„Měl bych říci: dům chrání snění, dům chrání snílka, dům umožňuje snít v míru.“
Bukovanský domeček versus víkendový dům v Bukovanech
Když jsem se pustil do povídání zvaného Bukovanský domeček, přišlo mi na mysl, že něco v tomto duchu jsem už někdy psal. Paměť mě nezklamala. Oba projekty pojí hlavní protagonisté, tedy STUDIO SENAA ARCHITEKTI a potom lokalita, kde se pohybují díky rodině jednoho z autorů, jejich domu, polnostem a vinohradu. Tou lokalitou jsou Bukovany u Kyjova, v okrese Hodonín. Víno zde má svoji neodmyslitelnou tradici (první zmínky o obci pocházejí z roku 1131), stejně jako folklór a malebnost slovácké obce se 700 obyvateli. Obec mimo jiného leží na okraji lokality zvané „Moravské Toskánsko“, která díky svému specifickému zvlnění terénu je vyhledávaným místem pro fotografy z celého světa. Dominantou obce je Bukovanský mlýn holandského typu a moderní Kaple sv. Jana Pavla II.
Máme tedy krásnou rázovitou obec v kraji dobrého vína, máme STUDIO SENAA ARCHITEKTI, tudíž nepřekvapím, že ve zdejší vinařské uličce realizovali architekti tři projekty. Pokud jste si četli více mých setkání s architekturou, tušíte, že rozhodně architekturu nedělím podle velikosti, ale hledím na jiná kritéria. To jen pokud by někdo měl výhrady k výrazu domeček. I domeček je totiž plnohodnotná architektura. Pokud se podíváte na víkendový dům v Bukovanech, o kterém jsme si povídali v roce 2022, seznáte, že rukopis je zde podobný s velmi konzistentním projevem.
Což je velmi dobře a mám radost, když naleznu jistou podobnost, kterou očekávám. Ta podobnost však není invektiva, ale pochvala. Ten rukopis je totiž signifikantní a v mých očích vystihuje záměr, který skloubí víkendové nebo celoroční bydlení s architekturou a rázem obce. Pohybujeme se u obou řešení ve velmi skromných rozměrech, což ale výsledku jenom prospívá. Vše je také způsobeno omezenou velikostí vinařské uličky.
Pohled na obývací část. Foto: BoysPlayNice
Vinařská ulička řešení determinuje, ale zároveň umocňuje
Ulice Vývoz, dnes častěji zvaná Vinařská ulička, vznikla v hlubokém a úzkém terénním zářezu. Po obou stranách strže vznikly domky obecní chudiny a také hluboké a dlouhé samostatné sklepy. Jednotlivé domečky přilepené ke svahu měly své sklípky, dvorečky a hospodářské budovy. Ulice je velmi úzká, uliční čáry se k sobě místy přibližují až na tři metry. Velké sklepy využívali místní sedláci pro plodiny na zimu, posléze se proměnily ve vinné sklepy. V těchto skromných a stísněných poměrech se odehrává skvělá práce STUDIA SENAA ARCHITEKTI.
Víkendový dům v Bukovanech z roku 2022
Relativně úzká ulička s komplikovanou a velmi svažitou parcelou dala za vznik, na půdorysu původního stavení a hospodářské části, zcela novému bydlení. Moderní pojetí je velmi vkusně propojeno se znovuvytvořeným domem s původním tvaroslovím. Na první pohled je řešení hříčkou drobnějších solitérů. To vše při bližším pohledu bere za své a vše vytváří zdařilý celek, který rozhodně neruší svým pojetím okolní zástavbu, ale i svoji vlastní integritu. Neveliké stavení vzbuzuje pocit prostornosti díky přiznanému krovu, místnosti na výšku přízemí i podkroví. Ručně tesaný strop, technika ošetření některých dřevěných konstrukcí opalováním, oblá ostění dveří a oken stavení, bílé omítky kontrastující s gletovanými omítkami bez dalších úprav dodávají bydlení jiskru. Částečně importované původní techniky a techniky modernější se skvěle potkávají s původním materiálovým pojetím. Máte někdy pocit, že něco esteticky zapadá na to dané místo, že je to jako odtam? Po zevrubnějším zhlédnutí docházím k tomuto závěru, navzdory prvotnímu pocitu z rozehranosti a pestrosti jednotlivých částí.
Hlavní obytná místnost – kuchyně. Foto: BoysPlayNice
Bukovanský domeček
Tato stavba je tedy další kousek do zdařilého portfolia ateliéru. Velmi podobná plocha nám evokuje podobnost, kterou jsem avizoval na začátku. Plocha pozemku byla 180 m2, zastavěná plocha 90 m2 a hrubá podlahová plocha je 140 m2, užitná plocha 105 m2. Dům v původním venkovském stylu s kastlovými okny a jedním panoramatickým ve štítové zdi si udržuje ráz místa. Opět zde nalezneme obvodové stěny vyzděné z cihelných bloků bez dodatečného zateplení, vnitřní omítky jsou probarvené ve hmotě a gletované bez další povrchové úpravy. Výrazný zjemňující prvek jsou zaoblené rohy ostění a nadpraží oken. Využití původních starých trámů z jiné stavby a dalšího dřeva s kartáčovaným povrchem jsou výrazným propojením mobiliáře, stropů i obkladů. Podlaha v chodbě patra ze silnostěnného skla a betonová šroubovice schodů jsou třešničkou na esteticky zdařilém a vkusném dortu.
To místo je parcelou i dožitými původními objekty drobný oříšek, ale ne pro šikovného architekta. Krásné detaily, skvělá estetika domků, které připomínají vzdáleně svou malebností třeba Kamennou kolonii v Brně, půdorysné řešení vytěžené na maximum, původní i moderní architektura v kontextu vinařské uličky je to, co dělá výsledek zdařilým a velmi atraktivním.
Hlavní obytná místnost – jídelna. Foto: BoysPlayNice
Základní popis
Víkendový dům ve vinařské uličce
Popis projektu
Dlouhodobě se zabýváme tématem, jak navrhovat současný dům na vesnici nebo v historickém prostředí. Důležité je pro nás držet historický kontext a inspirovat se tradičním tvaroslovím. V Bukovanech se k tomuto tématu vracíme opakovaně. Václav Navrátil zde má rodinu, pole i vinohrad a společně s Janem Sedláčkem a týmem SENAA jsme ve zdejší sklepní uličce postupně realizovali tři projekty. Začali jsme úpravou strýcova sklípku, následovaly dva víkendové domy, které slouží rodině i hostům k pronájmu. Bukovanský domeček je nejnovější z nich. Když jsme v uličce začínali, byla zanedbaná a postupně chátrala. Nyní patří k místům, kam se místní rádi vydají na procházky.
Ulice Vývoz, dnes častěji zvaná Vinařská ulička, vznikla v hlubokém a úzkém terénním zářezu, který začíná u hlavní silnice v obci a vede směrem do polí. Po obou stranách strže vznikly domky obecní chudiny a také hluboké a dlouhé samostatné sklepy. Jednotlivé domečky přilepené ke svahu měly své sklípky, dvorečky a hospodářské budovy. Ulice je velmi úzká, uliční čáry se k sobě místy přibližují až na tři metry. Velké sklepy využívali místní sedláci k uskladnění brambor a řepy na zimu, postupem času se proměnily ve vinné sklepy. Ještě po válce zde žilo asi patnáct rodin, na začátku nového století už pouze jeden obyvatel.
Průhled do atria. Foto: BoysPlayNice
Víkendový domek stojí v sevřeném prostředí drobných staveb, sklepů a dvorků. Na pozemku o ploše pouhých 180 m2 navazuje novostavba na půdorysnou stopu původního domu. Mezi domem a vinným sklepem zůstávají dva malé dvorky, v zadní části pozemku je parkovací stání s kůlnou. Právě ze zadního dvora se do domu netradičně vstupuje přímo do jídelny, která otevírá hlavní obytný prostor.
Jeho dominantou je točité betonové schodiště pojaté jako socha v prostoru. Spirála vyrůstá přímo z betonové podlahy a stoupá ke skleněné podestě, přes kterou spolu se zahradním vikýřem proniká jižní slunce a shora schodiště nasvětluje. Schody byly odlity na místě z kolorovaného betonu a následně zbroušeny do finální podoby.
Směrem do uličky má obytný prostor klasická kastlová okna, do zahrady se naopak otevírá velkoformátovým rohovým bezrámovým oknem. Další velké posedové okno je vloženo do štítu. Na jídelnu navazuje sauna s malou odpočívárnou a výhledem do dvora, v podkroví jsou dvě ložnice a toaleta.
Výraznou součástí interiéru jsou staré trámy z bouraného činžovního domu v pražském Karlíně, kombinované s novým dřevěným záklopem, které architekti sami vybírali na pile. Ze starých trámů jsou vyskládány také příčky v podkroví. Dřevo zůstalo v co nejpůvodnější podobě, trámy byly pouze očištěny a vykartáčovány nylonovým kotoučem. Zbylý materiál se nařezal na desky a našel další využití jako obklad odpočívárny u sauny.
Dům vychází z tradičního tvarosloví, které rozvíjí současnými architektonickými prvky i historickými technologiemi. Obvodové stěny jsou vyzděny z cihelných bloků bez dodatečného zateplení, vnitřní omítky jsou probarvené ve hmotě a gletované bez další povrchové úpravy. Výrazný zjemňující prvek jsou zaoblené rohy ostění a nadpraží oken. Směs rozmanitosti detailů a celkové dispoziční řešení vytváří zážitek z prostoru a ukazuje možnost implementace moderní architektury do historického kontextu vinařské uličky.
Průhled z atria. Foto: BoysPlayNice
Doplňující informace
| Studio | SENAA architekti |
| Autor | Václav Navrátil, Jan Sedláček |
| Spoluautor | Kateřina Zabadalová, Jan Gadziala |
| Umístění projektu | Bukovany 88, Bukovany |
| Země projektu | Česká republika |
| Rok projektu | 2022 |
| Rok dokončení | 2025 |
| Zastavěná plocha | 90 m2 |
| Hrubá podlahová plocha | 140 m2 |
| Užitná plocha | 105 m2 |
| Plocha pozemku | 180 m2 |
| Náklady | 4,5 mil. CZK |
| Fotografie | BoysPlayNice, www.boysplaynice.com, info@boysplaynice.com |
| Spolupracovníci a dodavatelé | Stavba: Luděk Křižánek Okna: Stolařství Pintera Podlaha: RG Průmyslové podlahy Stěrky: AVIS COLOR Dveře a vestavný nábytek: Stolárna Gvuzd |
| Materiály | Seznam použitých materiálů
keramické bloky Porotherm
exteriérové a interiérové štukové omítky Profibaustoffe trámový strop leštěný podlahový beton |
| Značky | Seznam použitých značek
baterie – Grohe
sanita – Laufen |
| O studiu/autorovi | Bližší informace
SENAA je architektonický ateliér, který založili Jan Sedláček a Václav Navrátil. Cenné pracovní zkušenosti jsme získali v ateliérech v Brně, Praze, Rotterdamu, Los Angeles, New Yorku a dále je rozvíjíme. Ke každému zadání přistupujeme individuálně a hledáme nová řešení. Pracujeme v týmu zkušených architektů a spolupracujeme s řadou specializovaných firem. Zabýváme se všemi oblastmi architektury od urbanismu přes novostavby, rekonstrukce až po návrhy interiérů. Zpracováváme všechny stupně projektové dokumentace. Jelikož pocházíme z Hané a Slovácka, jsou nám blízké tradiční principy a selský rozum. |
Použité podklady:
- Citáty – http://www.citaty.net
- Fotografie – BoysPlayNice, info@boysplaynice.com, www.boysplaynice.com
- Fotografie, část textů a tisková zpráva – STUDIO SENAA ARCHITEKTI a Vendula Tůmová, LINKA NEWS s.r.o.
Sdílet / hodnotit tento článek