Fred Uhl Ball se narodil v Oaklandu v Kalifornii a patřil mezi nejoriginálnější umělce, kteří v 20. století se smaltem pracovali. Vynikal používáním nových experimentálních technik i tím, že smalt uplatňoval v podstatně větším měřítku, než bylo tehdy běžné. Testoval nové vypalovací metody, experimentoval s různým složením skloviny a hledal pro ně vhodné použití ve své umělecké práci. Smalty vypaloval v pecích i na otevřeném ohni hořáku. Typické je pro něj využívání efektů, které vzniknou díky oxidaci mědi i jejím žíháním. Pracoval s přepalováním, propalováním a vrstvením smaltů různého složení a aktivně využíval krakelování. Na mědi pracoval i s „tekutými smalty“, jak nazýval smalty určené původně na ocel. Klasický smalt nepoužíval jen v tradiční práškové formě, přidával k němu i jíl, aby dosáhl tekuté konzistence. Smalty nanášel různými způsoby, stříkáním, cákáním, namáčením…. Typické pro jeho tvorbu je skládání jednotlivých smaltovaných dílů do rozměrných kompozic a koláží.
Nové techniky, nové možnosti, nové formáty
Ballova kniha Experimental technique in enamelling z roku 1972 otevřela cestu ke svobodnějšímu přístupu ke smaltu generacím následovníků. O své znalosti a objevy se dělil i s žáky svých kurzů. Za svého života patřil k významným a vlivným umělcům. Jeho odkaz přetrvává, přestože mnoho mladších výtvarníků, kteří dnes pracují s jeho technikami ho již neznají. Ballova kniha bohužel nebyla znovu vydána a v zahraničních antikvariátech je jen výjimečně dostupná za vysoké ceny.
Fred Ball UC Davis Medical center. Foto Judy Stone
Ballův inovativní přístup zvláště vynikne, připomeneme-li si roli, kterou měl smalt/email do poloviny 20. století. Po tři tisíce let sloužil primárně k tomu, aby barevně dekoroval exkluzivní kovové výrobky v poměrně malém měřítku. Od 19. století se začal uplatňovat i na větších průmyslových výrobcích z litiny a oceli. Maximální velikost jednotlivé smaltované části byla vždy dána nejen jejím účelem, ale i dostupnými rozměry pece nezbytné k vypálení. Skládání jednotlivých dílů do větších celků přesto není ničím novým. S tímto postupem se setkáváme již ve středověku, například na slavné oltářní desce Pala d´Oro (cca 3 x 2 m) v chrámu svatého Marka v Benátkách, nebo na románském Verdunském oltáři v Klosterneuburgu. Takto rozměrná díla s emaily byla tehdy výjimečná a většina emailových děl dosahovala mnohem menších rozměrů. Od renesance bylo běžné používat měděné desky jako základ pro emailové malby, které byly obvykle velice precizní a konkrétní. Fred Uhl Ball měděné smaltované desky pojímal zcela jinak, byly pro něj plochou, kde mohl naplno rozehrát jedinečné emailové efekty, abstraktní struktury a svou fantazii.
Poetické interpretace smaltu
Fred Uhl Ball pocházel z umělecké rodiny a tvorbě se věnoval již od útlého dětství. Jeho otec byl známý keramik F. Carlton Ball, matka Kathryn Uhl Ball byla emailérkou a předala mu svoji znalost tradičních technik. Jeho inovativní duch hledal od mládí vlastní směr, jak ke smaltu přistupovat novým způsobem. Poprvé své smaltované práce veřejně prezentoval ve 12 letech na státním veletrhu v Sacramentu. Znalost klasických postupů jej neuspokojovala a již v mládí se vydal na cestu experimentů. Postupy, které používal a rozvíjel, jsou dnes u umělců pracujících se smaltem běžné, ale tehdy se jednalo o nový pohled na techniku smaltu.
Fred Ball v Sutter Health. Foto Judy Stone
Vytvořil celou řadu rozměrných prací v soukromých i veřejných prostorách především v Sacramentu a jeho okolí. Jeho zdejším nejznámějším dílem je The Way home, čtyřpodlažní budova garáží, která je poetickou interpretací leteckých záběrů na údolí řeky Sacramento. Celá budova je pokryta čtvercovými smalty, které v barevné mozaice tvoří čtyři zářivě barevné pásy. Obsahuje celkem 1488 jednotlivých smaltovaných desek, z nichž každá má 12 x 12 palců (30,48 cm). Rozměry čtyř jednotlivých pruhů složených ze smaltovaných desek jsou úctyhodné, celkem měří 6 x 62 stop (182,88 x 1889,76 cm). Takto rozsáhlé dílo je největším ručně smaltovaným souborem na světě a vzniklo mezi lety 1977 až 1979.
Známá je i série smaltovaných obálek, kterou vytvořil v roce 1971 a obdaroval jimi řadu svých přátel a blízkých. Pozoruhodnou prací je rozměrná koláž (bez názvu) z roku 1982, která měří cca 183 x 122 cm. Jednotlivé díly jsou pokryty zlatým transparentním smaltem na mědi. Jsou zdobeny plastickými abstraktními vzory, strukturami a texturami, které byly vytvořeny ještě před smaltováním pomocí leptání, ražení, tepání či rytí. Př při práci kombinoval tradiční i experimentální způsoby nanášení smaltu. Zářivě zlatá smaltovaná kompozice byla poté složena na dřevěný základ.
Fred Ball Crocker Art Museum Sacramento. Foto Judy Stone
Výstava Painting with Fire: Masters of Enameling, 1930-1980 prezentovala Freda Uhl Balla vedle dalších autorů, kteří v průběhu 20. století v USA dali smaltu nové impulzy, které ho odpoutaly od tradičních historických postupů. Výstavu pořádalo Long Beach Museum of Art v Kalifirnii v roce 2007. Fred Uhl Ball zde byl představen se čtyřmi dalšími autory v sekci Nové směry 1960-1980.
Další výstavou a publikací, která představila Ballovo dílo v kontextu moderního smaltu v USA je Little Dreams in Glass and Metal: Enameling in America 1920 to the Present. Zájemci o Ballova díla mohou zde najít další podrobnosti a fotografie.
Za poskytnuté fotografie děkujeme americké emailérce Judy Stone, jejíž reportáž z exkurze po dílech Freda Uhl Balla si můžete přečíst také na stránkách Center for Enamel Art.
Sdílet / hodnotit tento článek