Základním principem smaltování je natavení skloviny na kovový základ. Historické techniky smaltu/emailu využívaly jako podkladový kov slitiny mědi a drahých kovů. Od 19. století se začíná rozvíjet technický smalt na slitinách železa jako je litina nebo ocel. Smalt plní nejen funkci barevné povrchové úpravy kovů. Díky svým vlastnostem jej zároveň chrání proti korozi i celé řadě dalších nepříznivých vlivů. Smalt má své uplatnění v celé řadě oborů, ale zdá se, že na objevení svého potenciálu v Čechách stále ještě čeká. Třeba s použitím smaltu se na veřejných budovách setkáváme mnohem častěji v zahraničí než u nás. Problematiku smaltu, jeho historii i techniky u nás poprvé souhrnně představil rozsáhlý projekt Umění emailu/Technika smaltu. V Technickém muzeu v Brně proběhla v roce 2017-2018 výstava, konference, historické workshopy, vyšel katalog i česko-anglická skupinová monografie.
Hlavní výhody smaltu a jeho možnosti pro architekty
Na základě níže uvedených bodů ohledně hlavních výhod smaltu, lze konstatovat, že díky uvedeným vlastnostem lze smaltované panely bez obav uplatnit jako obklady v metru, v nemocnicích, na silech, nádržích, čističkách odpadních vod, v koupelnách, bazénech, sušičkách i na pláštích budov. Smaltované ocelové obklady z vítkovické produkce se u nás používají od šedesátých let. Vyráběla se typická zemědělská modrá sila, která najdeme dosud v mnoha vesnicích a městech. Výjimečný je u nás i modrozelenými smaltovanými deskami pokrytý dům Teplotechny v Ječné ulici v Praze od architektky Věry Machoninové. Zaoblený tvar části modrého vítkovického sila zakomponovali do soukromé vily i architekti Karel Prager a Jan Louda. Na příkladech je patrné, že patrné, že panely nemusí být pouze jednobarevné nebo rovné či vzniklé průmyslově a ve větších sériích. Nabízejí se i možnosti využití smaltu jako zajímavého designového nebo uměleckého prvku. Barevné i autorsky pojaté smaltované díly se mohou uplatnit jako obložení stolů, skříní, krbů, kuchyní, plotů, židlí, stolečků, zdí či dělících příček. V exteriéru je možné autorské smalty použít jako prvky na zahradách, osvětlení, na zastávkách veřejné dopravy. Škála možného použití je tak skutečně velice široká.
Kraina pod mikroskopem Autor smaltu Josef Duchan umístěno v zahradě 2011 Smalt Art
Výhody:
- nehořlavost
- odolnost proti mrazu do -60 °C a horku do +450 °C
- nepropustnost
- odolnost proti vlhkosti, povětrnostním vlivům, výkyvům počasí i slunečnímu záření
- odolnost proti řadě kyselin a chemických výrobků
- vysoká odolnost proti mechanickému poškození a poškrábání
- snadná údržba
- ochrana proti korozi
- stálobarevnost
- tvrdost se pohybuje mezi 5 až 7 stupni Mohsovy stupnice v závislosti na složení skloviny
- netoxičnost a zdravotní nezávadnost
- lesk
- odolnost v tlaku 700-1300 MPa
- odolnost v tahu 70-90 MPa
- snadné odstranění graffiti z povrchu smaltu
- představuje výborný elektroizolační materiál
- smaltované panely mohou být vyrobeny v široké škále barev a tvarů
- neabsorbuje pachy
- rezistence proti kvašení
- hladký povrch zabraňuje množení bakterií
Nevýhody:
- křehkost v ohybu. Je třeba aby byl použitý plech dostatečně silný a bylo zabráněno jeho prohýbaní
- smalt není odolný proti odprýsknutí například při prudkému pádu
- vhodné složení i nanášení skloviny v kombinaci s použitým kovem je třeba pečlivě volit a testovat v závislosti na účelu použití
- nutnost hledání vhodného konstrukčního řešení uchycení smaltů, které nejsou lehké
- velikost pecí limituje maximální velikost jednotlivých dílů smaltu
John Killmaster The Bright Land 1974 smalt na ocelovém plechu
Architektům se nabízí několik základních možností, jak mohou smalt zapojit do svých projektů:
- zakomponování samostatně vzniklého autorského smaltovaného díla jako jsou panely, obrazy, sochy, objekty, menší smaltované destičky...
- spolupráce architekta s umělcem, který se smaltu věnuje a je schopen vytvořit dílo pro konkrétní projekt
- spolupráce architekta se smaltovnami, které vytvoří na míru rozsáhlejší průmyslové zakázky i menší realizace
- spolupráce architekta, umělce i smaltoven
Barevnost a další prostor pro fantazii
Smalty se vyrábí v celé škále barevných odstínů od opakních (neprůsvitných), transparentních i opálových. Z hlediska složení se liší šperkařské emaily určené na drahé kovy a měd´a technické smalty používané v průmyslu na slitiny železa, případně měď. Odolnější technické smalty se ideálně hodí pro použití v exteriéru i interiéru a jsou vhodné na větší plochy. Složení barev se stále vyvíjí a přizpůsobuje potřebám 21. století. Smaltované destičky se například používají i na obklady raketoplánů.
Smaltované obklady na stanici metra Národní. foto Magdalena Urbanová
Šperkařské emaily
Tyto jsou křehčí a výrazně dražší a práce s nimi je náročnější. Proto se používají obvykle na menší předměty uměleckého řemesla a menší obrazy a objekty. Jejich jedinečný lesk a barevnost ale může být využit pro menší plochy, kterým je třeba dodat exkluzivní vzhled. V případě zářivě barevných a transparentních šperkařských emailů se přímo nabízí jejich použití na principu skládané mozaiky. Tyto emaily je možné využít všude tam, kde je zájem vytvořit luxusní a efektní dojem. Použity tak mohou být i jako drobné úchyty a ozdoby na nábytku. V architektuře se používají méně často, ale přesto existují i s nimi velice rozsáhlé realizace. Fred Uhl Ball (1945-1985) je autorem The Way Home, čtyřpatrových garáží v Sacramentu. Jedná se o nejrozsáhlejší ručně smaltovaný soubor na světě.
Smalt se obvykle nanáší a vypaluje několikrát a jednotlivé vrstvy se výpalem spolu napevno propojí. Při správném nanesení vznikne souvislý, hladký a velice odolný povrch. Délka pálení i teplota se liší podle typu a síly použitého kovu, barev, techniky i počtu pálení. Dvě minuty a 840 stupňů je tak jen orientační údaj. Možných způsobů aplikace skloviny je celá řada. Podle potřeby se nanáší máčením, stříkáním, potahovaním, štětcem, pneumatickým nebo elektrostatickým stříkáním. Dekor se může nanášet i pomocí šablon, digitálním sublimačním tiskem, ofsetem nebo sítotiskem.
Plechová tabule se vzorníky smaltu foto Mefrit s.r.o.
Smalt se doposud těší zájmu pouze malé skupině architektů a stavařů, přestože jeho potenciál je daleko širší. Zájemcům o další podrobnosti a literaturu lze doporučit knihovnu Technického muzea v Brně, která obsahuje velké množství zahraničních publikací k tomuto tématu či aktivity studentů na ČVUT v oblasti povrchového inženýrství (Asociace povrchových inženýrů a časopis Povrcháři).
Sdílet / hodnotit tento článek