Sněmovna projednává návrh zákona od začátku března. Poslanci dnes pokračují ve finálním schvalování, které nedokončili ve středu. K návrhu ministerstva pro místní rozvoj padla řada pozměňovacích návrhů, z nichž některé zahrnují i požadavky měst a obcí. Ty kromě kontroly nad pořizováním územních plánů a možnosti dokončit ty nyní schvalované požadují možnost měst schválit si vlastní stavební předpisy, silnější roli samospráv v povolování staveb nebo zachování stavebních úřadů na radnicích.
Dostálová podle Hřiba městům a obcím přislíbila, že jim vyjde vstříc, ale neučinila tak. Hřib uvedl, že byl zaskočen vystoupením ministryně ve Sněmovně, ve kterém odmítla svěření územního plánování obcím i zachování smíšeného modelu státní správy, kdy sice stavební úřady spadají pod stát, ale organizačně patří pod obecní úřady. "Byl to od ní takový unikátní dvojpodraz na samosprávy," řekl.
Ohledné územních plánů jde o to, že jejich přípravu nyní například v Praze řídí odbor územního rozvoje magistrátu, který spadá pod tzv. přenesenou působnost státní správy a politici nad ním nemají žádnou kontrolu. Praha a další města požadují, aby příprava nově spadala do tzv. samostatné působnosti, což by městu, které má na pořízení plánu největší zájem, dalo možnost proces zrychlit a zefektivnit.
"Jde o to, aby přípravu fakt řídilo město, samozřejmě v souladu se zákonem," vysvětlil ředitel pražského Institutu plánování a rozvoje (IPR) Ondřej Boháč. Hřib dodal, že SMO schválilo usnesení, podle kterého by měly být možné obě varianty, aby mohl stát plán zajistit například pro malé obce, které by o vlastní pořízení neměly zájem. Praha svůj nový územní plán připravuje od roku 2013, jeho dokončení bylo několikrát odloženo a nyní se počítá s platností od roku 2023. Nový plán připravuje například i Brno.
Zákon měl v podobě, v jaké ho poslancům předložila vláda, přinést takzvaný hybridní model a zachovat stavební úřady v obcích. Vznikl na základě loňské dohody mezi ministerstvem pro místní rozvoj a SMO. Komplexní pozměňovací návrh, který schválil hospodářský výbor, však počítá s čistou státní správou, tedy úplným osamostatněním stavebních úřadů. Předseda svazu František Lukl změnu předlohy během jejího projednávání kritizoval a označil za hanebnou.
Hřiba dnes kritizoval místopředseda klubu ANO v pražském zastupitelstvu Ondřej Prokop. Podle něj nový zákon umožní rychlejší a efektivnější povolování nových bytových domů, ale třeba i změnu a rekolaudaci starých nepoužívaných kanceláří na byty. "Pan primátor Hřib dokonce na svazu hlasoval pro odložení projednávání rekodifikace až do roku 2022 po parlamentních volbách. Pro neznalé by to znamenalo bezprecendentní ohrožení fungování Prahy, protože v roce 2022 skončí platnost současného územního plánu a bez přijetí rekodifikace se v Praze po roce 2022 zcela zastaví rozvoj," uvedl.
Stavební zákon se připravuje už několik let a vyvolává spory. Ministerstvo pro místní rozvoj si od něj slibuje například rychlejší povolování velkých staveb. Výhrady mají kromě samospráv také ministerstvo kultury či občanské a ekologické spolky.
Sdílet / hodnotit tento článek