Nabízí v sobě 149 bytových jednotek. V rámce celospolečenské inkluze, kterou ve Francii neberou na lehkou váhu, je polovina z nabízených bytů volně k prodeji, a druhá pak slouží k zabydlení potřebných. Realizace samotná značí i další trendy, které teď městem na Seině hýbou.
Parcela je usazena jen kousek od osmipatrového objektu nadzemních garáží. Které jsou momentálně nacpané k prasknutí. Paříž zde klidně mohla nechat zdemolovat starý barák a vystavět druhý takový garážový projekt, ale auta dnes v metropoli nejsou akcentovaným tématem. To bydlení celospolečensky znevýhodněných lidí ano. Místo další krabice pro nadbytečná auta, která by ukusovala z urbánního plánu a zvyšovala úroveň napětí, tak prostor dostal projekt „vizionářský“, reprezentující udržitelný přístup k transformaci města. A do třetice?
Jaurès Petit Housings reprezentuje změnu postoje k alternativním stavebním materiálům. Ve svých nadzemních částech je totiž zbudován ze dřeva. Materiálu, který byl ještě donedávna považován za něco, co do města 21. století už nepatří. Navíc jde o kompozitní řešení: budova sociálního bydlení je postavena v dřevěném konstrukci, zatímco budova pro vlastnické bydlení je vytvořena zachováním a úpravou betonové konstrukce domu. S tím, že se rozrostla o část původně vyhrazenou dalšímu parkovišti (vidíte - autům v Paříži už vážně nefandí).
Zapojení do debaty
Projekt sám je přitom vyzvedáván architekty, radnicí, developery i oborovým tiskem jako vynikající ukázka racionalizace plánování. Jak se to projevuje? Ještě než se architekti pustili do práce, vznikla tu velmi podrobná studie proveditelnosti hodnotící jednotlivé varianty řešení. Shrnuje například předběžné náklady na demolici starého objektu, srovnává je s náklady na novostavbu, a pak také s naceněním novostavby s dřevěnou konstrukcí. U té také řeší specifikace provedení, vzhledem k síle stěn budovy, její orientaci, vnitřnímu uspořádání nebo požární bezpečnosti.
Dokument studie byl veřejný, předložen byl k vyjádření dotčených osob a klíčových partnerů, investorů, budoucích obyvatel. Takže rozhodně nebyl nepromyšlenou „hurá akcí“, přičemž každý mohl vidět, jak dražší jiné cesty řešení jsou a že aktuální zvolené řešení je to z daných možností nejlepší. A pak už mohli naplno v týmu architektonického ateliéru Archi5 nastoupit k dílu. V roce 2020. Na to se hodí upozornit, protože kolaudace hotové realizace proběhne o 10 měsíců později. Ze dřeva se totiž staví nad očekávání rychle.
Zeleň je periferií stavby
Provoz sociálního bydlení se skládá z hlavní budovy, rozdělené do dvou jednopodlažních křídel, a pak souboru dvoupodlažních budov, podél východní linie. Společně komplex utváří celý nový blok. Bylo důležité vyvážit nové a staré vztahy k existující zástavbě, protože ona implantace nových budov neměla bolet. Vložená novostavba je kolmá k hlavním budovám. Nové obytné jednotky jsou v ní orientovány ve směru východ-západ. Integrované posuvné okenice zvyšují soukromí obyvatel a zastírají boční výhledy.
Dva velké boční průchody umožňují přístup obyvatel k ozeleněnému pozemku, vznikajícím zahradám. Budou osázeny už vzrostlými stromy. Přímo v srdci zahrady se nachází „křižovatka cest“, jež vytváří vítaný prostor k posezení. Zahrada tu je skutečně důležitou součástí zástavby. Stejně jako se vyprávěné věty neobejdou bez pauzy, aby dávaly smysl, tady volný prostor zeleně vyjadřuje myšlenku alternativního bydlení. To nechápe blok jako jednolitost, objekt, ale součást širšího okolí. Autoři to nazývají vnitřní periferií stavby.
Hlavně žádný déšť
Zcela stavebně přehodnocené, ale nikoli vymazané, zůstává srdce původního bloku. Je rozšířeno, upraveno, ale v duchu přiznané původnosti. Použité materiály, jako dřevěné obložení a zinková střešní krytina, jsou ve svém principu přírodní, udržitelné a recyklovatelné. Typologickou rozmanitostí tu vzniká pestrý architektonický jazyk, který tvoří ucelený urbanistický celek. To, co obyvatelé mohou chápat jako domácké a přátelské prostředí pro život.
Architektura je obvykle tím určujícím prvkem, jež ovlivňuje povahu materiálu. Tady tomu bylo naopak, a architektura se adaptovala na materiál. Vzhledem k tomu, že řešen byl objekt o šířce 13 metrů s šestimetrovým „krokem“ pro jednotlivé části bytů, vznikla novostavba jako celistvá dřevěná konstrukce. Strukturovaná tak, aby byla funkčně minimalizována potřeba hydroizolací, případně stavebních prvků, které by mohly propagovat zatékání. Veškeré přesahy jsou překryty, z čehož těží hlavně balkóny obyvatel.
Volba CLT dřeva jako stavebního materiálu vychází z environmentálního porozumění. Kubík objemu dřevem zastavěného prostoru vydá o tunu emisí oxidu uhličitého méně v atmosféře. Dřevěné konstrukce se dobře navazují na instalace obnovitelných zdrojů energie, snižují spotřebu. Kromě toho je stavba ze dřeva „suchý proces“, jež umožňuje výrazně snížit znečištění na staveništi.
Za méně peněz nevzniklo v Jaurès Petit Housings dílo horší, uspěchané nebo nekvalitní. Navrhované sociální bydlení je ve svém provedení velkorysé, kvalitní, ekologické a moderní. Byty (s průměrnou výměrou 78 metrů čtverečních) disponují balkony, dvojitou expozicí vůči slunečnímu záření a přístupem na vnější prostor zahrady. Je to bydlení, kam se stěhujete s radostí. A právě s takovým záměrem architekti ze studia Archi5 jeho projekt tvořili.
Údaje o projektu
| Název projektu: | Jaurès Petit Housings |
| Typ projektu: | sociální bydlení, výstavba bytů |
| Architektonické studio: | archi5 |
| Lokalizace: | Paříž, Francie |
| Spolupráce: | Encore Heureux architectes |
| Hlavní dodavatel stavby: | GTM |
| Dodavatelé materiálu: | Minco, elZinc, Sivalbp |
| Environmentální zhodnocení: | Albert & Co |
| Akustika: | Cap Horn Solutions |
| Strukturální inženýring: | EVP |
| Krajinářský návrh, zahrada: | Atelier Roberta |
| Klient: | Paris Habitat OPH |
| Zastavěná plocha: | 4874 m2 |
| Realizace: | 2021 |
| Náklady: | cca 26 mil. € |
Sdílet / hodnotit tento článek