S některými z nich ČKAIT seznámila členy Hospodářského výboru, který 28. dubna projednával zatím poslední komplexní pozměňovací návrh. Ten byl již 149. dokumentem souvisejícím s rekodifikací stavebního zákona. Nový stavební zákon se má do třetího čtení v Poslanecké sněmovně dostat už na schůzi 5. května, tedy právě dnes.
Jednou ze zásadních změn, kterou by měl nový stavební zákon přinést, je urychlení povolovacího procesu staveb – od těch strategických, liniových, až po bytové a rodinné domy. ČKAIT konzistentně zastává stanovisko, že urychlení je žádoucí, ale nemůže být na úkor kvality. V tomto duchu Ing. Robert Špalek, předseda ČKAIT, apeloval na členy Hospodářského výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR při jeho posledním jednání: „Rychlost, s jakou vzniká tento pro náš obor zásadní zákon, ani rychlost ve stavebním řízení, kterou by měl přinést, se nesmí negativně promítnout do kvality staveb. A tím i jejich bezpečnosti nebo ceny."
Obavy vrcholného orgánu autorizovaných inženýrů a techniků jsou na místě také proto, že původní návrh i komplexní pozměňovací návrh této klíčové rekodifikace se neustále proměňují. Aktuálně není známa jeho poslední verze, která se v nejbližších dnech dostane poslancům k projednání v rámci třetího čtení. Usnesení minulého Hospodářského výboru je zapsáno v kódech a není srozumitelné ani pro účastníky jednání, natož pro ostatní odbornou veřejnost.
Proč je povinný dozor projektanta ve veřejném zájmu?
Mezi klíčové – a zatím nenaplněné požadavky ČKAIT – patří především nutnost uzákonit povinný dozor projektanta, který je nezbytnou podmínkou pro garanci kvality provádění staveb. A to nejen u těch financovaných z veřejných rozpočtů. „Neumíme si představit preferovanou bytovou výstavbu s absencí dozoru projektanta. Rozhodně to není ve veřejném zájmu a ani to není bezpečné,“ konstatuje Ing. Robert Špalek.
Stávající výklad je možné shrnout: projektant navrhne základy, betonářskou výztuž atd., a nemá možnost kontrolovat, zda je vše provedeno podle jeho návrhu. Při případných poruchách a haváriích je ale obviňován právě on a musí se obhajovat. Autorizovaná osoba, a nikoliv sám investor nebo dokonce úřad, je garantem kvalitně provedené stavby. „Projektant má dohlížet na soulad prováděné stavby s příslušnou projektovou dokumentací, pakliže byla tato vypracována autorizovaným projektantem. Apelujeme proto na poslance a senátory, aby trvali na zákonem danou povinnost dozoru projektanta,“ vysvětluje Ing. Špalek. Oprávněnost této námitky podle něj uznávají i někteří poslanci a zástupci Ministerstva pro místní rozvoj ČR by ji měli zahrnout do dalších aktualizací změn stavebního zákona.
Proč by technické předpisy měly být jednotné pro celou ČR
Z obdobných důvodů, tedy především požadavku na kvalitu, transparentní přípravu a posuzování staveb, ČKAIT trvá na jednotném systému stavebních předpisů pro celou Českou republiku. Poslední verze komplexního pozměňovacího návrhu počítala s výjimkami pro metropoli (Pražské stavební předpisy), Brno a Ostravu. Podle ČKAIT však není žádný důvod, proč by nemohly být stavebně-technické předpisy jednotné pro celou republiku.
„Od začátku práce nad novým zákonem nás paní ministryně ujišťovala o tom, že prioritou MMR je sjednocení předpisů. To, co je dobré v Pražských stavebních předpisech, se mělo překlopit do celostátně platných předpisů. Specifické požadavky na stavby v památkové zóně jsou přeci stejné v Praze jako v Českém Krumlově. A naopak, proč mají být jiná pravidla na pražském sídlišti Prosek než na sídlišti Polabiny v Pardubicích? Žijí zde snad jiní lidé nebo se používají jiné stavební hmoty a výrobky? Jenom to povede k roztříštěnosti a nejednotnosti pravidel a metodik a k chaosu při rozhodování, což je v přímém rozporu s tím, co definoval věcný záměr zákona,“ je přesvědčen předseda ČKAIT Ing. Robert Špalek.
Komora navrhuje, aby vznikl jeden systém stavebně-technických předpisů, jenž bude extrahovat nejzásadnější a nejlépe fungující předpisy ze všech příslušných dokumentů. Výsledek by měl být kodifikovaný pro celou Českou republiku. Otázka umisťování staveb by podle ČKAIT měla nadále zůstat v kompetenci měst a obcí. „Není naším cílem vstupovat do debaty ohledně příslušnosti samosprávy a orgánů státní správy. Jde nám především o udržení transparentních podmínek pro odbornou činnost pro inženýry a techniky, ale rovněž zaměstnance příslušných úřadů,“ uzavírá předseda ČKAIT Ing. Robert Špalek.
Sdílet / hodnotit tento článek