REKLAMA
Hledat
Nový stavební zákon
estav.tvnový videoportál
Všechna témata

Ten třetí dům. Samostatné bydlení pro seniory v rámci trojgeneračního bydlení

S důrazem na pokojné stáří, klid a soukromí. Ale také s akcentem na radosti, které přináší pokročilý věk. Novostavba domu určeného pro seniory na pozemku doplňuje hlavní bydlení rodiny, a byť stojí samostatně, zapojuje své obyvatele do dění. Které navíc obklopuje přírodou.
Foto: Ewout Huibers

Je to už tak zavedené, i když to asi moc nepotěší. Zvlášť, když jste osobou v seniorském věku. Protože při návrhu rozsáhlejších rodinných nemovitostí, vícegeneračních domů, jsou právě požadavky a přání postarších obyvatel často na okraji zájmů a zřetele těch, kteří si bydlení zařizují v první řadě pro sebe.

První dům je vždy ten hlavní, rodinný. Byť tedy pro pár, rodiče a jejich malé děti. O jeho rozšíření se někdy smýšlí jako o druhém domě. Tím rozšířením ale bývá zpravidla míněna přístavba pro odrůstající děti, dospívající ratolesti. A ten třetí? Ten je až ten poslední v pořadí. Slouží prarodičům, dědům a babičkám. To je ten příslovečný výminek, prostor s právem na dožití, určený pro důchodce.

Naštěstí ne tedy v projektu, na jehož návrhu se autorsky podíleli architekti ze studia i29. Ti byli pověřeni přípravou stavebního záměru na rozsáhlé parcele, v němž v rámci jednoho řešení navrhovali trojici samostatných objektů jedné vícegenerační rezidence. A dům určený pro seniory tu vznikal bez ohledu na to zavedené pořadí, samostatně. Ve finále tu vznikly tři domy, jako součásti jednoho díla.

S tím, že každá cílová skupina obyvatel – rodiče a malými dětmi, děti dospívají i senioři – se tu dobrali velmi příjemného bydlení najednou. Na pozemku stávajícího hlavního sídla navrhli architekti ze studia i29 dům pro seniory. Už z principu své funkce bylo zřejmé, že půjde o dům jednopodlažní, aby důchodcům nekladl do cesty překážky schodů a komplikovaných cest do vyšších podlaží. Nebyla to ale jediná ohleduplná promyšlenost.

Foto: Ewout Huibers

Více světla, více života

Dům o rozloze 100 metrů čtverečních je totiž podobných chytrých rysů plný. Pochopitelně, že je pečlivě promyšlenou přístavbou, která respektuje měřítko a kontext stávajícího pozemku. Odpovídá svým umístěním, vnější materiálovou skladbou. A tím vytváří přirozený vztah mezi hlavním a vedlejším obydlím, které jsou úzce propojeny, ale zároveň respektují vzájemné soukromí.

Tento dům pro seniory je vystavěn tak, aby byl myšlenkou navázán na hlavní dům, ale ustál svou samostatnost. Architektura a interiérový design jsou jedinečně propojeny do jednoho soudržného obytného objemu. Umožňuje, aby si prarodiče mohli užívat blízkosti svých dětí a vnoučat (a naopak, aby si děti a vnoučata užívaly jich), ale přitom se vzájemně nerušili.

Snad právě proto, že dům pro seniory vznikal současně s hlavní stavbou, nefiguroval v těch plánech a návrzích jako něco třetiřadého, co se postaví „až bude všechno ostatní hotové“ ani jako nějaký pasivní doplněk. Byl chápán jako entita s vlastními nároky. S tím, že si obyvatelé, senioři, sami zadávali požadavky na realizaci. Například si přáli výrazný prostup přirozeného denního světla do své nemovitosti.

Jejich obydlí je tedy strukturováno jako jednoúrovňový dům pod střechou s odkrytým, vylehčeným a prosvětleným krovem. Tomu prosvětlení pak odpovídá i vnitřní členění. Na severní odlehlejší straně, mimo těžiště společného dění, spolu tvoří ložnice a koupelna klidovou zónu. Předělem k tomu společnému společenskému prostoru je velká prosvětlená kuchyně. Ale tím hlavním místem dění se stává exteriér, terasa.

Foto: Ewout Huibers

Napojení ze všech stran

Velké posuvné dveře kolem centrálně umístěné terasy nabízejí rozšířený výhled a pocit vzdušnosti a otevřenosti. Terasa propojuje kuchyň, jídelnu a obývací část s venkovním prostorem, který přirozeně rozšiřuje interiér. Tři plně zatahovací posuvné dveře umožňují plynulý přechod mezi interiérem a exteriérem, zatímco posuvné panely na západní straně poskytují soukromí a bezpečí.

Množství dveří a prostupů pak efektivně napomáhá tomu, že senioři nemusí procházet celým obydlím, když se chtějí zapojit do dění venku. A naopak nemusí složitě zacházet dovnitř a procházet celým domem, když například na zahradě pocítí potřebu navštívit toaletu. Je to trochu hraniční příklad, ale dobře vystihuje to chápání odlišných potřeb, které s věkem prostě přichází. A architekti ze studia i29 věděli, jak to důstojně v detailech uchopit.

Dům, který je určen k bydlení seniorů, odráží svým jasným a jednoduchým plánem prvky jistoty. Mladí možná potřebují, aby jejich dům nesl nějaké výrazné rysy nebo extravagantnější prvky, ale staří zkrátka chtějí mít vše uspořádané, přehledné a klidnější. Bez vzruchů. A tuto klidnou jistotu celé bydlení vyzařuje.

Elegantní a přehledný

Fasády domu jsou z voskovaného dřeva, podpírají moderní střechu ze sendvičových panelů s integrovanými minimalistickými okapy. Střecha přesahuje konstrukci, vytváří před deštěm chráněné chodníky a místa k posezení, kde se pod ochranou střechy dá posedět venku i za mírného deště. To pak zvyšuje pocit prostoru zevnitř, kdy senioři nemají pocit, že by byly někde odstrčení a uzavření.

Foto: Ewout Huibers

Ostatně k tomu napomáhá i ona odkrytá střecha. Hraje klíčovou roli v prostorovém zážitku a slouží jako jednotící prvek mezi funkcemi domu a okolní zelení. Interiér - se světle šedou betonovou podlahou, světlými dubovými stěnami a bíle natřeným stropem z krokví - vytváří klidnou a přirozenou atmosféru. V níž čas plyne nerušivě v průběhu celého dne.

V interiéru dubové obložení stěn opticky podpírá střechu a plynule obepíná prostor, čímž zdůrazňuje vysoký vzdušný strop. Zakázkové skříně a kuchyňská linka sledují stejné horizontální linie a vytvářejí harmonický celek. Záměrnost zakázkových řešení podtrhuje to, co senioři potřebují. Přehlednost, snadnou dostupnost, prostor, který se snadno udržuje v čistotě.

Vnější stěny se vizuálně prolínají s vlastními interiérovými prvky a plynule propojují architekturu a interiérový design. Dům pro seniory je krásnou ukázkou toho, že stáří není nemoc, a ani pokročilý věk není překážkou v důstojném bydlení. Obydlí nevznikalo jako „to třetí a poslední v pořadí“, ale jako plnocenný dům pro obyvatele se specifickými nároky.

Soukromí se tu mísí s napojením na bydlení ostatních členů rodiny. Je celé usazené v zahradě, zeleni, zalité sluncem. Na této nezávislé seniorské rezidenci i29 ukazuje, že kompaktní vícegenerační bydlení si může zachovat – a dokonce i zvýšit – kvalitu, pohodlí a prostorovou bohatost.

Výsledkem je domov orientovaný na budoucnost, který definuje jednoduchost, přehlednost a lidské měřítko. Stárnout možná není úplně radost, ale v takovém domě si přibývající léta ani neuvědomíte.

Foto: Ewout Huibers

Údaje o projektu

Název projektu: Senior Shelter
Typ projektu: novostavba, bydlení pro seniory
Architektonické studio: i29 architects
Lokalizace: Hoofddorp, Nizozemsko
Design interiéru: i29 architects
Strukturální inženýring: Vissers & Vissers
Hlavní dodavatel stavby: Heijboer Bouw & Montage
Vybavení interiéru: Stooff
Klient: soukromá osoba
Rok dokončení (finalizace): 2025
Užitná plocha: 100 m2

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata

Přečtěte si více k tématu Architektura

Foto: Radek Úlehla

Dům s kavárnou v historickém centru města. Zahřeje na těle i na duši

Kompletní přestavba dala vzniknout městskému domu v Kamenici nad Lipou s kavárnou, jógovým studiem a bydlením. Dům je tradiční typologií maloměstského řadového stavení s průjezdem do hospodářského dvora. Rozmanité zadání si vyžádalo využít dispoziční možnosti původního domu na maximum

Brána ze 14. století, na kterou teď město může být opravdu hrdé

Brána ze 14. století, na kterou teď město může být opravdu hrdé

Architekti tu při „oživení“ historické památky využili původní receptury malty. Přesné té, jaká byla použita před více než šesti stoletími. Ovšem k tomu, aby s ní mohli pracovat, se nejdřív museli podívat pořádně do hloubky, z čeho je ona stará brána vlastně vystavěná.

Foto: Alex Shoots Buildings

Funkcionalistický byt s původními prvky a růžovým prasátkem

Jedná se o kompletní rekonstrukci vlastního dvoupokojového bytu ve funkcionalistickém bytovém domě v Praze. Dům i řešený byt si zachovaly řadu původních prvků z konce 30. let 20. století. Cílem bylo zachovat maximum původních prvků, repasovat je a doplnit o současnou vrstvu.

REKLAMA