešní terasy, z níž přes malebné vísky a vinice dohlédnete do Sisaku, Medvednice či Dubravy, je rozhodně inspirativní.
Elegance, kontrast a originální styl
Tři pokoje-ložnice nabízející víc než dostatek relaxačního prostoru v soukromí pro každého, zatímco nižší patra navázaná na dvůr se otevírají společenskému životu celé rodiny. Architekti si pochvalují, že nápad se suterénem „aktivizoval“ potenciál uzavřeného mikroklimatu. Takže se v suterénních partiích nemění teplota během tuhé zimy ani horkých letních dní. Na energetické bilanci je to znát, protože podstatná část domu je dobře zaizolovaná nadložím. O to víc je pak investováno do izolace exponovaných, nad zem vystupujících součástí.
Je to trochu paradox, že vytvoření takového domu nebylo zrovna laciné, ale právě to byla cesta, jak dlouhodobě ušetřit. Jinak nosné části domu jsou konstruovány ze zesíleného betonu, nenosné součásti a předěly pak z tvrzeného skla. Fasáda je překryta dřevem (karbonizovaným, opáleným jasanem), jež domu dodává vřelé vyznění. Kontrasty tmavého monolitu nad terén vystupující stavby, vizuálně zjemněné skleněnými výplněmi, bělostný povrch travertinem obkládaného atria, v doplnění zelených svahů, to vše je ukázkou sofistikované práce s různými objemy i materiály.
Rodinný dům v Kloštar Ivanić se prostě svým pojetím odlišuje od toho, co je v chorvatské architektuře běžně k vidění. Násobí zužitkovatelný prostor interiéru, aniž by se ochuzoval o komfort dostatku místa uvnitř. Byť jádro obytné stavby roste z minimálního zastavěného prostoru, nabízí neskromnou porci volnosti.
Údaje o projektu
| Název projektu: | Rodinný dům v Klostar Ivanic |
| Typ projektu: | Atypický, částečně hypogeální dům |
| Architektonické studio: | Atmosfera (Arhitektonski ured ATMOSFERA d.o.o.) |
| Lokalizace: | Kloštar Ivanić, Záhřeb, Chorvatsko |
| Vedoucí projektu: | Bernarda Silov, Davor Silov, |
| Projektový tým: | Bernarda Silov, Davor Silov, Ivana Radenovic |
| Dodavatelé materiálu: | GRAPHISOFT, Galeković PPS |
| Inženýring stavby: | Kresimir Tarnik |
| Krajinářský projekt: | Igor Pauska |
| Klient: | soukromá osoba |
| Zahájení projektové činnosti: | 2009 |
| Rok dokončení (finalizace): | 2015 |
| Užitná plocha: | 350 m2 |
| Stavební parcela: | 400 m2 |
Sdílet / hodnotit tento článek