Výzvou pro architekty z atelieru SeeARCH nebylo jen horské klima a závěje sněhu v chladném ročním období. Při navrhování rodinného domu se museli vypořádat s přáním majitelů a zároveň vyhovět přísným stavebním nařízením švýcarských úřadů.
Investoři se obrátili na architekty s přáním navrhnout v blízkosti termálních lázní od architekta Petera Zumthora dvě novostavby. Bohužel si vybrali území, kam má moderní architektura přístup přísně zakázán, protože by narušovala původní ráz horského městečka. Stavební předpisy ukládají navíc povinnost vybudovat na místě objemový model plánované stavby. O osudu realizace a případném udělení stavebního povolení poté rozhoduje místní komunita.
Striktní zákaz i stavbu modelu se majitelům podařilo elegantně obejít. Umožnila jim to prudce svažitá parcela se starou opuštěnou stodolou nacházející se jižně od lázní. Místní úřady sice zakazují stavbu nových budov, ale nebrání ohleduplnému „rozšiřování" stávajících objektů. Investoři proto nechali stodolu opravit a podsklepit. S moderní částí je spojena podzemním tunelem a slouží jako vstup. Horní patro využívají majitelé jako předsazený společenský pokoj. Zbývající část hlavolamu vyřešili autoři elegantně pomocí dvoupatrové stavby zahloubené do prudkého svahu.
Dům je velmi nenápadný a z části ho kryje stodola. Obnažený půlkruhový štít s okny a prostorná terasa a kamenným zábradlím, kde si majitelé mohou nerušeně užívat výhled na vrcholky i okolní lesy, se vynoří teprve když ji obejdete. Zadní stěnu novostavby chrání zem, takže má dům výborné tepelně-izolační vlastnosti a není problém ho vytopit, i když venkovní teploty klesají hluboko pod bod mrazu. Navzdory zasunutí domu pod zem, není uvnitř nouze o dostatek přirozeného světla. Slunce do interiéru přivádí obnažený kulatý štít s několika velkorysými okenními otvory se speciálním izolačním sklem.
V současném interiéru, který je dílem Jeroena van Mechelena ze studia JVM, hraje prim beton v kombinaci s nerezem, výrazně barevnými textiliemi a přírodními prvky. Jedním z nich jsou třeba schůdky poskládané z přírodních kamenů. Asi nejzajímavější místností horského obydlí je světlá ložnice situovaná v patře. Designéři ji pojali netradičně a strop obložili kartonem. Díky plastickému pojetí evokuje moderní variaci na klenbu románského kostela. V přízemí novostavby se nachází minimalistická ložnice majitelů se stěnami z pohledového betonu, prostorná industriálně laděná kuchyně s jídelnou a moderní společenský pokoj. V patře jsou situovány dvě ložnice s vlastním hygienickým zázemím.
Domovy ukryté pod zemí nejsou výjimkou ani v Česku. Na zelené řešení vsadil při budování rodinného sídla na šumavské Modravě například uhlobaron Zdeněk Bakala. Bydlení mu navrhl architekt Radan Hubička. Luxusní vila zapuštěná do terénu, jež tvarem připomíná protiatomový kryt, vyšla na desítky milionů korun. V současnosti stavba, která má vlastní zdroj pramenité vody a čističku odpadních vod, zeje prázdnotou. Pár se rozhodl kvůli soukromí přestěhovat do Švýcarska.
Sdílet / hodnotit tento článek