Hledat
Mapa cennemovitostí v ČR
estav.tvnový videoportál
Všechna témata

Historickým městem roku se staly Boskovice. Nejlépe využily peníze na opravu památek

Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska a ministerstva kultury a pro místní rozvoj oceňují každoročně nejlepší využití peněz z dotací programu regenerace městských památkových rezervací a zón. V letošním roce zvítězilo město Boskovice v Jihomoravském kraji.
Foto: SHS ČMS a město Boskovice

Ocenění spojené s odměnou milion korun na další péči o památky převzal na pražském Žofíně boskovický starosta Jaroslav Dohnálek. Prozradil, že Boskovice slaví v letošním roce 800 let od svého založení a představil zdejší městskou památkovou zónu. Ta se skládá se ze tří relativně samostatných celků; města v hradbách, zámeckého areálu a bývalé židovské čtvrti. Zaujímá téměř celou plochu historické části města. Zahrnuje 37 nemovitých kulturních památek, z nichž nejvýznamnější jsou hrad, zámek, zámecký skleník, kostel svatého Jakuba staršího, radnice, synagoga, židovský hřbitov a rezidence. Na celém území Boskovic se nachází 53 nemovitých kulturních památek. Zcela unikátní je soubor staveb bývalého židovského ghetta, které je po ghettu třebíčském nejzachovalejší charakteristickou zástavbou tohoto typu v zemi.

Zdroj: SHS ČMS a město Boskovice

Opravy z dotací ministerstva, obce i vlastníků

Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón je účinným nástrojem k obnově kulturních památek nacházejících se v nejcennějších částech historických měst, prohlášených za památkové rezervace a památkové zóny. Podmínkou je, aby příslušné město mělo zpracovaný vlastní program regenerace a podílelo se na obnově památky společně s vlastníky. Loni Boskovice opravily z dotací programu, která činila 775 000 korun, celkem tři památky. Byl to židovský dům s rituální lázní, kde se obnovovala fasáda stejně jako u dalšího domu v této židovské čtvrti. Na hradě u studny se poté restauroval unikátní dřevěný rumpál. Podle místní kroniky se jedná o jeden ze dvou dochovaných šlapacích rumpálů v republice (druhý je hradě Karlštejn), který pochází z roku 1671. Obrázky dokládají, že šlapáním ho mohl pohánět jak člověk, tak i zdatný oslík. K dalším aktivitám uvedl boskovický starosta potřebu přísnější regulace reklamy v historických částech města a opravu nejenom památek ve správě města, ale i těch soukromých.   

Zájem o účast v soutěži rok od roku roste

Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska (SHS ČMS) vzniklo z iniciativy měst v roce 1990 a počet členů kontinuálně roste. K loňskému roku to bylo 206 členů, z toho 196 řádných (obcí, měst a městských částí) a 10 přidružených. Stálými partnery jsou ministerstva kultury, pro místní rozvoj a životního prostředí, odborné instituce působících v oblasti památkové péče, organizace zabývajících se péčí o národní dědictví a další tuzemské i zahraniční instituce, jejichž poslání je shodné s cíli sdružení. Ministerstva zároveň nabízejí aktuální dotační programy na opravdu památek. Podle tiskové zprávy SHS ČMS se nachází v České republice více než 40 000 nemovitých památek a z programu regenerace bylo za 30 let jeho existence použito ze státního rozpočtu 5,75 miliardy korun. S dalšími penězi sdruženými od obcí a vlastníků se opravilo více než 18 000 památek za 14,6 miliardy korun. Loni program na obnovu památek poskytl 163 milionů korun podobně jako v prvním pandemickém roce 2020.

Foto: SHS ČMS a město Boskovice

V letošním roce na kultuře úsporněji  

Ministerstvo kultury ČR spravuje celkem osm památkových programů, v minulých letech měly všechny k dispozici kolem 600 milionů korun. Jeden z nich, program podpory kulturních památek, ale letos neotevřelo. Vysvětluje to tak, že je pouze pozastaven a vlastníci mohli žádat o příspěvek v některých dalších programech. Ze záznamů plyne, že v posledních letech se z tohoto programu čerpalo ročně přibližně 140 milionů korun, za které se opravilo asi 700 památek.

„Ministerstvo kultury ČR vzhledem k rozpočtovému provizoriu předběžně navrhlo rozdělení neinvestičních prostředků určených pro Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón ve výši 112 mil. Kč. K poskytování dotací a příspěvků může dojít až po schválení státního rozpočtu. Ministerstvo kultury si také vyhrazuje právo snížit Ústřední komisí pro Program regenerace schválené kvóty, jelikož případné přidělení dotací, příspěvků a jejich výše závisí na konkrétní výši finančních prostředků, kterými bude odbor památkové péče ministerstva v roce 2022 disponovat,“ uvádí se na stránkách ministerstva.

Foto: SHS ČMS a město Boskovice

V letošním roce se do soutěže přihlásilo celkem 33 městských památkových rezervací a zón. Do finále postoupilo 14 soutěžících; město Boskovice, Frenštát pod Radhoštěm, Horažďovice, statutární město Hradec Králové, Kolín, Kroměříž, Letohrad, Lipník nad Bečvou, Loket, Lomnice nad Popelkou, Prachatice, městská část Praha 1, Telč a Žatec. Cenu ministra pro místní rozvoj a odměnu 100 000 korun obdržela města Loket a Telč. Vyhlášení vítězů na pražském Žofíně se zúčastnil také ministr kultury Martin Baxa, který přítomné ujistil, že snížení objemu finančních prostředků na obnovu kulturních památek je v letošním roce pouze dočasné a rozhodně se nejedná o dlouhodobý trend.

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata

Přečtěte si více k tématu Výstavba a rozvoj měst a obcí

Zdroj: AdobeStock - alexandrblinov

Modernizovat městské sítě lze i postupně. Ekologičtější infrastruktuře brání i naše legislativa

Jak zlepšovat modrozelenou infrastrukturu měst? Města jsou již vybudována ve svém technickém řešení. Je možné přebudovávat města na moderně fungující sídla postupně? Nenaráží to na problém dlouhých časových prodlev? Jak moderní sítě navázat na stávající infrastrukturu? Když dnes nové sítě vyprojektujeme, nebudou po…

Modrá infrastruktura / Zdroj: Adapterraawards.cz

Víte, co je modro-zelená infrastruktura?

Modro-zelená infrastruktura (dále jen „MZI“) je propojená síť vodních a zelených prvků aplikovaných v interiéru měst i mimo ně takovým způsobem, aby se v zájmové oblasti zadržela voda, zlepšilo ovzduší, mikroklima či situace s klimatickými dopady.