Délka lotyšského pobřeží se blíží 500 kilometrům, a je tak druhým nejdelším úsekem pobřeží, náležícím k trojici pobaltských států. Prakticky polovina (253 km) z tohoto úseku ale lemuje Rižský záliv. A právě tady, do vzdálenosti 5-10 kilometrů od moře, žije nadpoloviční většina ze 1,9 milionu obyvatel této republiky. Tohle geograficko-demografické okénko pak předznamenává jisté komplikace, které z uvedených informací vyplývají pro místní stavebnictví. Pobřeží je tu totiž považováno prakticky v celé šíři za chráněné území, které podléhá přísným stavebním regulím. A ty blokují projekty novostaveb, usazených na pobřeží.
Na novinky jsou tady přísní
Stavět se tu samozřejmě může, ale pokud hodláte naplnit kritéria vyhlášek, musíte se přidržet staveb již stojících. Na parcele u pobřeží můžete dát vzniknout novostavbě, jen pokud bude svými základy kopírovat profil již existujících základů. Což je kritérium, které v názornosti vysvětluje pointu celého domu v Ziemeli. Čtveřice objektů, skládající dohromady to, co je dnes rodinným – víkendovým domem, totiž odpovídá svým členěním původní zástavbě někdejší usedlosti rodiny rybáře. Tu tvořil obytný dům, hospodářské stavení, dílna s loděnicí, velký dřevník. Vše soustředěné kolem polo-uzavřeného dvora, v dotyku s pobřežím.
Na architektech pak bylo tu skladbu transformovat dle přání klientů, a posunout ji k současnosti. Problémem pak bylo, že hrubý součet celkové výměry užitné plochy by komplikací nebyl, ale nutnost zachovat členění do čtyř objektů už jisté nároky na pokročilejší systém programové organizace kladl. Vzniknout tu měla, jádro původní obytné část kopírující, nová stavba určená k bydlení, dílnu s loděnicí nahrazující garáž, kůlna na místě hospodářské stavby a malý zahradní domek, polootevřený altán. Naplnit danost objemu v požadavku nových dispozic se pak podařilo konstrukcí z glulamových rámů.
Užitečnost po celý rok
V ateliéru Open AD se navíc rozhodli přidržet se nejen původních objemů, ale i stylistického ztvárnění staveb, tak, aby odpovídaly slohu typického pro venkovské pobřeží. Proto tu narážíme na lomené střechy, které upomínají na skladbu rybářské vesnice. Nevznikal tu ale žádný skanzenový komplet. Ziemeli už je dnes „lokalitou smíšené identity“, a výletníci nebo dovolenkáři tu tvoří stabilní součást osazenstva. Proto je i funkční skladba objektů rodinného - víkendového domu volnější, nepodléhá rigidnímu uspořádání. A rozvíjí potenciál toho, že může svým obyvatelům nabídnout přechod mezi vnitřním a vnějším prostředím. Klidně i celoročně.
Zastřešený balkon, krytý průchod na terasu, to vše podněcuje k využití během kterékoliv části roku. Velmi sympaticky pak působí i krytá část jídelny. Dopřávat snídani nebo západ slunce při popíjení grogu si tu můžete spolu s nepřerušeným výhledem na Rižský záliv. Okna domu, jejich orientace do stran, pak garantují, že moře tu vždy bude tvořit podstatnou část výhledu do krajiny.
S ohledem na podmínky podnebí
Spíše estetickým zádrhelem pak bylo, že původní objekty stavení rybáře a jeho rodiny vznikaly postupně, přístavbami. A každý objekt byl řešen individuálně. Architekti se tuto nestejnorodou rozhodli kompozici ujednotit, a vsadili na dva dominantní obkladové materiály fasád. Upravené modřínové dřevo a galvanizovanou ocel. Proč právě ony?
Jednak proto, že barevně ladí s potemnělou barvou hladiny moře, přenáší jej vizuálně na pevninu. A také proto, že v místních podmínkách jde o materiály odolné, stabilní, s nízkými nároky na údržbu. Stavba totiž musí odolávat silnému povětří, slanému vzduchu, mrazu a sněhu. A v sezóně si zase dopřává dostatek slunečního osvitu, což může vést k přehřívání. Volba materiálu je tedy průnikem mezi množinami praktičnosti, účelnosti, cenové dostupnosti.
Stavba ve svých aktuálních dispozicích nepopírá eleganci, ale je ve své podstatě velmi rezervovaná (až odměřená). Toto střízlivé provedení podle slov architektů dobře odráží „skromnou povahu Seveřanů“. Není tu žádná nadbytečná bujnost tvarů, žádný prvek není jen čistě dekorativní. Nic tak neubírá na přirozenosti drsné krásy přímořské scenérie.
Racionální skromnost je pro sever typická
Rodinný - víkendový dům v Ziemeli zrcadlí řadu pragmatických rysů, které vychází z na první pohled ne zřejmých podmínek. Například vnější policový systém, vsazený do fasády pavilonu (stěny garáže a venkovní jídelny) napomáhá celkové organizaci prostoru, přináší zeleň a násobí ozeleněnou plochu, aniž by více zabíral místo. Je přitom instalován na stranách odvrácených poryvům větrů, které jinak do profilu a skladby zahrady intenzivně zasahují.
Samu zahradu pak navrhli odborníci z kanceláří zahradní architektury Galanthus Gardens. Praktičnost a minimalizace nákladů vychází i z absence odtoků okapů (jsou nahrazeny dešťovým řetězem) a krytých svodů dešťové vody. Dům je na pohled „tvrdý a silný“ tam, kde se očekává tlak a nápor, ale směrem do krytých částí ukazuje volnost a vzdušnost. Výsledkem je velmi příjemné obydlí, které sice nemohlo růst tak, jak chtělo, ale z předem daných dispozic vyzískává maximum.
Údaje o projektu
| Název projektu: | Ziemeli Holiday Home on the Baltic Sea Coast |
| Typ projektu: | rodinný – víkendový dům |
| Architektonické studio: | Open AD |
| Lokalizace: | Ziemeli, Riga, Lotyšsko |
| Vedoucí architekt: | Zane Tetere-Sulce |
| Spolupráce: | Dace Bula |
| Manažer projektu: | Eva Heidingere-Jukama |
| Dodavatel stavby: | JK Flooring |
| Krajinářský návrh: | Galantus Gardens |
| Dodavatelé materiálu: | Ruukki, Brikers, Flora, Kates Plates, LAT MET |
| Klient: | soukromá osoba |
| Rok dokončení (finalizace): | 2021 |
| Užitná plocha: | 225 m2 |
Sdílet / hodnotit tento článek