"Stěžejní důvod nižší produkce uhlí musíme ale hledat v dlouhodobém poklesu spotřeby. Nárůst cen v uplynulých měsících sice trochu evropským a českým těžebním společnostem pomohl, ale i tak zde není těžba rentabilní. Důvodem jsou vysoké provozní náklady, které jsou z velké části fixní a nelze je při poklesu těžby významně snížit. Při nízké těžbě je jejich dopad na hospodaření firem velmi negativní," řekl analytik společnosti Finlord Boris Tomčiak.
Černé uhlí v ČR těží pouze OKD v Moravskoslezském kraji, firma patří státu. Společnost tento měsíc kvůli neekonomičnosti ukončí těžbu v dolech ČSA a Darkov. V provozu zůstanou jen doly ČSM-Sever a ČSM-Jih, kde má těžba skončit příští rok. Loni v květnu a v červnu bylo v OKD jedno z největších ohnisek koronaviru v zemi. Nákaza se rozšířila nejprve v jejím Dole Darkov, později i na dalších šachtách. Firma po několika týdnech přerušila těžbu, nejprve v Darkově a později i v celém podniku. Od srpnového obnovení těžby zaměstnance pravidelně plošně testuje.
Podle hlavního ekonoma společnosti Natland Petra Bartoně se odstávka OKD projevila zejména v přenosu produkce z léta do podzimu. "Během první poloviny roku byla těžba zhruba na úrovni, jakou bychom čekali podle klesajícího trendu předchozích let. V červenci 2020 bychom tak čekali snížení produkce zhruba na 80 procent proti předchozímu roku, stejně jako tomu bylo v červenci 2019. Kvůli uzavření OKD se však těžba propadla až na pouhých deset procent. V srpnu a září nabíhala velice pomalu, ale naopak od října do konce roku byla zhruba o 15 procent vyšší, než bychom podle delších trendů čekali," uvedl.
Hnědé uhlí v současnosti v ČR v severočeské pánvi těží společnost Severočeské doly (SD), která patří polostátní energetické firmě ČEZ a také společnosti ze skupiny Sev.en Energy finančníka Pavla Tykače. Kromě toho na Sokolovsku těží také soukromá společnost Sokolovská uhelná.
Celkové množství vytěženého uhlí v českých zemích se počítá v miliardách tun. Největší objem vytěženého uhlí připadá na 70. a 80. léta minulého století, ještě do roku 1989 se těžilo zhruba 120 milionů tun ročně. Po pádu komunistického režimu přišel výrazný útlum těžby, podle dat České geologické služby (ČGS) klesla o desítky procent.
Uhelná komise loni v prosinci doporučila ukončit využívání uhlí v Česku pro výrobu elektřiny a tepla v roce 2038. Materiál s doporučením byl však v únoru stažený z jednání vlády, budou ho připomínkovat ministerstva. Termín odklonu od uhlí v ČR vládu rozděluje - pro dřívější odklon od uhlí v roce 2033 jsou ministři za sociální demokracii, podobně se vyjádřil také ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO).
Pro bližší datum se na prosincovém zasedání Uhelné komise vyslovil i jeden z jejích předsedů a ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Naopak podle druhého z předsedů - ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) by kabinet neschválením harmonogramu popřel jedenapůlroční činnost komise.
Sdílet / hodnotit tento článek