REKLAMA
Hledat
Nový stavební zákon
estav.tvnový videoportál
Všechna témata

První panelák v Praze. Jak se stavěl a jak se v něm bydlí?

Hradba šedivých paneláků s tisíci byty, obrovských dvanácti i vícepatrových monobloků s mnoha vchody střídaných sem tam věžákem - to je obrázek mnoha sídlišť, především ze 70. a 80. let, přezdívaných někdy "králíkárny". Takto poněkud hanlivě by před 55 lety obyvatelé prvního paneláku v Praze svůj dům určitě nenazvali. Už proto, že třípodlažní panelový dům stojící dodnes v Praze Ďáblicích, do kterého se nastěhovali 1. července 1955, má příjemně lidské rozměry. A platí to i pro rozlohu bytů.
Jižní město - Praha, ilustrační obrázek, foto: Jiří Zilvar

První pokusná panelová stavba v ulici U Prefy 771, postavená v roce 1953, má zajímavou historii. Byl pro ni vyvinut nový konstrukční systém, takzvaný skeletopanel, jehož autorem byl Miloslav Wimmer. Projekt podal v roce 1948 a použil v něm takzvaný typ T16, který v typizované výstavbě umožňoval velkorysejší vnitřní prostory. Při výstavbě byla použita řada objevných konstrukčních řešení. Patentován byl odlehčený stropní panel, při jehož vývoji byla poprvé využita bionika (analogie s vývojem přírodní konstrukce přesličky za 150 milionů let). Novinkou byl také ornamentálně řešený povrch panelu zlepšující jeho technologické vlastnosti.

Výstavba prototypu se jako nová věc potýkala s překážkami. Oponentní posudek statiků tvrdil, že konstrukce je "na hranici lability" a bydlení v domě sestaveném z jednotlivých panelů by nebylo bezpečné. Stavba pokračovala až když tyto názory vyvrátil uznávaný odborník v betonovém stavitelství akademik Stanislav Bechyně a potvrdil původní zkoušky prokazující jedenáctinásobnou bezpečnost skeletu. Dům tak nájemníky přivítal až 1. července 1955 (od počátku v něm bydlel i jeho tvůrce Miloslav Wimmer). Oproti pozdějším panelákům se lišil i tím, že neměl plochou, ale sedlovou střechu s mírným sklonem a s ozdobnou římsou a panely kryla omítka. Svým obyvatelům nabízel slušný komfort dvanácti bytů 3+1 o výměře téměř 100 metrů čtverečních. Pro srovnání panelákový byt 3+1 70. let měřil okolo 60 metrů čtverečních.

První pokusy s panelovými domy na českém území začala v roce 1940 firma Baťa, která experimentovala s montovanými domy z velkých tvárnic z betonu litých přímo na staveništi. Během války postavila několik takových pokusných dvojdomů. Po znárodnění firmy se vývojové pracoviště postupně přesunulo do Ústavu montovaných staveb v Praze. Ale první dům z celostěnových panelů vyrostl ve Zlíně (tehdy Gottwaldově) v roce 1953 za pouhé čtyři měsíce podle projektu architektů Hynka Adamce a Bohumíra Kuly a dostal označení G40 (Gottwaldov 40 bytů).

Paneláky znamenaly v tehdejším socialistickém Československu rychlé řešení bytové krize, nejvíce se jich postavilo v letech 1958 až 1990. V roce 1985 tvořila panelová výstavba dokonce skoro 99 procent všech nových bytů v bytových domech.

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata

Nejnovější redakční zprávy

Ilustrační obrázek, zdroj fotolia, gashgeron

Za zřícení domu v centru Prahy potvrdil soud statikovi podmínku a zákaz činnosti

Za zřícení rekonstruované budovy v centru Prahy potvrdil odvolací soud statikovi Jiřímu Hourovi dvouletou podmínku a pětiletý zákaz činnosti autorizovaného inženýra a podnikání v oboru projektování. Při neštěstí se zranili tři dělníci. Podle dnešního pravomocného verdiktu měl Houra na stavbě v době neštěstí autorský…

Zámek Litomyšl, zdroj: AdobeStock-marcin

Na zámku v Litomyšli pokračuje druhá etapa oprav, hlavně sgrafitových fasád

Na zámku v Litomyšli zapsaném na seznamu UNESCO pokračuje druhá etapa celkových oprav. V první stavbaři opravili střechy, krovy, komíny a arkýře, pracovali rovněž na interiérech hlavně třetího nadzemního podlaží zámku. Památkáři na tuto část využili evropskou dotaci. Ve druhé etapě již skončila obnova Panského domu,…

Zdroj: Adobestock – Fotomek

Změny DPH ve stavebnictví

Co se mění? Např. jsou změny v osvobození od DPH v případě prodeje nemovité věci, bude rozšířena možnost aplikovat sníženou sazbu daně u výstavby bytových domů aj.

Zdroj: Fotolia

Vize chytrých regionů v představení Česka na EXPO 2025 v Ósace

V rámci svého byznysového programu v Českém národním pavilonu ve dnech 8.–10. července 2025 uvede Týden autonomních technologií. Návštěvníkům nabídne špičkové inovace v oblasti chytré mobility, bezpečnostních systémů a digitalizace infrastruktury.

Ilustrační obrázek, zdroj fotolia, Gina Sanders

Modernizace vedení, které způsobilo páteční výpadek, vyjde na 1,7 mld. korun

Modernizace vedení V411, u nějž přetržení kabelu v Ústeckém kraji vedlo k pátečnímu rozsáhlému výpadku elektřiny v Česku, začne v příštím roce. Výstavba nového zdvojeného vedení vysokého napětí, která byla plánována ještě před touto událostí, by měla vyjít přibližně na 1,7 miliardy korun. Hotovo má být v květnu 2027.…

Rodný dům E. W. Korngolda v Brně. Zdroj: Brode Capital

V centru Brna vzniká Rezidence Korngold

Citlivě pojatá rekonstrukce historické budovy z přelomu 19. a 20. století nabídne moderní bytové jednotky i obchodní prostor. Název projektu odkazuje na slavného brněnského rodáka, hudebního skladatele Ericha Wolfganga Korngolda, který se v tomto domě narodil.

Zdroj: Fotolia

Senát schválil urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie

Senát schválil zákon o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie (OZE). Tento krok není jen zásadní pro modernizaci české energetiky, ale zároveň představuje klíčový milník potřebný pro rozhodnutí Evropské komise o výplatě další platby z Národního plánu obnovy (NPO). Zákon nyní míří…