REKLAMA
Hledat
Mapa cennemovitostí v ČR
estav.tvnový videoportál
Všechna témata

Sladovna v Písku: Ruina se změnila na inspirativní dětskou galerii

I v jižních Čechách historicky zaměřených převážně na zemědělství lze nalézt příklad velmi vydařené regenerace brownfieldu. Pro budovu, která patří do fondu evropského průmyslového dědictví, bylo potřeba najít nové atraktivní využití. Tento záměr se povedl a dnes slouží jako multifunkční kulturní prostor pro kreativní rozvoj dětských návštěvníků.
Chmee2, CC BY 3.0 , via Wikimedia Commons

Sladovna byla využívána ode dne výstavby v roce 1894 až do roku 1953. Základní kámen Sladovny, jenž se nachází v historickém centru města Písek, byl položen Právovárečným měšťanstvem 5. července 1862. Za dva roky – v roce 1864 - byla stavba dokončena.

V 80. letech 19. století přistavěla další generace sladovníků tzv. úřední dům. Od této doby nedoznala Sladovna žádných stavebních změn. Svému účelu, tedy přípravě sladu, sloužila s malými přestávkami 100 let. Písecký pivovar využíval Sladovnu do roku 1953, poté dodávala slad pivovaru Protivín a později národnímu podniku Jihočeské pivovary. Provoz Sladovny byl v roce 1973 ukončen a budova začala sloužit jako sklad.

Poté nebyl objekt nijak udržován a byl tak ohrožen jeho celkový stav.

Objekt je dnes zapsán v ústředním seznamu kulturních památek a od roku 1995 je zpět ve vlastnictví města. Po převzetí objektu město vypsalo výběrové řízení na zhotovení návrhu rekonstrukce bývalé sladovny se záměrem využití budovy jako okresní archiv. Ve vypracované studii využití objektu bylo pro okresní archiv vyčleněno pouze 45 – 50 % plochy objektu.

Řešení rekonstrukce a řešení nových funkčních celků vycházely z požadavku památkové péče zachovat veškeré stávající stavební konstrukce.

Chmee2, CC BY 3.0 <https://creativecommons.org/licenses/by/3.0>, via Wikimedia Commons

Sladovna Písek - galerie hrou

V polovině roku 2001 byla v zastupitelstvu města projednávána myšlenka nového využití původně uvažovaného okresního archivu novým funkčním útvarem „Centrum dětské ilustrace v Písku“. Autorem nového záměru je Mgr. Kotrbová a kolektiv. Po zpracování ověřovací studie na změnu využití objektu byla vypracována projektová a prováděcí dokumentace a rekonstrukce s novým cílem pokračovala.

Po celkovém dokončení rekonstrukce by se mělo využít přes 7 000 m2 funkčních ploch.

Obecně prospěšná společnost Sladovna Písek byla založena za účelem využití potenciálu velkoryse zrekonstruované budovy písecké sladovny pro kulturní život Písku. První dvě stálé expozice byly otevřeny v roce 2009. Programový koncept „Galerie hrou“, který se ve Sladovně realizuje od roku 2013, výrazně podpořil turistický ruch ve městě. Další dramaturgické rozšíření nastalo v roce 2015 po dokončení rekonstrukce středové části Sladovny.

Gampe, CC BY-SA 3.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0>, via Wikimedia Commons

Výstava je zábava

Nyní se v rekonstruovaném prostoru Sladovny nacházejí jak stálé zážitkové výstavy (Mraveniště, Hnízdo ilustrace či již zmíněné Pilařiště), tak časově omezené zážitkové výstavy. Součástí je expozice sladovnictví. Některé výstavy jsou vytvořeny přímo ve Sladovně a jiné jsou přivezené ze zahraničí. V prvních letech provozu se návštěvnost pohybovala mezi 4 – 5 tisíci. V roce 2019 do Sladovny zavítalo 65 000 návštěvníků. Revitalizace objektu sladovny v Písku je krásnou ukázkou konverze historické budovy se složitou konstrukcí do nového funkčního využití, které má navíc pozitivní společenský přínos nejen městu, ale i celému regionu.

Základní princip výstav je jednoduchý. Děti a jejich dospělí vystoupí na chvíli z našeho reálného světa a vstoupí do příběhu, kde zažijí mnoho situací. V nich se musí chovat aktivně, pomáhat si, rozhodovat se a nést za své konání odpovědnost. Potom, co výstavy opustí a vrátí se do reálného světa, zůstane v nich tento zážitek a pomůže jim v jejich dalším učení a rozvoji.

Sdílet / hodnotit tento článek

Přečtěte si více k tématu Výstavba a rozvoj měst a obcí

Zdroj: AdobeStock - alexandrblinov

Modernizovat městské sítě lze i postupně. Ekologičtější infrastruktuře brání i naše legislativa

Jak zlepšovat modrozelenou infrastrukturu měst? Města jsou již vybudována ve svém technickém řešení. Je možné přebudovávat města na moderně fungující sídla postupně? Nenaráží to na problém dlouhých časových prodlev? Jak moderní sítě navázat na stávající infrastrukturu? Když dnes nové sítě vyprojektujeme, nebudou po…

Modrá infrastruktura / Zdroj: Adapterraawards.cz

Víte, co je modro-zelená infrastruktura?

Modro-zelená infrastruktura (dále jen „MZI“) je propojená síť vodních a zelených prvků aplikovaných v interiéru měst i mimo ně takovým způsobem, aby se v zájmové oblasti zadržela voda, zlepšilo ovzduší, mikroklima či situace s klimatickými dopady.