Modulární architektura se na světových trzích prosazuje už pěknou řádku let. V souvislosti s vyššími nároky na rychlost výstavby se začíná objevovat i u nás. Zásluhu na tom má především Československá asociace modulární výstavby (csMODULAR). „Modulární výstavba i její cenotvorba je zcela odlišná od běžné stavební výroby. Proto je někdy těžké hledat v konzervativně uvažujících zemích spojence,“ vysvětluje na úvod předseda představenstva asociace Martin Hart a jako dobrý příklad spolupráce uvádí právě přístavbu Karvinské hornické nemocnice.
Důraz na rychlost a profesionalitu
Karvinská hornická nemocnice potřebovala posílit své kapacity už v době před epidemií. Vlastní objekt byl vybudován na začátku padesátých let minulého století a sloužil jako vojenská nemocnice. První rozsáhlejší rekonstrukce se dočkal v letech 1985 až 1988, kdy byl propojen s objektem správy nemocnice a byla přistavěna ambulantní část. Nemocnice se postupně rozšiřovala o další budovy a po roce 2000 prošla rekonstrukcí téměř všechna oddělení. Jistým završením celého procesu pak byla nová čtyřpatrová nemocniční budova na principu modulární architektury.
„Modulární systém se osvědčil jako rychlé řešení pro poskytnutí potřebné zdravotní péče. Stavba třípodlažního objektu, který je s hlavní budovou propojen spojovacími krčky v přízemí a ve druhém patře, začala loni v srpnu a na přelomu roku byla zkolaudována a předána. S ohledem na rychlost dokončení byl modulární způsob výstavby správnou volbou. Stavbu budovy za více než 100 milionů korun iniciovala kromě jiného i potřeba rozšíření ortopedie, která patří ke klíčovým specializacím nemocnice,“ konstatoval při otevření ředitel Karvinské hornické nemocnice MUDr. Tomáš Canibal.
První modulární nemocnice v Čechách
Martin Konečný označuje stavbu za zcela výjimečnou nejenom u hlediska objevování nového stylu architektury: „Budova je výjimečná nejenom svým prvenstvím, ale též dobou výstavby, respektive montáže. Spodní stavba trvá podle konkrétní lokality a podle rozsahu přeložek a přípojek různě dlouho. V tomto případě to bylo hotové za necelé dva měsíce, současně s tím se připravovaly moduly a přístavba nemocnice pak trvala pouhé tři měsíce,“ podotýká a ukazuje pečlivě zpracovaný harmonogram: Únor 2020 vypracování komplexní studie, následují přípravné práce a vyřizování povolení; srpen 2020 zahájení výroby modulů; probíhají prohlídky hasičů a hygieny; prosinec 2020 kolaudace a 5. ledna slavnostní otevření. Proč tomu tak je, vysvětluje Martin Hart:
„Velkoprostorové moduly se vyrábějí na výrobních linkách ve výrobních halách podobně jako automobily v klimaticky stálém prostředí. V co největší míře jsou pak dokončeny už ve výrobní hale (asi z 80 či 90 %), jsou zde již osazená okna, dveře, nechybí ani sanitární zařízení, obklady včetně úpravy povrchů a fasád. S tím souvisí i výhody závazného dodržování termínů, nevznikají zde žádné vícepráce, cena je daná. Další výhodou je, že modulární stavby mohou měnit místo určení. Pokud je modulární objekt správně navržen, lze ho jednoduše přemístit na jiné místo. Nemocnice se pak stěhují prostě tam, kde je jich aktuální nedostatek…“
Vnitřní vybavení a hygiena
Modulární výstavbu lze praktikovat prakticky kdekoli, kam mohou dojet kamiony s nákladem a kde se nachází dostatek místa pro patkování jeřábu. Martin Konečný připravuje k realizaci nejčastěji objekty do čtyř podlaží, staví se samozřejmě i vyšší. Hotové nebo předpřipravené moduly se na místě montáže skládají a montují, přirozenou součástí jsou nejenom rozvody, výtahy, topení a sanitární zařízení, ale i další zařízení podle typu budovy a přání zadavatele. V případě třípatrové Karvinské hornické nemocnice byly součástí dodávky výtahy, teplovodní topení i vzduchotechnika. Předsazené šachtové stěny, příčky a podlahové konstrukce vycházely z osvědčeného systému Fermacell, stropy se řešily systémem Knauf.
Patrný zde byl apel na hygienu, sanitární vybavení, větrání a vytápění. Neřešily se operační sály, které podléhají speciálním úpravám, ale lůžkové části, vyšetřovny a ordinace, kde se ve většině případů aplikoval speciální antibakteriální nátěr a hygienické radiátory z jemného plechu. V prostorách čekáren musely být instalovány výkonné rekuperační jednotky, za samozřejmost se považuje pravidelné odvětrání sanitárních prostor. Vytápění je pojato jako centrální teplovodní topení s radiátory, jednotlivé místnosti mají zabudované klimatizace systému split, je zde i možnost otevírat okna. Za největší nástrahy v projektu označuje Martin Konečný právě větrání a energetickou náročnost celé budovy nemocnice.
„Nezáleží na druhu konstrukce, každá budova se musí řídit novelou vyhlášky č. 78/2013 Sb. o energetické náročnosti budov (se změnou 230/2015 Sb.). My dodáváme komplexní nízkoenergetické stavby a plníme samozřejmě všechny požadavky. Nabízíme vždy celkovou optimalizaci projektu z hlediska investičních a provozních nákladů. V tomto případě bylo asi největším oříškem větrání objektu. Rekuperační jednotka je umístěna v technické místnosti, rozvody jsou provedeny v podhledech, větrání sanitárních prostor je řešeno potrubními ventilátory s odvodem přes střechu a u požárního odvětrání na únikových cestách byl požadavek na přetlakové větrání 10 000 m3 za hodinu…,“ podotýká Martin Konečný.
Každý systém se vyvíjí
Modulární výstavba se neustále vyvíjí a reaguje na nové trendy. Nízkoenergetické, a dokonce i pasivní stavby či stavby s téměř nulovou spotřebou energie, zde nejsou výjimkou. Vyhovující sendvičové panely a jejich sestavení, a to včetně zajištění tepelných mostů, není podle slov projektantů žádný problém a možnosti splnění požadavků na vybavení stavby se takřka neliší od jiných systémů výstavby. Martin Hart k tomu říká:
„V první řadě musí obálka budovy splňovat požadované parametry z hlediska náročnosti na teplotní koeficienty, což je otázka sestavení sendvičových plošných prvků, a to z hlediska konstrukčního není zas tak velký problém. S tím souvisí i minimalizace tepelných mostů tak, aby v součtu byly tyto podmínky splněny. Další podmínkou je těsnost budovy, která je úzce spojená s regulací větrání s využíváním odpadního tepla, což lze také zajistit konstrukčně. Ostatní požadavky, které jsou zpravidla závislé na úspornosti vytápění, jsou stejné jako u jiných systémů výstavby – způsob vytápění, orientace budovy, zajištění kompaktnosti stavby, obnovitelné zdroje a tak dále. Jsme připraveni na vykrývání takřka všech požadavků a řadu takovýchto budov jsme již úspěšně realizovali. A to včetně přístavby Karvinské hornické nemocnice…"
Inspiraci v projektu našly třeba pražská Fakultní nemocnice Královské Vinohrady a Krajská nemocnice T. Bati ve Zlíně. „Modulární způsob se ukázal jako nová možnost rychlé a efektivní výstavby budov, v nichž je poskytována zdravotní péče. Pro nás to byla neprobádaná cesta, musím říct, že velmi náročná, protože zdravotnické předpisy pro nás byly nové. Ve spolupráci s vedením nemocnice jsme ale vše dotáhli do zdárného konce a naše dílo teď bude dobře sloužit svému účelu,“ uvedl při předání stavby Stanislav Martinec, jednatel dodavatelské společnosti KOMA Modular.
Karvinská hornická nemocnice
| Rok realizace: | 2020 |
| Délka stavby: | 3 měsíce |
| Délka výroby: | 2 měsíce |
| Počet modulů: | 77 |
| Užitná plocha: | 1 960 m2 |
| Konstrukce: | Výrobková řada ComfortLine KOMA Modular, příčky a podlahové konstrukce systém Fermacell, strop systém Knauf |
Sdílet / hodnotit tento článek