Výroba energie je spojena s produkcí emisí a znečištění. Ostatně, její spotřeba většinou též. Když tedy utáhneme kohout vlastní spotřebě, například ve vytápění tím, že nasadíme efektivnější izolaci, budeme spotřebovávat méně energie. Teoreticky. Ale prakticky tím i snížíme míru produkovaného znečištění, čímž rozhodně neuškodíme lidem. Zdravým, nemocným, i dosud nenarozeným. Znečištěné ovzduší totiž neprospívá nikomu. Je na každém, jestli jej víc trápí emise skleníkových plynů, potažmo prachových polétavých částic (například poměrně zhoubných PM 2,5). Nebo obojí. Protože zvýšení energetické efektivity by potíralo oba typy znečištění.
Šetřit se dají peníze i lidské životy
Co tedy ze studie plyne? Například to, že zvýšení energetické efektivity budov, v kontextu rezidenčních staveb, o 50 % na úrovni aplikací (bojlerů, ledniček, praček) a zvýšení efektivity zateplení/izolace (o 60 až 90 % oproti současnému stavu), se dá vyčíslit jako úspora přibližně 5100 lidských životů. Což asi ve statistice celonárodní mortality stěží může zazářit, ve Státech ročně zemře kolem 2,8 milionů lidí. Přesto to ale svůj význam má. Dvě nejčastější příčiny úmrtí v USA (i v Evropě) jsou totiž srdeční onemocnění a rakovina. A obě tyto tváře staré zubaté mají mnoho společného se znečištěným ovzduším.
Zdroj: AdobeStock - Anatoliy gleb
Zaříznout zvýšenou energetickou efektivitou budov spotřebu tak znamená přímou úsporu tisíců lidských životů, a nepřímé výrazné zvýšení šance na přežití, ochranu desetitisíců dalších, potenciálně nemocných. A samozřejmě, je to cesta jak ušetřit i hezkou řádku peněz. V malém, osobním vydání, třeba za účty na elektřinu. Ale i z národní kasy, v milionových obratech, když přijde na rozpočet zdravotnictví. Drew Gentner, spoluautor studie, přitom upozorňuje na možná nezřejmý přínos své práce. Odstraňuje prý totiž klapky na očích, tunelové vidění, dané čistě profesním zaměřením.
Energetik totiž obvykle nevnímá řešené otázky zdravotnictví, laik se stará spíše o vlastní úspory, než celonárodní výdaje. Firmy zajišťující zateplení budov na to jdou přes ušetřené peníze, technici řeší náležitosti správného provedení – ale málokdo vnímá celý obrázek. To, že zvýšení energetické efektivity budov kaskádově dopadne na všechny, a veskrze pozitivně. Tedy, skoro pozitivně. Je tu totiž ještě jedna záležitost, kterou by bylo potřeba solidně dořešit.
Pozor na detaily…
Každá mince má dvě strany, a platí to i pro onu energetickou efektivitu budov. Jak kriticky podotýká profesor Kenneth Gillingham, hlavní autor studie, mimo pozitivních scénářů s úsporami životů, peněz a zdraví se může „utěsněním“ domácností situace i zkomplikovat. Nesmíme tedy zapomínat i na správné větrání, ale i na to dnes máme řešení, v podobě rekuperačních jednotek, které umí zajistit obyvatelům čistý vzduch a zachovat drahou energii uvnitř.
Sdílet / hodnotit tento článek