Hledat
Mapa cennemovitostí v ČR
estav.tvnový videoportál
Všechna témata

Juditina věž u Karlova mostu ukrývá staletí neobjasněnou záhadu

Juditina věž, nižší a starší z dvojice věží Malostranské brány u Karlova mostu patří k významným pražským stavbám z 12. století. Již 90 let je spjatá také s Klubem za starou Prahu, kterému poskytuje zázemí. Jak píše Kateřina Bečková ve speciálním čísle klubového Věstníku věnovanému této památce - Juditina věž je víc než „nějaký barák“. Symbióza je tak těsná, že bez velké nadsázky lze říci, že věž je tělem Klubu a Klub její duší.
Foto: Martina Dokoupilová

V rámci Dne architektury se pak tradičně otevírá pro zájemce o prohlídku z řad široké veřejnosti. S redakcí ESTAV.cz jsme ji navštívili a vy nyní můžete s námi.

Historie a stavební vývoj

Přesné datum vzniku věže není bohužel doloženo žádnými prameny, její výstavba je tradičně spojována se vznikem prvního pražského kamenného mostu postaveného někdy v letech 1158-1172, nazvaném podle manželky krále Vladislava II. Judity Durynské. Podle posledních archeologických poznatků stavební souvislost obou objektů není jistá, spíše se vylučuje, úlohou věže však nepochybně byla kontrola přechodu přes řeku. Možná je i souvislost s románským opevněním Pražského hradu, se kterým je typologicky i technologicky příbuzná. Nevíme však, zda Juditina věž tvořila samostatnou „pevnost“, nebo byla zapojena do systému opevnění podhradní osady.

Foto: Martina Dokoupilová

Mohutná věž o půdorysných rozměrech 9,9 x 11,1 m a výškou kolem 20 m byla postavená na kraji zastavitelného území podhradního osídlení, na hraně vltavské nivy, u vyústění Malostranského potoka. Tedy mnohem níže, než je dnešní terén. Tloušťka stěn se pohybuje v dolní části kolem 1,8 m, směrem nahoru se zužuje a v posledním podlaží má pak kolem 1,6 m. Zdivo je provedeno z pravidelných řádků kvádříkového zdiva z bílé opuky. Vnitřní uspořádání můžeme usuzovat jen hypoteticky z různých stavebně-historických průzkumů, protože se bohužel nedochovaly žádné přesnější poznatky. Nemáme přesnou představu ani o původním zastřešení věže.

První přestavbou prošla věž již ve 13. století, kdy byla ve spodní části vybudovaná velká síň s gotickou křížovou klenbou s čely ve tvaru lomeného oblouku a opukovými klenebními žebry vybíhajícími z konzol v koutech. Někdy v té době začala posádka věže vytvářet na stěnách klenuté síně soubor rytých kreseb většinou s loveckými motivy. Roku 1249, během sporu mezi králem Václavem I. a jeho ambiciózním synem Přemyslem Otakarem obsadilo věž vojsko krále. Z té doby pochází první písemná zmínka o věži. Královi bojovníci během svého pobytu zřejmě z dlouhé chvíle obohatili soubor rytin na stěnách v přízemí o řadu heraldických figur a nejspíše také o dvě plastické figury rytířů v kroužkové zbroji s meči a přilbami.

Foto: Martina Dokoupilová

Další významné změny se udály v době výstavby nového kamenného mostu a zřízení mostního cla císařem Karlem IV. Patrně až v souvislosti s novým mostem zřejmě vznikla brána sevřená mezi dvěma věžemi, při patě nového mostu byla vystavěna malá celnice. Nový most byl výrazně vyšší než původní Juditin, což vedlo k výraznému nárůstu terénu v ulici Mostecké. V roce 1464 nechal potom král Jiří z Poděbrad vystavět novou architektonicky cennější severní věž, jež převýšila Juditinu o více než 9 metrů. Mnoho dalších stavebních úprav věže následovalo v průběhu 16. století po velkém požáru v roce 1503, kdy v konečné fázi získala stavba svojí dnešní podobu.

K dalším proměnám věže došlo teprve až po roce 1784, kdy došlo ke sloučení pražských měst a zrušení mostního úřadu.  Věž byla tehdy odprodána do soukromého vlastnictví. Z mnoha větších i menších stavebních úprav je třeba zmínit především práce při zřizování záchodu pro nové byty v předsíni před vstupem do věže, kdy byl odhalen zazděný neznámý opukový reliéf. Ten byl však následně opět zakryt dřevěnou příčkou a čekal na své druhé budoucí odhalení. Při bouracích pracích byla bohužel zřejmě klečící postavě useknutá hlava, kterou věnoval majitel domu městskému muzeu.

Foto: Martina Dokoupilová

V roce 1893 věž odkoupila zpět Pražská obec. V roce 1924 proběhla větší oprava věže a v roce 1927 vypověděla obec nájemní smlouvy v bytech v druhém a třetím patře a uvolněné prostory pronajala Klubu Za starou Prahu. Ten začal usilovat o rehabilitaci a odhalení památného reliéfu, uspěl však teprve až v roce 1938, kdy se podařilo zrušit záchod v chodbě a reliéf mohl být opětovně odhalen a konzervován.

Na konci 50. let 20. století bylo přikročeno k záměru celkové rehabilitace věže, při kterém došlo k objevení souboru zmíněných rytin na kvádřících opukového zdiva, což vedlo postupně k plošnému sejmutí omítek stěn a následně i vybrání zásypu a odhalení renesanční podlahy. Původní plány na prezentování těchto rytinek však nebyly zcela realizovány, patrně kvůli v té době složité údržbě vhodných klimatických podmínek. V roce 1969 proběhla celková oprava fasád, krovu a došlo k výměně střešní krytiny. Do stavebních úprav se promítla i dobová situace, když si zde v 70. letech Státní bezpečnost vybudovala vestavěnou pozorovací buňku a sledovala odsud pohyb na Karlově mostě. Ta byla zrušena až na počátku 90. let. V té době už byly i rytinky ve velmi špatném stavu. V roce 1994 byla podána žádost o poskytnutí dotace na restaurování ze strany města, ta byla přislíbena, ale nebyla nikdy poskytnuta a projekt tak nebyl nikdy realizován.

Foto: Martina Dokoupilová

V letech 2005-2007 byla pod vedením Ing. V. Jandáčka podle projektu Ing. arch. M. Kriseho na náklady Klubu Za starou Prahu konečně provedena oprava přízemí věže společně s přilehlým prostorem v přízemí někdejší celnice. V obnovených prostorách vzniklo informační centrum a klubové knihkupectví s tematickou literaturou.

Záhada věže. Románský reliéf

Vraťme se však ještě k záhadnému reliéfu. Jde o jednu z nejcennějších památek románského sochařství na našem území, to je však skoro jediné, co o tomto reliéfu můžeme s jistotou říci. Jinak vzbuzuje spíše samé otázky, například proč je umístěn v prvním patře věže, v dnešním zádveří při vstupu z pavlače, a zda býval kdysi viditelný a pro koho? Předpokládá se, že reliéf nějak souvisel se založením a stavbou mostu. Co však znázorňuje je předmětem spekulací. Jsou zde vyobrazeny dvě postavy, vpravo trůnící postava s rukama na prsou, ve kterých zřejmě držela nějaký předmět, vlevo pak klečící mladý muž, který první postavě cosi dává nebo ukazuje. Bohužel jde již jen o torzo, které přesto nepopře mimořádné umělecké kvality, jak v provedení, tak v kompozici. Dle nalezených zbytků barvy bylo zjištěno, že původně bylo dílo celobarevné. Neexistují však žádná pramenná svědectví, která by napověděla něco o jeho původní podobě. Přestože reliéf vzbuzuje badatelský zájem už od poloviny 20. století, své tajemství si schovává dodnes.

Foto: Martina Dokoupilová

Cesta Klubu do Juditiny věže

O věže Karlova mostu se Klub Za starou Prahu zajímal již dlouho v rámci ochrany památek. Významným tématem v roce 1911 byly negativní následky tramvajového provozu na stav mostu a věží. Později se k tomu připojily i obavy ohledně škod na fasádě způsobené dýmem z udírny uzenáře Čermáka a podmáčení základů věže od lednice téhož provozu, doprovázené otřesy strojního vybavení. Jelikož Klub v té době často diskutoval o potřebě stabilního sídla, v souvislosti s tímto zájmem uzrálo u Domácí rady rozhodnutí posunout vlastní činnost od teoretických stanovisek k samostatné památkové stavební aktivitě. 

Na základě této koncepce zahájil Klub v roce 1923 jednání s městskou radou o koupi renesančního domu čp. 56-III, bývalé malostranské celnici, kde chtěli při příležitosti 25. výročí existence provést jeho vzornou obnovu a tím čelit kritice vůči konzervativnímu a pasivnímu přístupu k rozvoji Prahy. Jednání se však i díky městu protahovalo na mnoho let, Klub nakonec z finančních důvodů od koupě odstoupil. Nicméně se podařilo získat jej do pronájmu a zrekonstruovat prostory po uvolněných bytech ve druhém a třetím patře, kde má Klub dodnes kancelář a jednací místnost vybavené spoustou starých předmětů se zajímavou historií. To už ale necháme na poutavém vyprávění členů v rámci prohlídky, pořádané například v rámci Dne architektury. Zajděte se podívat, až bude ta příležitost.

Zdroj:
Věstník Klubu Za starou Prahu, ročník LVIII., číslo 1/2018 – Příběh Juditiny věže. Kolektiv autorů

Ing. arch. Martina Dokoupilová

Vystudovala obor Architektura a stavitelství na ČVUT, nyní pracuje ve stavební firmě. Jejím koníčkem je cestování, při kterém ráda poznává cizí kulturu, architekturu a přírodu. Zajímá ji také psaní a interiérový design.

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata

Přečtěte si více k tématu Architektura

Yogapoint - foto BoysPlayNice

Místo pro praktikování jógy ve volné přírodě

Cílem budování Yogapointů bylo zatraktivnit veřejný prostor v Moravskoslezském kraji v souladu s přírodou a zároveň motivovat lidi ke zdravějšímu životnímu stylu, k pobytu a relaxaci v přírodě. Umožňují volnočasovou aktivitu vyznavačů jógy a zároveň zatraktivňují místa, kde byly…

Foto: Organizátor festivalu Den architektury, KRUH z.s.

Festival Den architektury objevuje historická i současná konstrukční řešení

Konec měsíce září přinese celou řadu zajímavých akcí. Kromě jiných i tradiční festival nazvaný Den architektury. Odstartuje ve 135 městech a obcích v České republice a na Slovensku. K vidění bude mnoho běžně nepřístupných budov, architektonických skvostů, bývalých továren, bankovních…

E-book: Příručky ZDARMA!

Příručka Jak koupit bydlení

Jak koupit bydlení

Pomocník při koupi domu, bytu, pozemku.

Příručka Jak na povolení rodinného domu

Příručka Jak na povolení rodinného domu

Poradíme s vyřízením stavebního povolení

Nejnovější články

REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA

Akce a slevy

Střešní krytiny SATJAM jsou nyní za zvýhodněnou cenu a představují tak v době nevyzpytatelného vývoje inflace vhodnou investici. Zdroj: SATJAM s.r.o.

Akční nabídka střešních krytin SATJAM

Akční nabídka střešních krytin SATJAM

REKLAMA
REKLAMA