Scény jako z hitchcockovského hororu Ptáci zažívají už pravidelně obyvatelé městečka California. Názvem sídla se nenechejte zmást, nachází se v Pensylvánii. A několik statisíců vran se sem z úbočí hor stahuje na zimu. Ohlušující krákání pak dohání místní doslova k šílenství, nehledě na to, že učenliví ptáci tu vybírají popelnice a znečišťují ulice hůř, než u nás holubi.
Vrány mlsně kroužící nad vašimi hlavami možná dokážete ignorovat, ale medvěda už nepřehlédnete. Zjišťují to i v ruském Luchegorsku, kam se naučili stahovat vyhládlí medvědi v zimě. Nejprve se odvážili jen na průmyslová předměstí, posléze se vydali i do centra. V roce 2015 se tak v katastru města s 21 000 obyvateli volně pohybovalo 36 medvědů. Tento rekord sice už nebyl překonán, ale výpravy medvědů za potravou trvají dál.
Žíznivý velbloud je neklidný velbloud
Kde hledat nejpočetnější populaci velbloudů jednohrbých na světě? Na Afriku nekoukejte, aktuálně je jejich nejvýraznějším areálem Austrálie a její Severní Teritorium, kde se ve vyprahlém létě stávají lidská sídla (nacházející se zpravidla u vodních zdrojů) cílem jejich nájezdů. Divoký dromedár umí být nad očekávání agresivním zvířetem, zvlášť když se pohybuje v desetitisícovém žíznivém stádu.
Prase divoké je považováno za jeden z nejhorších invazních druhů světa. Jen ve Státech jsou tu divočáci příčinnou hospodářských škod vyčíslených na 36,1 miliard dolarů. O něco hůř je ale na japonském ostrůvku Kakara, kde jde doslova o život. Prasata sem doplavala (3 kilometry) před patnácti lety, a od té doby se úspěšně množí. Nyní přečíslují obyvatele v poměru 3:1, a mezi zvažovaná opatření patří i evakuace obyvatel.
Jedovatí hadi i hlasité žáby
V létě se do ghanských vesnic Kwaaso a Essienimpongu stahují jedovatí hadi, v liberijském Jagelokenu mají konflikty se slony a kanadský Churchill už tradičně v létě zápolí s ledními medvědy. V australském Novém Jižním Walesu (konkrétně pak v Batemans Bay) vynakládají ročně 2,5 milionu dolarů na potírání kaloňů.
I s neškodnými zvířaty přitom mohou být problémy: wisconsinské město Oconto musí každé jaro snášet kvákání žab. Že to nevypadá jako zásadní problém? Skokanů se tu „vyrojí“ kolem 1,75 milionů, takže přečíslují zdejší obyvatele v poměru 35 000:1. Během jejich rozmnožování tu není slyšet vlastního slova. Proti tomu jsou naše vosy nebo komáři jen prkotiny, ne?
Sdílet / hodnotit tento článek