Sněmovna stvrdila nový stavební zákon v půlce července. Podle Netolického je rekodifikace stavebního zákona de facto reformou veřejné správy na úseku stavebního práva. Znamená přesun tisíců zaměstnanců a v této podobě není připravena. Zákon nabyde účinnosti v polovině roku 2023, některé změny začnou platit již od 1. ledna příštího roku.
"Podle analýzy ministerstva vnitra vyvolá přeskupování úředníků, převádění spisů a zahájených řízení okamžitý propad ve vydávání povolení právě minimálně jeden rok a způsobí tak rozsáhlé hospodářské škody v době, kdy je naopak nezbytné výstavbu a investiční činnost urychlit,“ uvedl hejtman. Podle něj také není vyřešena celá řada materiálně-technických otázek, například jakým způsobem bude probíhat spisová odluka, jak bude předáván a přebírán archiv stavebního úřadu, jakým způsobem bude právně řešeno setrvání nově státních úředníků v budovách obcí a krajů.
"Existuje opravdu velké a opodstatněné vysoké riziko problémů celé finančně nákladné reorganizace v následujících letech, a proto chceme odložením účinnosti dát prostor pro nalezení shody nad hlavními principy stavebního práva. Proto chceme tuto zákonodárnou iniciativu předložit po říjnových volbách nově utvořené Poslanecké sněmovně," uvedl Netolický.
Nový stavební zákon stvrdila Sněmovna 13. července, když přehlasovala senátní veto. Zákon, který se připravoval dlouhou dobu, podepsal o dva dny později prezident Miloš Zeman. Nová úprava stavebního práva má podle vlády především zrychlit stavební řízení a zajistit dodržování stanovených lhůt. Zákon přesouvá stavební úřady pod stát a počítá se vznikem Nejvyššího stavebního úřadu. Pod ním budou jednotlivé stavební úřady organizované podobně, jako je tomu nyní třeba u finanční správy. Zákon má řadu odpůrců, podle nich se státní správa vzdálí občanům a stavební řízení se zkomplikuje.
Sdílet / hodnotit tento článek