Hledat
estav.tvnový videoportál
Všechna témata

Od kejdy k růžím a knihám. Neuvěřitelná proměna starého dvora

Přehrát audio verzi

Od kejdy k růžím a knihám. Neuvěřitelná proměna starého dvora

00:00

00:00

1x

  • 0.25x
  • 0.5x
  • 0.75x
  • 1x
  • 1.25x
  • 1.5x
  • 2x
Starý statek v srdci anglického národního parku South Downs dlouhá léta chátral. Betonový dvůr, rozpadající se zdi a pozůstatky hospodářských staveb ale nový majitel nebral jako problém, nýbrž jako inspiraci. Výsledkem je Sitooterie – multifunkční zahradní ateliér, který spojuje venkovskou historii s moderní architekturou.
Foto: MW Architects

Jsou zakázky, které napoprvé jako moc líbivé zadání nepůsobí. V dokumentaci k projektu Sitooterie se to například jen hemží zmínkami o kravínech, chlévech a vepřínech, vyvážení hnoje a vypouštění kejdy. Dojem, který tak povšechně vytváří, lákavý příliš není. Zdá se až neuvěřitelné, že na tom hodně surovém základě vzniká něco jako zahradní ateliér, útočiště pro vášnivého zahradníka a sběratele knih.

Příběh krajiny a příběh stavby se tu silně prolíná úvodem. To proto, že se nacházíme v srdci Northumberlandu, v rozsáhlé lokalitě South Downs. Ta je od roku 2010 vysoce ceněným anglickým národním parkem. Ale ještě než se jím stala, platila za významnou oblast zemědělského hospodaření. Ty časy taky velmi názorně připomíná profil starého statku. Souboru budov, které vytváří komplex venkovského hospodářského dvora.

Ono se přímo tady sice nehospodařilo už hezkých pár desetiletí, ale původní řešení tu zůstalo zachováno. Předchozí majitel si jen přestavěl přední část statku, uzpůsobil ho bydlení jako letní chatu. Ale hospodářské stavby ve zbytku dvora za domem ponechal prakticky netknuté. Vlastně, netknuté úplně, až k zanedbání. Nový majitel se právě ale v té sestavě zchátralých staveb náramně shlédl.

Coby vášnivý zahradník si v nich vysnil sérii polo-venkovních prostor, z nichž nejdůležitější pro něj byla multifunkční místnost pro přesazování rostlin. Kolem ní si pak přimyslel celou konstrukci. Která může posloužit – díky výraznému prosvětlení a přitom zaizolování – jako zimní zahrada. Ale též jako útočiště pro čtení knih, anebo k posezení s rodinou a přáteli při hraní společenských her.

Podtrženo sečteno, na architektech ze studia MW Architects bylo, aby „sáhli“ do zanedbaného dvora a ze staveb, které nikdy ani omylem neměly sloužit jako ateliér nebo čtenářský koutek, je udělali. O to větším překvapením pak je výsledek jejich práce.

Foto: MW Architects

Citlivá proměna venkovského dvora

Jak popisují sami architekti, staré kravské chlévy na pozemku byly před několika desetiletími přestavěny na dům, avšak velká část dvora a sadu zůstala nedotčená. Přičemž většinu dvora pokrývala jednoduchá betonová deska.

Dvůr je obklopen zajímavě řešenými pazourkovými a cihlovými zdmi, které se svažují podle terénních vrstevnic v místě. V jednom rohu dvora se nacházel starý zchátralý vepřín, z něhož zůstalo stát jen několik cihlových zdí, a nový ateliér na ně reaguje stejně jako na stávající obvodové zdi, svažitý terén a přestavěné kravské chlévy. Projekt South Downs Sitooterie tedy navazuje tam, kde historie prozatím skončila.

Hodí se doplnit, že ony kravské chlévy byly postaveny na svahu mírného kopce tak, že jejich podlaha byla lehce nakloněná. To aby zemědělci mohli snadno splachovat kejdu a podestýlku. Díky tomu mají hřeben i okapy střechy bývalých chlévů charakteristický sklon, který zdůrazňuje přirozený sklon krajiny.

Tento prvek, který s literaturou anebo přesazováním květin nemá pranic společného, tu zůstal přítomen i nadále. Jako charakteristický rys celého dvora, sepjetí s minulostí. Nový ateliér pochopitelně vyžadoval rovnou podlahu, ale hřeben i okapy střechy se svažují stále tak, aby odpovídaly stájím. Toho bylo dosaženo pomocí série ocelových portálových rámů, jejichž výška se postupně snižuje a které zůstávají v interiéru přiznané.

Také další konstrukční prvky, jako krokve, stávající cihlové zdi a jednoduché litinové okapy, zůstaly odkryté, aby byla patrná jednoduchá konstrukce a aby stavba vyjadřovala přímý a poctivý přístup odpovídající venkovské hospodářské budově.

Není domu bez střechy a to platí i zde. Střecha se vznáší nad stávajícími pazourkovými zdmi a pásová okna v horní části stěn přivádějí do ateliéru hlavní zdroj přímého denního světla. Další okna jsou nepravidelně vložena do dřevěného obkladu na straně do zahrady, a poskytují výhledy zpět do dvora.

Aby byl zdůrazněn jednoduchý tvar sedlové střechy, byly detaily štítových hran a hřebene střechy redukovány na naprosté minimum, čímž vzniká dojem prosté protáhlé kůlny a zároveň se ještě více zvýrazňuje charakteristická zvláštnost šikmé střechy.

Foto: MW Architects

Zahrada ve stínu bývalých chlévů

Dalším zajímavým rysem je pak práce s oním podkladem betonové desky. Aby bylo možné začít vymezovat sérii prostor ve dvoře, ale bez nutnosti pracně a nákladně rozbíjet betonovou desku, byly kolem dveří ateliéru a bývalých stájí rozmístěny stupňovité dřevěné terasy. Vyvýšení i snížení terénu, pěstební boxy a nadúrovňové záhonky. Ty činí otevřenou plochu členitější, rozmanitější.

Vytvářejí řadu venkovních „místností“. Některé zjevně slouží pro posezení (hlavně až se kolem nich vegetace rozroste a vytvoří stinné kouty), a zároveň v prostoru formují kapsy pro různé typy výsadby. Ano, v některých místech byla betonová deska přeci jen odstraněna až na hliněný podklad – tam, kde se budou sadit stromy – ale obecně je zde vegetace umístěna ve vyvýšených truhlících nebo květináčích.

V přiléhajícím starém sadu je nové krajinářské řešení definováno novou cihlovou a starou pazourkovou zdí, která vychází z charakteristických místních vzorů zdění. Jinak tato část byla rozdělena na užitkovou zahradu, a terasu ze zhutněného hogginu (jde o přírodní, netříděnou směs kameniva, hrubého písku s určitým podílem jílu), určenou pro hru pétanque a pořádání zahradních slavností ve stínu vzrostlého jasanu.

Projekt Sitooterie tak vlastně není jen o jedné stavbě, která byla vsazena do ruin zdí mezi vepřín a bývalý kravský chlév. Je o přestavbě a modifikaci celého hospodářského dvora bývalého venkovského statku.

Celý ten historický dvůr byl přeměněn na multifunkční zahradní ateliér, který „nevoňavý“ zchátralý chlívek začleňuje do moderního designu. Zkosená střecha nově vložené stavby odráží svahy historických budov a vylepšuje tak krajinu. Verandová okna a minimalistické detaily střechy zdůrazňují jednoduchý tvar štítu, zatímco stupňovité terasy vytvářejí venkovní prostory bez narušení betonové desky.

Foto: MW Architects

Údaje o projektu

Název projektu: Berwick South Downs Sitooterie and Courtyard
Typ projektu: refubrishment, rekonstrukce
Architektonické studio: MW Architects
Lokalizace: Berwick, Northumberland, Anglie, Spojené království
Vedoucí architekti: Matthew Wood, Melissa Robinson
Hlavní dodavatel stavby: Nick Carroll
Strukturální inženýring: vkhp-consulting
Dodavatelé materiálu: Havwoods
Klient: soukromá osoba
Rok dokončení (finalizace): 2025
Užitná plocha: 30 m2
Rozpočet: 88 000 liber (2,4 mil. Kč)

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata

Mohlo by vás zajímat

Foto: José Hevia

Poetická rekonstrukce v El Born je jako prázdná nádoba

Přeměna starého komerčního prostoru, jeho přestavba na bydlení, je optikou architektů ze studia Roman Izquierdo Bouldstridge koncipováno jako zkoumání prázdnoty. Dům zůstává domem, ale jeho účel v barcelonské čtvrti El Born se mění.

Dům, který něco vydrží: kámen, dřevo a nadčasový interiér Foto: Marcello Mariana

Dům, který něco vydrží: kámen, dřevo a nadčasový interiér

Projekt svým zařazením stojí na rozhraní dimenzí renovace, rekonstrukce a refurbrishmentu. Objekt se tu zásahem architektů výrazně mění, rozšiřuje a modernizuje, a přitom částečně nabývá odlišného účelu. Ale stále, hloubce zásahu navzdory, si uchovává svou hodnotu a autentické jádro, z něhož vyrůstá.

REKLAMA