Přehrát audio verzi
Jsou mikrobyty ještě k bydlení? Stavební zákony vznikají bez odborníků, varuje ČKAIT
00:00
00:00
1x
- 0.25x
- 0.5x
- 0.75x
- 1x
- 1.25x
- 1.5x
- 2x
„Zatímco v oblastech, jako například potravinářství, cestovní ruch nebo výroba automobilů stoupá ochrana koncového spotřebitele, a to napříč celou Evropou, čeští zákonodárci se v případě stavebnictví zřejmě rozhodli jít opačnou cestou,“ píše se v dokumentech ČKAIT s tím, že neznalost, nebo záměr autorů 13. novely stavebních zákona se propisuje do celé řady dalších ustanovení, přičemž souběžně s projednáváním návrhu novely již vzniká jeho komplexní pozměňovací návrh. A děje se tak opět bez spolupráce s profesními komorami a dalšími organizacemi a svazy. „To vše vypovídá o vychýleném postupu i odborném hendikepu v přípravě tohoto důležitého zákona více, než všechny dosavadní pokusy o zjednodušení a urychlení stavebního řízení v České republice, jež prozatím vždy vedly k přesnému opaku původního záměru,“ podotýká Ing. Robert Špalek, předseda ČKAIT.
Redukce právních požadavků na bytovou výstavbu a možná rizika
Příkladem absolutní rezignace na technické požadavky na stavby pro bydlení a plošné škrtání norem doporučujících základní standardy a vybavení bytových jednotek může být aktuální trend ve formě zmenšování podlahové plochy, světlé výšky obytných místností či redukci obestavěného prostoru. A nejčastější odůvodnění? Lidé si přece stále častěji kupují menší byty, protože na větší finančně nedosáhnou…
„Je to jeden z mnoha příkladů rezignace na základní potřeby českých obyvatel, tedy koncových kupujících a uživatelů, opatření v jejich neprospěch. Češi s výškou nad 180 cm patří k nejvyšším národům v Evropě, přesto lze podle moderních českých stavebních předpisů nad polovinou podlahové plochy obytné místnosti, v chodbě či v koupelně snížit světlou výšku na 2,2 metru. Ta je ovšem zcela nedostačující pro hodnotu běžné výšky českých občanů. Při tělesné výšce 181 cm člověk se vztyčenými pažemi dosahuje celkové výšky 226 cm. Ostatně 226 cm jako minimální světlou výšku předpokládal i slavný architekt Le Corbusier,“ vysvětluje Robert Špalek, dále cituje z aktuální vyhlášky o požadavcích na výstavbu, upozorňuje na další stavebně-technické nesrovnalosti, a konstatuje, že po převzetí novostavby se může leckterý kupující divit.
Mikrobyty a jejich nový standard
ČKAIT ve svých vyjádření důrazně odmítá, aby takzvané mikrobyty, které se v nových nabídkách objevují stále častěji, byly klasifikovány jako byty dle současné platné právní úpravy. Upozorňují na to, že rozvolňování požadavků na novostavby (rekolaudace nebo rekonstrukce) pak s ohledem na subsegment zvaný prostor pro přespávání dopadá i na byty, které mají primárně sloužit pro plnohodnotné bydlení vyjadřující kvalitu života.
„Nepomůže ani to, že nové návrhy norem zaměřující se na bydlení definují nové standardy bytu jako základní a rodinný standard, ale bez bližšího určení konkrétních cílových skupin uživatelů těchto bytů. Nejde totiž jen o světlé výšky, ale rovněž o šířky průchodu v bytech nebo uživatelský manipulačních prostor. Nic z toho, co čteme v revizi příslušných norem, neodpovídá výsledkům antropometrického měření české populace. Jako kdyby se u nově zavedeného základního standardu bytu vůbec nepočítalo s rodinným životem. Přitom i při dodržení dosavadních doporučených požadavků lze realizovat cenově dostupné bydlení. Navrhované změny opravdu nejsou žádnou pomocí pro běžné občany a rodiny,“ dodává Ing. Renata Zdařilová, Ph.D., členka představenstva ČKAIT a pracovní skupiny pro dostupné bydlení a zároveň autorka normy o přístupnosti staveb. Naráží tím kromě jiného i na skutečnost, že aktuální stavební předpisy (hlavně Prahy a Brna) a související úpravy technických norem reagují spíše na vývoj na trhu a požadavky stavebníků hromadného bydlení, než na vývoj a potřeby ve společnosti.
ČKAIT proto apeluje na příslušná ministerstva a orgány veřejné moci, aby úpravu právních norem nepřizpůsobovaly jen zadání podpořit výstavbu co nejmenších bytů, respektive prostor pro přespání či jako studentské bydlení. V důsledku to dle interpretace ČKAIT může statisticky zvýšit počet vystavěných jednotek, ale dostupnost bydlení se tím nezvýší – připravované normové prostředí totiž mnohem více odpovídá realizaci investičních jednotek pro krátkodobé pronájmy, než podpoře dostupného bydlení s ambicí zpomalit nebo zvrátit trend klesající porodnosti. Navíc současný spor kolem vyhlášek, městských předpisů a norem je podle vyjádření ČKAIT dalším dokladem výše zmíněných změn bez potřebných dat a diskuse vedené na odborné úrovni.
Sdílet / hodnotit tento článek