Hlavní příčinou špatné platební morálky je nedostatek financí u investorů a také druhotná platební neschopnost. Vyplývá to z nejnovější Kvartální analýzy českého stavebnictví Q4/2014 zpracované analytickou společností CEEC Research ve spolupráci s poradenskou společnosti KPMG Česká republika.
Platební morálka je ve stavebnictví jedním z nejdiskutovanějších problémů. V současné době evidují stavební společnosti pětinu (20,5 %) objemu svých faktur po splatnosti. Odsouhlasení jakýchkoliv změnových listů, tedy víceprací (prací, které nejsou uvedené v projektu), ale i méněprací (prací, které sice jsou uvedené v projektu, ale firma je neprovede, jelikož nejsou nutné), je v dnešní době často výrazným problémem. Podle 69 procent společností se platební morálka oproti minulému roku nezměnila. Více než čtvrtina (26 %) dotazovaných dokonce uvádí, že je ještě horší než vloni.
„Problémy s platební morálkou aktuálně řeší řada firem napříč celým dodavatelským řetězcem. Problém začíná hned na začátku řetězce, a to když investor nezaplatí včas. Následně ani generální dodavatel neuhradí faktury svým subdodavatelům prací a ti potom nevyplatí, například, najaté živnostníky nebo dodavatele materiálů. Až tragickým se tento přístup někdy stává u těch nejmenších, kteří jsou na dané zakázce životně závislí nebo dokonce zastavili ve prospěch bank svůj majetek, aby mohli zakázku sami předfinancovat – nakoupit materiál nebo stroje pro realizaci prací. Přestože práci odvedou řádně a včas, nemohou splácet úvěrové financování a končí zadluženi bankrotem,“
Stavebním firmám nejčastěji dluží soukromí investoři (měřeno objemem prostředků). Problémy s proplácením faktur od nich potvrzuje až 43 % stavebních firem. Téměř třetina společností (29 %) má největší pohledávky za generálními dodavateli staveb. Jen každý sedmý ředitel (14 %) označil za největšího dlužníka své společnosti veřejného investora. Situace se ale znatelně liší jak podle velikosti společnosti, tak i podle jejího stavebního zaměření.
Poměr dlužníků v tuzemském stavitelství
Velkým společnostem nejčastěji dluží veřejní investoři. Polovina (49 procenta) z nich uvádí, že právě zástupci státu dodržují zákonnou třicetidenní splatnost faktur pouze „zřídka“. Jen každý desátý ředitel velkých firem potvrzuje, že stát platí „vždy“ včas. Průměrná doba úhrady faktur veřejným investorem je podle nich 51,6 dní. Hlavním důvodem této ne zcela ukázkové platební morálky jsou podle zástupců firem dlouhé lhůty na zprocesování plateb.
Změna platební morálky od roku 2013
„U veřejných investorů je to zejména nepochopitelná byrokratická zátěž při schvalovacích procesech, strach z rozhodnutí a někdy i nízká odborná úroveň úředníků. Zejména situace při schvalování takzvaných víceprací při veřejných zakázkách se již delší dobu stává neudržitelnou. Privátní investoři se často snaží skutečný nedostatek peněz na zaplacení maskovat neoprávněným poukazováním na špatnou kvalitu díla či nedodržování termínů. V horším případě přistupují ke stavbě se snahou obohatit se na úkor stavební firmy. Tyto případy nejsou bohužel výjimečné,“ vysvětluje Petr Čížek, generální ředitel, SWIETELSKY stavební s.r.o. „Pokud pracujeme na státní zakázce, u které jsou schvalovací procesy někdy nekonečné, může se doba mezi realizací a příchodem platby na účet protáhnout na měsíce. Nově se setkáváme ale i s případy, kdy zákazníci fakturaci neodsouhlasí, anebo fakturu donekonečna vrací,“ doplňuje Branislav Bačo, obchodní ředitel společnosti Ruukki ČR, SR.
Největším dlužníkem malých stavebních firem jsou privátní investoři (uvádí přibližně polovina těchto firem – 47 %). Pro další třetinu (31 %) firem jsou hlavním dlužníkem generální dodavatelé. Těm úhrada faktur trvá v průměru 56,7 dní.
Firmám realizujícím pozemní výstavbu nejhůř platí privátní investoři (47 %) a generální dodavatelé (26 %). Na veřejné investory si stěžoval jen každý desátý zástupce tohoto sektoru (11 %). Průměrná doba úhrady faktur u generálních dodavatelů je 57,2 dne. „U privátu dochází k umělému prodlužování splatností, které se většinou odehrává v části potvrzování soupisů prací a zjišťovacích protokolů. Pokud se nám včas podaří překonat tento problém, platba samotná přichází včas. Větší problém ale spatřujeme u privátních investorů s uvolňováním pozastávek po době záruky, kdy celosvětová krize poznamenala nejen stavebnictví, ale i řady soukromých investorů. Žádosti o vydání pozastávek se tak stávají dlouhým bojem o firemní peníze,“ říká Karel Branda, výkonný ředitel společnosti Trigema Building a. s.
Společnosti z inženýrského stavitelství nejčastěji (39 %) vymáhají prostředky od generálních dodavatelů, 29 % z nich má problémy s privátními investory a více jak pětina (23 %) s veřejnými investory. „Platební morálka je ve stavebnictví věčným problémem, kdo nemá dostatečný vlastní kapitál, s velkou pravděpodobností na to nakonec doplatí,“ konstatuje Luboš Tomášek, ekonomický ředitel a člen představenstva Viamont DSP a. s. Souhlasí s ním i Antonín Daňa, předseda představenstva PORR a. s.: „Platební morálka v českém stavebnictví kopíruje celkový neutěšený stav českého stavebnictví v minulém období. Bohužel, došlo k výraznému zhoršení platební morálky státních investorů. Hlavním důvodem je velmi složitě nastavená legislativa a pravidla ve státních institucích ve vztahu k prostředkům EU.“
Pozdní úhrady od zákazníků ohrožují činnost stavebních společností, téměř pětinu firem (18 %) pozdní úhrady paralyzují, a pokud nedojde k rychlé nápravě, mohlo by dojít ke krachu těchto firem. Většina společností je schopna opožděné platby zvládnout (potvrzuje 56 % ředitelů). Čtvrtina (26 %) stavebních společností výraznější problémy s pozdními úhradami nemá. Pozdní úhrady faktur omezují fungování především malých společností a firem z pozemního stavitelství.
Nadpoloviční většina stavebních firem (59 %) ale také potvrzuje, že i část jejich vlastních závazků vůči jejich dodavatelům je po termínu splatnosti. Podle jejich slov se jedná v průměru o 17 % jejich závazků. U velkých společností se jedná o 57 % společností, průměr jejich závazků po splatnosti je 16 %. U středních a malých firem jde o 60 % firem s průměrným objemem 17 % závazků po termínu splatnosti.
„Naše společnost dodává materiály na trh prostřednictvím sítí našich obchodních partnerů a vím, že se potýkají s řadou problémů ve splatnosti faktur ze strany jejich odběratelů. Co se týče velkých staveb, kde investorem je stát, tak lhůty splatnosti nejsou zrovna ideální, a to následně postihuje i subdodavatele. V neposlední míře je to způsobeno i tím, že výhercem zakázky je nejnižší cena, a toto se promítá až k tomu subdodavateli, který zakázku fakticky realizuje,“ vysvětluje Robert Mikeš, marketingový ředitel divize Weber, Saint-Gobain Construction Products CZ a.s.
S tím souhlasí i Libor Táglicht, výkonný ředitel CZ/SK společnosti Ramirent s.r.o.: „Bohužel, až na čestné výjimky, stavební firmy termíny splatnosti nedodržují. Příčinou je jednoznačně morálka, která považuje neplacení včas za normální. Druhotná platební neschopnost je pouze výmluvou. I ta totiž má někde začátek. Je to v mnoha případech o naší ochotě brát tuto skutečnost za standard. Jednoduše jsme si na to zvykli. Tedy hodně z nás.“ Libor Urbášek, marketingový ředitel společnosti ISOVER a.s., doplňuje: „Naši přímí zákazníci jsou distributory stavebního materiálu. Pokud jsou oni postiženi špatnou platební morálkou stavebních firem, negativně se to samozřejmě projevuje v jejich platebních schopnostech vůči dodavatelům stavebních materiálů.“ Na další problémy poukazuje Ivo Luňák, jednatel společnosti Tyros Loading Systems CZ s.r.o.: „Poslední dobou nás trápí vlastní předávání subdodávek, kde stavební společnosti, zřejmě tlačeny investorem, často bezdůvodně nepřebírají naše dílo a neúměrně posouvají vůbec možnost vystavit fakturu. Pak následuje martýrium administrativního schvalování úhrady. Takže, přestože si smluvně domluvíte splatnost 45 dní, tak realita v takových případech bývá dvoj až trojnásobně delší, a to nemluvím o následném zádržném. Profinancování subdodávek je pak na úkor rozvoje společnosti, kde na to potom prostě nejsou zdroje.“
Sdílet / hodnotit tento článek