• ESTAV.cz
• Architektura
• Bydlení s výhledem na lom: Transformace brownfieldu v krásnou rezidenci Diorit.

Prohlédnout fotogalerii38 fotografií

„Kapající voda vydlabává kámen.“

Industriální rámec lomu, jako součást moderního bydlení

Dříve zanedbané místo, kde z náletových dřevin vykukoval prstenec lomu. Kamenolom na křížení ulic Bystrcká a Knínická byl dlouhé roky nevzhledným místem, kde se za ohradou z plechu s obrovskou vjezdovou bránou odehrávala těžba kamene. Kamenolom se nachází na hranici městských částí Komín, Kníničky a Bystrc. Nalézáme se v údolí řeky Svratky a lom byl dříve známý pod označením lom dioritový. Brněnský masív vytvořil metadioritovou zónu, která obsahuje horniny diorit a gabro. Historie kamenolomu Komín je spojená s těžbou dioritu z brněnského masivu, která probíhala v 13. až 15. století a měla význam pro rozvoj regionu. Jen tak pro pořádek, Komín nevznikl od slova komín, tedy stavební konstrukce pro odvod kouře, ale pochází od osobního jména „Komův“. Ve 13. století nebyly tyto stavební prvky na Moravě pod tímto výrazem ještě známy. Diorit se užíval pro svoji strukturu a tvrdost jako obkladový a stavební kámen a drcený jako štěrk, popřípadě kamenivo do betonů. Kopce zvané Komínská chochola a Komínský vrch spadaly až těsně k řece a jejich odtěžením se uvolnil prostor, který dal tvar dnešnímu údolí. V lomech zde se těžilo hlavně do roku 1910, kdy vznikaly domy v obci Komín. Na protější straně, kousek blíže k centru, je další bývalý lom využívaný jako lezecká stěna. Ten se nalézá na stráni táhlého masívu, na jehož vrcholu je zajímavá rozhledna Holedná, kterou naleznete v povídání na TZB-info. Později, kdy byla těžba kamene upozaděna, byl Komínský lom využit pro realizaci Komínského horkovodního tunelu. Ten byl dostavěn v roce 1991.

Pohled západní od silnice a MHD. Foto: Petr Polák

Rezidence ve spojení s přírodou

Dnes si zde však našla místo daleko zajímavější a velmi nevšední stavba zvaná, jak jinak, Diorit. To místo, které bylo značně zdevastované těžbou, si našlo nové uplatnění. To však je příliš nevyhovující popis. Místo, kde kdysi rejdily náklaďáky, těžká technika, zvonily kladiva, perlíky a posléze sbíječky s vrtačkami, změnilo svoji podobu. Příroda si posléze začala brát krajinu zpět a vznikl zde zajímavý ekosystém se zajímavou flórou a faunou. Bývalé industriální prostředí, vlastně skoro nezajímavé, si našlo své místo na slunci. V začátku stavby jsem si opravdu nedovedl představit, jak může vypadat a fungovat stavba, která je svými křivkami obrácena do vnitrobloku, tedy ke stěnám skalního prstence. Lze takové prostředí vůbec skloubit s bydlením a odpočinkem těch, co zde naleznou útočiště? Tak to si tedy pište, že to lze. Sanované stěny lomu svou morfologií odkazují na miliony let, kdy tato místa vznikala a utvářela podklad pro náš pozdější život na zemi. Když na tu hru přistoupíte, máte před sebou pestrý obraz toho, jak se naše planeta utvářela. Řez skalní stěnou, která postupně zarůstá přírodou , dostává jiné barvy a proporce a postupně se sem vrací vzácné rostliny a drobní živočichové společně s druhově pestrým ptactvem. Skalní stěny se stávají útočištěm poštolek, sokolů, výra, krkavce či vlaštovky. Prosluněné plochy lomů jsou místem pro ještěrky, slepýše, užovky a drobné savce jako netopýři, ježci a lasicovité šelmy. V horních zarostlých pasážích můžete najít zvěř běžnou v našich lesích.

Pohled severozápadní. Foto: Petr Polák

Příroda nás většinově překvapuje příjemně

Je obdivuhodné, jak místo, které vypadalo desítky let odpudivě a industriálně, dokáže v relativně krátké době změnit svou tvář. Pochopitelně, že je zde i dopomoc kompetentních složek projektu, ale to je naše povinnost a netřeba o ní diskutovat. Ekosystém, který je velmi pestrý a mnohovrstevnatý se odvděčí zdejším obyvatelům za jejich dobrou volbu. Výsledkem práce všech, a hlavně architektů studia DRNH je velmi atraktivní bydlení a posun mety, která určuje, kde stavět a kde již ne. Takže se ptám, stavět v lomu? Pokud si někdo pamatuje Komínský lom v jeho původní podobě z minulého století, řekne, že v lomu nestavět. Sám jsem jasnou představu neměl a pohled z vnějšku vám tento rébus neosvětlil. Ten lom se z mého pohledu tvářil, že to nebude mít smysl. Chyba lávky, kterou rád uznám. Zajímavý členitý terén, nevšední pohledy, nevšední řešení, vkusné spojení s přírodou, zajímavá estetika moderního bydlení. Tuším, že si zde každý nalezne ten svůj pohled z vysněného bydlení. Za mě dobré…

Pohled západní. Foto: Petr Polák

Základní popis

Bytový komplex umístěný v přírodním prostředí bývalého kamenolomu.

Architektonickovýtvarné řešení a ideový záměr projektu

Autorská zpráva

Novostavba bytového domu Diorit vznikla v areálu bývalého kamenolomu, na opuštěných pozemcích nacházejících se na rozhraní brněnských městských částí Komín a Bystrc, v sevřeném říčním údolí řeky Svratky. Dlouhodobě nevyužívané průmyslové prostředí postupně přetvářela příroda na dynamický ekosystém, zahrnující i vzácné druhy, které v okolní krajině neměly vhodné podmínky.

Pohled východní. Foto: Petr Polák

Architekti sami objevili potenciál místa a navrhli zde projekt bytového domu, který transformuje brownfield, odstraňuje ekologickou zátěž v území a zároveň respektuje přírodní prostředí a vysokou biodiverzitu místa. O smysluplnosti záměru přesvědčili samosprávu, státní správu i investora a společně dotáhli projekt, pojmenovaný podle historicky těženého nerostu, do úspěšné realizace. Stavba představuje snahu o omezení rozpínání města na úkor volné krajiny a udržitelný rozvoj městského prostoru s využitím bývalého průmyslového území.

Budova je zasazena do členitého terénu a svým tvarem reaguje na okolní podmínky. Přední část funguje jako akustická bariéra podél ulice a plynule přechází do dvorní části, která kopíruje morfologii skalních stěn původního lomu se strmými skalami a plošinami. Architektura vychází z lokální topografie – kombinace přírodních odstínů omítek, fasády z mléčného profilového skla, plynulých křivek a dramatických zlomů doplněná rozsáhlými plochami zeleně – a vytváří harmonický celek, reflektující začlenění stavby do prostředí bývalého průmyslového lomu pohlceného přírodou. Krajinářské řešení respektuje vegetaci skalních stěn, ponechává části přirozeně vzniklé zeleně a novou výsadbou podporuje druhovou pestrost. Vznikají tak přírodě blízká stanoviště pro ptáky, hmyz i drobné savce, což posiluje stabilitu místního ekosystému. Relaxační přírodní park na střeše podzemních garáží plynule navazuje na porosty skalních stěn a vytváří příjemné mikroklima ve vnitrobloku.

Pohled jižní. Foto: Petr Polák

Prostorová rozmanitost stavby umožnila vytvořit zajímavý mix exkluzivního rezidenčního bydlení a nadstandardních investičních příležitostí. Dům nabízí byty od 1+kk po 4+kk, které jsou převážně orientovány svými ozeleněnými terasami do společného parku a poskytují jedinečné výhledy do přírodního prostředí lomu. Prostorné byty v koncových sekcích jednotlivých podlaží navíc disponují rozsáhlými střešními terasami s výhledem na protější stranu Svrateckého údolí. Dům nabízí také společné zázemí s recepcí a obchodní jednotky se službami. Všechny byty jsou vybaveny vlastním serverem chytré domácnosti, který ovládá jednotku rekuperace vzduchu, podlahové topení, chlazení a další volitelné systémy.

Svislé nosné konstrukce stavby tvoří systém příčných a obvodových stěn ze železobetonu a vápenopískových tvárnic, stropy jsou monolitické. V podzemní garáži převažuje monolitický skelet, což umožnilo ponechat přiznané skalní stěny. Dispozičně se jedná o kombinaci schodišťových sekcí s chodbovým uspořádáním, prosklená chodba směrem k hlavní silnici vytváří zároveň akustickou bariéru. V interiéru byla nadstandardní péče věnována architektonickému řešení společných prostor s důrazem na usnadnění orientace v budově pomocí barevného odlišení jednotlivých sekcí.

Z hlediska energetické náročnosti a hospodaření s vodou se jedná o mimořádně úspornou budovu šetrnou k životnímu prostředí, klasifikovanou třídou A. Dům je vytápěn a chlazen pomocí tepelných čerpadel využívajících energii z hlubinných vrtů. Dešťová voda je zachytávána v podzemních nádržích a využívána k zálivce zahrady, přebytečné množství je během přívalových dešťů vypouštěno do řeky bez zatížení veřejné kanalizační sítě. Realizovaný projekt ukazuje, že architektura může respektovat přírodní prostředí, poskytovat komfortní bydlení, chránit krajinu před nadměrným urbanistickým tlakem a přinášet estetickou hodnotu i dlouhodobou udržitelnost.

Letecký pohled. Foto: Petr Polák

Doplňující informace

Použité podklady:

• Citáty – http://www.citaty.net
• Fotografie – Petr Polák, petrpolakstudio.cz, petr@petrpolakstudio.cz
• Fotografie, část textů a tisková zpráva – STUDIO ARCHITEKTI DRNH a Vendula Tůmová, LINKA NEWS s.r.o.

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata