Na programu schůze Poslanecké sněmovny, která začíná v příštím týdnu, je i projednání “odkladové novely” nového stavebního zákona (NSZ). Novela má směřovat k tomu, aby k 1. červenci 2023 nabyl NSZ účinnost pouze ve vztahu k tzv. vyhrazeným stavbám, tedy dálnicím, železnicím a dalším stavbám dopravní a technické infrastruktury. Následně pak má ministerstvo pro místní rozvoj připravit “věcnou” novelu NSZ.
Zdroj: AdobeStock - robert-kneschke
Odkladová novela je podle odborného názoru Frank Bold Advokátů sepsána způsobem, který může v praxi vyvolat zmatky a nejasnosti. Zjednodušeně řečeno: Hrozí, že si lidé nebudou jistí, na jaké úřady se vlastně při povolování staveb mají obracet. Zabývali jsme se tím v podrobné analýze i ve stručném shrnutí na webu Frank Bold.
V kontextu odkladové novely by bylo dobré, aby vláda uspokojivě odpověděla na tyto otázky:
- Proč “odkladovou novelu” neprojednala Legislativní rada vlády, ani její pracovní komise? Nebojíte se, že se to odrazí na její kvalitě?
- “Odkladová novela” nijak neupravuje účinnost žádného z více než 50 právních předpisů, které byly zásadním způsobem změněny spolu s NSZ. Ty tak budou nadále platit v podobě, která počítá se vznikem nových (státních) stavebních úřadů a s přechodem kompetencí na tyto úřady. Jak zabráníte tomu, aby takováto úprava nevyvolala zmatek a právní nejistotu?
- Jak zajistíte, že budou lidé vědět, na jaké úřady se obracet, a úřady budou vědět, jaké jsou jejich kompetence?
- Z vyjádření ministrů i důvodové zprávy odkladové novely vyplývá předpoklad, že do 1. července 2023 má být schválena “věcná novela” NSZ. Ta ale dosud není vytvořena a její osud je nejistý. Nezdá se vám to riskantní? Nevznikl by ve stavebnictví chaos, pokud by se “věcnou novelu” nepodařilo do 1. července 2023 schválit?
- Na přijetí “věcné novely” do 1. července 2023 zbývá jen něco přes rok. Je podle Vás v daném čase reálné změny navrhnout, analyzovat jejich dopady, projednat a schválit a zároveň připravit praktickou aplikaci upravené podoby reformy? Minulá vláda by kritizována za přípravu podobně zásadních kroků v novém stavebním zákoně v podstatně delším čase.
- Dosud veřejně prezentované změny, které má obsahovat “věcná novela”, vyvolávají pochybnosti, jestli budou v praxi funkční v kombinaci s tím, co by mělo zůstat z platného znění NSZ zachováno. Nejasná je například myšlenka “procesní integrace”. Jak by se na rozhodování o povolení staveb podílely samostatné dotčené orgány? Skutečně může být v takovém případě zachován princip “1 řízení - 1 razítko”?
- Sporná je i myšlenka, že v případě tzv. vyhrazených staveb (dálnice, železnice apod.) zůstane zachována podoba rozhodování podle současné platné verze NSZ. Bude reálně možné, aby povolování různých staveb probíhalo podle zcela odlišných pravidel?
- Jedním z argumentů pro věcnou novelizaci NSZ je nesouhlas vlády s vytvořením státních stavebních úřadů, tedy se zrušením stavebních úřadů na obcích. Argumentem je, že by se stavební úřady vzdálily od občanů a od území, o kterém rozhodují. Proč nestačí vytvořit územní pracoviště státních stavebních úřadů tam, kde jsou dnes obecní? Nebylo by lepší nahradit současnou roztříštěnou soustavu, tvořenou mnohdy velmi malými úřady s nedostatečnou kapacitou, jednotnou, profesionálně řízenou stavební administrativou?
- Pokud nechcete stavební úřady oddělit od samospráv, jak budete řešit narůstající problém námitek tzv. systémové podjatostí úředníků stavebních úřadů?
- Kdo se na vytváření “odkladové” a “věcné” novely podílí, s kým ministerstvo jejich obsah konzultovalo a konzultuje?
Sdílet / hodnotit tento článek