S rozlohou 6,5 kilometrů se Gibraltar řadí mezi státy 249. příčku ve světě. Oficiálně vlastně není ani státem, jen kolonií, zámořským územím britské koruny. A to územím kritického významu. Poloostrov, město i jeho přístav totiž „kontrolují“ cíp Pyrenejí, a s tím i bránu do Středozemního moře. Pokud si odmyslíme onu strategickou pozici, je celá lokalita až podivuhodně adaptovaná jinak obtížně obyvatelnému terénu a využívá se tu každá píď zastavitelného prostoru. Tedy až na Skálu.
Úzký a příkrý hřeben tzv. Tárikovy hory, též nazývané Upper Rock, proto zůstává (s výjimkou nejrůznějších vojenských radarových a rádiových instalací) nezastavěný, a je přírodní rezervací. Pokrývá 40 % rozlohy území, což teoreticky činí tuto mini-kolonii jedním z nejvíce přírodě ochrany nakloněných útvarů vůbec (v ČR chráníme cca 15 % rozlohy, v Tanzanii, která je tradičním rekordmanem, skoro 30 %). A právě na tuto chráněnou část Gibraltaru cílí instalace vyhlídkové stezky Skywalk.
Foto: Stephen Ball, courtesy of Bovis-Koala JV
Propojení stávajících lákadel
Vyhlídkové plošiny, do skal tesané galerie, krátké visuté mosty, rozhledny a dokonce vápencová jeskyně byly už dříve součástí turistické nabídky gibraltarské Skály. Skywalk, jako nejnovější atrakce v oblasti, teď všechny dosavadní prvky smyslově více propojuje. Záměr je přitom součástí širšího projektu, jehož cílem je poskytnout místním obyvatelům i návštěvníkům rozmanité možnosti, jak si užít Gibraltarskou skálu. A ukázat, že to není jen uzavřená oblast, ježící se armádními bunkry.
Vyhlídka Skywalk se v rámci širšího projektu navazuje na 70 metrů dlouhý visutý most, na obnovené prostory bývalých dělostřeleckých baterií. A je doplněn o interpretační a směrové značení podél nově zřízených pěších tras, včetně zastavení naučné stezky. Současně je vyhlídka ukázkou zajímavě řešené architektury, zasazené do velmi komplikované topografie, terénu, s nímž vede dialog. Stavbu nemůžeme tedy chápat jen jako uzpůsobené místo o 140 metrech čtverečních, ale spíše součást širšího okolí.
Foto: Stephen Ball, courtesy of Bovis-Koala JV
Dříve děla, dnes fotoaparáty
Areál se nachází na jednom z nejvyšších míst Skály (ta má na výšku 426 metrů, ale její masiv skutečně příkře stoupá od nuly, tedy od hladiny moře), a je usazen na jednom z mála míst, odkud je výhled jak na východ, tak na západ hřebene. Poskytuje tak jedinečnou vyhlídku, z níž se naskýtá panoramatický pohled na krajinu, v níž se setkávají různé světy. Fakticky odtud dohlédnete do dvou kontinentů - Evropa a Afrika. Přehlédnete také vodstva Středozemního moře a Atlantský oceán.
Stavba Skywalk byla vybudována nad již dříve existující historickou vojenskou plošinou, která kdysi sloužila jako základna pro protiletadlová děla Bofors za druhé světové války. Nachází se bezprostředně pod Douglasovou stezkou, která vede k O'Harově baterii o něco jižněji - nejvyššímu bodu skály. I přes snahu naservírovat výletníkům co nejpoutavější výhledy se tu architekti snažili uchovat skalisko spíše nemodifikované, a raději utvářeli k pohybu lidí prostor nad ním. Řešit přitom museli i možné extrémní zatížení konstrukce za časů nepříznivého podnebí.
Foto: Stephen Ball, courtesy of Bovis-Koala JV
S ohledem na přírodu
Veden tu byl decentní zásah, který nenarušil přírodní a historický charakter tohoto jedinečného prostředí: osazen byl konzolový chodník s prosklenou podlahou a zábradlím, který obepíná historickou kamennou plošinu. Ocelové schody umožňují přístup na úroveň původní vojenské plošiny pod/nad ní. S tím, že stará osmiboká betonová základna pro děla už nyní slouží návštěvníkům k odpočinku, a pohledu na vzdálený horizont. Dalším novým doplňkem je 2,5 m široký chodník, který se klene nad strmě klesajícím terénem.
Konstrukce je zafixována ke skále pomocí 70 m dlouhých skalních kotev, z nichž každá nese tahové zatížení 15 tun. Proto konstrukce odolává nejen zatížení návštěvníky, ale také nápor větru, jež zde může v extrému dosahovat při nárazech na skalní masiv rychlosti větru přes 150 km/h. Konstrukce odpovídá tomu, že vítr nepůsobí jen bočně, ale je tu i stoupavý. Sestava je doplněna o výtah, který poskytuje alternativní bezbariérový přístup z úrovně silnice. I on svým objemem ukotvuje celou konzolovou konstrukci zpět k terénu.
Foto: Stephen Ball, courtesy of Bovis-Koala JV
Po malých dílcích
Architekti se museli poprat s tím, že přístupnost celé lokality je dost omezená. Až k vrcholu je přístup omezen na úzké a klikaté cesty, a protože tvůrci projektu nechtěli komplikovat rozpočet zapojením vrtulníku (i ten by měl kvůli větru s nasazením na této lokalitě potíže). Takže se rozhodli konstrukci a chodník vytvářet ze stavebně menších částí. Které bylo možné zkompletovat na místě. Což bylo v oblasti s rychle se měnícími povětrnostními podmínkami, a vzhledem k prudce klesajícímu skalnímu útesu pod ním, značná výzva. Průběh montáže byl dále omezen velikostí plošiny.
Hlavní ocelová konstrukce se tedy skládá z 18 samostatných dílů, které dohromady váží přes 30 000 kg. Zasklívací moduly podlážek se skládají z více než 750 metrů čtverečních skleněných panelů, přičemž největší díl váží přibližně 650 kg. Navzdory těmto „detailům“ a výzvám ale dnes Skywalk stojí, a nabízí nepřekonatelný výhled. Pokud tedy někdy zavítáte do těchto končin miniaturní britské kolonie, určitě si místo nenechte ujít. Je fenomenální svým umístěním, i architektonickým zpracováním a provedením konstrukce.
Foto: Stephen Ball, courtesy of Bovis-Koala JV
Údaje o projektu
| Název projektu: | Skywalk |
| Typ projektu: | turistická rozhledna |
| Architektonické studio: | Arc Designs |
| Lokalizace: | Upper Rock, Gibraltar |
| Návrh konceptu: | Arc Designs + Mayice Studio |
| Projektový manažer: | JLC Consulting |
| Dodavatelé materiálu: | Ariño Duglass, Otis |
| Ocelové konstrukce: | Ales Grupo |
| Dodavatel stavby: | Bovis Koala JV |
| Strukturální inženýring: | Bellapart, Ramboll Gibraltar |
| Zahájení projektové činnosti: | 2018 |
| Rok dokončení (finalizace): | 2020 |
| Zastavěná plocha: | 140 m2 |
| Klient: | HM Government of Gibraltar |
Sdílet / hodnotit tento článek