• ESTAV.cz
• Architektura
• Jak krásná může být sportovní hala? Dolní Břežany jako příklad organické architektury

Prohlédnout fotogalerii40 fotografií

„Sport je poezie pohybu a činu.“

Uzavřené multifunkční sportoviště

Sportovní haly jsou univerzální uzavřené stavby určené pro celoroční provozování sportovních aktivit, tréninků a zápasů. Tato multifunkční sportoviště se nejčastěji dělí podle typu konstrukce, účelu využití a nabídky konkrétních sportovních ploch. To je takové to školometské vyjádření pro montované dřevěné a ocelové haly odpovídající finanční stránce, nižší náročnosti na výstavbu i následný provoz. Většinově jsou to haly městské, popřípadě v gesci menších obcí, pro využití širokou veřejností, místními kluby a spolky. Vezměte si průřez všemi myslitelnými halovými sporty, přidejte bonus specifického využití pro lezecké stěny, posilovny a další konkrétní disciplíny, které leckdy ani nedohlédnete. Naleznete zde určitou variabilitu zázemí pro sportovce i diváky, vše v intencích odpovídajících významu a potřebám daného místa. Všemu pochopitelně velí stránka finanční.

Pohled jižní. Foto: BoysPlayNice

Vyšší level je multifunkční hala

O patro výše se pohybují haly multifunkční, jež umožňují pestřejší a všestranné využití. Pochopitelně že opět začínáme u sportů s maximálním zázemím pro sportovce a jejich fungování a s částí pro diváky s maximálním servisem a službami. To vše jak jinak než celoročně. Dále pak multifunkčnost a variabilita objektu umožňuje tu zmíněnou pestrost dalšího využití ke společenským a kulturním akcím, které vás jen napadnou. Díky tomu vzniká obrovské mraveniště s veškerou infrastrukturou a s návazností na organismus města mateřského i dalších měst a obcí pro přespolní. Synchronizace pronájmů, akcí, cyklického kalendáře utkání, provázanost akcí, využitelnost poměrně náročného a drahého „stánku“ je obrovsky náročná na logistiku a součinnost provozovatelů a těch, kteří se následně přijdou dívat, bavit, podávat sportovní výkony, vystupovat. Kalendář velkých hal bývá zaplněný na několik let dopředu. Vše musí probíhat smysluplně a hlavně efektivně. Pochopitelně, že multifunkční haly nejsou osamoceným objektem s parkovištěm, ale mohou být i součástí většího areálu s návaznostmi na žádané aktivity a služby s tím spojené.

Pohled jižní večerní. Foto: BoysPlayNice

Jak krásně může vypadat sportovní hala

Novostavba navazující na areál ZŠ v Dolních Břežanech byla postavena primárně jako sportovní hala pro výuku tělocviku, nicméně je využívána i veřejností a školou mimo sportu pro kulturní akce.

Moderní vzhled je inspirací i ukázkou pro to, jak lze esteticky vyřešit sportovní plochu o velikosti 45 × 25 metrů a kapacitou pro diváky 250 míst. Potud skvěle vyřešená sportovní hala včetně více než zajímavé estetiky. Jak bude působit na každého z vás je pouze věcí vašeho vnímání. Já se však chci podělit o drobnost, která zde úplně nezazněla. Vzhledu se nedá upřít moderní vzhled a jistá mysticita skrývající se ve tvaru elipsoidu. Odkaz na neznámou budoucnost, někdo vidí UFO, já vidím znaky jasné organické architektury. Není to invektiva ani kritika, naopak je to pochvala na celé čáře. Stavba má dynamiku, tvar je vytvořen intuitivně podle principů a struktur vyskytujících se v přírodě. Hovoříme také o bionice, tedy vědě promítající biologické principy a jejich struktury do daného řešení.

Průhled halou. Foto: BoysPlayNice

Zkusme si organickou architekturu přiblížit

Celá tvorba organické architektury vychází z přírodních vzorů tvořených zemí, vodou, vzduchem, živočišnou a rostlinnou říší, buněčnými a krystalickými strukturami, přírodními zákony, jevy a úkazy, kosmem a s tím vším neodmyslitelně spjatou duchovní sférou. Je jimi inspirována. Zároveň je specifickou pocitovou záležitostí každého jejího tvůrce. Tato architektura je složena stejnou měrou z duchovní, duševní i fyzické stránky díla. Je svébytná, nicméně je harmonicky spjata s okolním prostředím, volně prorůstá do krajiny a vyrůstá z ní. Využívá přirozených regionálních materiálů, zdrojů a technologií, je biologicky, psychologicky a sociologicky vyvážená. Často využívá tvaru křivky, klade důraz na funkci, prostor, formu, místo, energii a měřítko. A je organickou alternativou ke klasické architektuře složené převážně z rovných prvků a pravoúhlých tvarů. Není to konflikt, ale alternativa.

V současnosti ji odborníci charakterizují pomocí formy, harmonie a trvale udržitelného rozvoje. Forma značí souvislost a podobnost s přírodním vzorem, harmonie postihuje ono vydařené začlenění do okolí, trvale udržitelný rozvoj odkazuje na lokální přírodní materiály, recyklovatelnost, soběstačnost a ekologii stran technologií a jejich šetrného provozu. Při vší úctě k historii a kráse architektury, to prapůvodní často pravoúhlé uspořádání prvků, celku i skupin nalézáte v přírodě jen sporadicky. I ta jeskyně má stěny vytvořené erozí do ladných křivek. Příroda pro svoje účelné, funkční a přirozené fungování užívá organických struktur, které stačí sledovat, napodobovat a smysluplný výsledek je v podstatě zaručen. Není to jenom o přírodních materiálech, ale i o napodobení tvarů, skladby, jednotlivých prvků tvořících celek, jejich statického řešení, barevnosti, jakési samozřejmé krásy, harmonie, která se líbí, i když často netušíme proč.

Průhled halou. Foto: BoysPlayNice

Organická architektura zde žije s námi dlouho

S pojmem organická architektura se setkáváme již v první polovině 19. století. Posléze se organická architektura zaskvěla realizacemi od architektů zvučných jmen, jako byl Frank Lloyd Wright, Antoni Gaudí i Cornet, Louis Sullivan, Bruno Zevi, Gustav Stickley, Richard Joseph Neutra, Friedensreich Hundertwasser, Rudolf Steiner, Anton Alberts, Alvar Aalto, Hermann Finsterlin, Hugo Häring, Hans Scharoun, Imre Makovecz, Lubomír Šlapeta. Dílčím způsobem i Jan Kaplický, Jörn Utzon, Zaha Hadid i Frank O. Gehry. Někteří architekti tvořili organickou architekturu jako „hlavní disciplínu“, jiní o ni „zavadili“ a pokračovali ve své pestré dějinné pouti. Nějaké striktní zařazení zde není příliš na místě, někdo se k tomuto směru propracoval kupříkladu od modernismu, někdo ho využil jako součást high-tech architektury, další zase použil tyto principy při tvorbě dekonstruktivistické architektury. Domnívám se, že s organickou architekturou se nelze nesetkat a pokud je tvorba architekta „celostní disciplínou“, pak na nás organická architektura vykoukne v dílčích detailech nebo v celku. Každému podle jeho představ. Proto se, prosím, netrapme tím, zda jsme odpůrci nebo zastánci tohoto směru a nechme se vnést do této hry. Je to neskutečně zajímavá a vzrušující cesta s neskutečným výsledkem. Každopádně se, podle výčtu jmen, ocitáte v prestižní společnosti zajímavých a schopných lidí.

Průhled halou, schody na galerii. Foto: BoysPlayNice

Možná vám hala opravdu něco připomene

Vraťme se k našemu řešení sportovní haly. Pokud v něm vidíte třeba pásovce stočeného do klubíčka, Brněnské letiště od architekta Parolka nebo třeba Návštěvnické centrum rezervace plameňáků v Abú Dhabí od českého Studia petrjanda/brainwork, jste na dobré adrese. Jednoduchý, ale účelný a efektní tvar je skvělým vyústěním řešení od STUDIO SPORADICAL. Pochopitelně že základem je skvělé spojení, stran exteriéru, se společností PREFA a jejich hliníkovým falcovaným šindelem.

Hala je 9 m vysoká, eliptický tvar budovy je pokryt kosodélníkovým šindelem, konkrétně 20 000 kusy. Díky tomuto tvaru má každá řada rozdílný obvod. Tedy v konečném důsledku je kladen důraz na šablony o rozměru 240 × 420 mm, které se přes sebe kladou s 1/3 přesazením. Tudíž bylo nutné přesně měřit a šablony ručně upravovat tak, aby řady opticky navazovaly. A to i ve vertikálním směru. Vypadá to jako „věda na medvěda“, ale podle výsledných fotografií tušíte, že nic není nemožné a pracnost byla korunována úspěchem. Díky proměnlivému sklonu střechy, potažmo fasády, kdy šindel je možno bezpečně použít do sklonu 25 stupňů, bylo nezbytné doplnit kritéria o vytvoření vodotěsného podstřeší. Tímto způsobem řešení vyhověl i sklonu 20 stupňů. V horní části je vytvořen prstenec pro vyústění větrané mezery a zároveň napojení části z šindele a střechy z PVC folie. Jednotlivé vrstvy skladby fasády a střechy s provětrávanou mezerou jsou zakončeny plným prkenným bedněním se separační vrstvou od společnosti BAUDER a finální vrstva šablon PREFA. Výsledek? Více než zdařilý, krásná ukázka, co lze vytvořit ze zdánlivě jednoduchých prvků, kterými jsou hliníkové falcované šindele. Pokud nevidíte pásovce, nezoufejte, třeba vás napadne jiná inspirace.

Průhled halou, schody na galerii. Foto: BoysPlayNice

Základní popis

Novostavba sportovní haly navazuje na areál základní školy v Dolních Břežanech. Umožňuje výuku tělocviku, je využívána sportovní veřejností i k pořádání kulturních akcí. Díky modernímu vzhledu je magnetem a inspirací pro své okolí s důrazem na napojení na veřejný prostor a okolí. Sportovní plocha má velikost 45 × 25 metrů, kapacita tribuny je 250 diváků.

Architektonicko-výtvarné řešení a ideový záměr projektu

Autorská zpráva

Dolní Břežany jsou moderní a atraktivní místo pro život a za poslední roky prošly zásadní proměnou. Vedení obce se dlouhodobě zabývá kultivací veřejného prostoru a při realizaci nových projektů klade důraz na architektonické a urbanistické hledisko. Zásadní rekonstrukcí a rozšířením prošel také areál základní školy, na který sportovní hala navazuje a je další etapou jeho rozvoje. Břežanská škola získala nové prostory pro výuku tělocviku, halu využívají místní sportovní kluby a ve večerních hodinách slouží rekreačním sportovcům z řad veřejnosti. Velkorysý interiér haly umožní její využití pro pořádání kulturních a společenských akcí.

Průhled halou, zázemí. Foto: BoysPlayNice

Budova stojí na hraně zastavěného území v těžišti velké rozvojové plochy. Atraktivní architektonický koncept – prostorový objekt ve tvaru rotačního elipsoidu – reaguje na současné požadavky i neznámou budoucnost. Realizace a provoz haly mohou být impulsem a inspirací pro další růst obce, proto má vazba na okolí a veřejný prostor stejný význam jako přirozené napojení na základní školu.

Tvar haly je oblý, hladký a abstraktní. Kupole přibližuje měřítko člověku, kovový povrch zrcadlí okolí, hranice oblohy a střechy je nejasná. Stavba maskuje své skutečné rozměry a působí menší, než ve skutečnosti je. Široké schodiště před halou vzniklo díky zapuštění stavby do terénu, vymezuje hranici veřejného prostoru a tvoří přirozený amfiteátr.

Průhled tribunou. Foto: BoysPlayNice

Exteriér halu od školy odlišuje, interiér na ni naopak navazuje kombinací bílých a šedých povrchů a masivního dřeva. Vnitřní uspořádání odráží vazby na okolí. Vstup diváků je orientován kolmo k ulici a parkovišti, posuvné západní okno s výhledem na obec umožňuje spojení se školním hřištěm, východní okno je průhled do budoucnosti. Spojovací krček dělá z haly součást školy. Srdcem je sportovní plocha 45 × 25 m s výškou 8–9 m dělená příčně na tři části mobilními roletami. Každá z třetin má velikost pro volejbalový kurt, dělení umožňuje paralelní výuku tří hodin tělocviku. Na straně školy jsou v přízemí šatny s hygienickým zázemím oddělené od sportovní plochy stěnou z tělocvičných žebřin, v patře jsou kabinety a strojovny. Na straně diváků je tribuna pro 250 osob, pod ní zázemí a nářaďovny. Důležitým prostorem je otevřený vestibul s bufetem přemostěný lávkou, která spojuje obě části tribuny. Pro halu byl studiem Les kanců navržen originální informační systém z piktogramů a číslic, který je ručně malovaný přímo na stěny z pohledového betonu.

Nosná konstrukce haly je kombinací nosných železobetonových půdorysně zakřivených stěn a prostorové ocelové příhradové konstrukce střechy s ohýbanými vazníky o rozponu až 44 m. Fasáda objektu je z falcovaných šindelů PREFA z přírodního hliníku, střešní část se světlovody má povrch z bílé hydroizolační fólie Firestone UltraPly TPO. V hale je použita kombinace akustických opatření k dosažení potřebné doby dozvuku a dobré srozumitelnosti. Strop a části stěn jsou obloženy odolnými akustickými deskami Ecophon Super G, do výšky 2,5 metru je realizován štěrbinový modřínový obklad. Zdrojem tepla a chladu je tepelné čerpadlo, které pomocí soustavy 24 vrtů hlubokých 112 m využívá teploty horninového podloží. Návratnost systému je kalkulována na 8 let. Sportovní povrch Linosport xf2 leží na plošně pružném podkladu, pod kterým je instalováno podlahové vytápění REHAU. Denní osvětlení haly zabezpečuje 68 tubusových světlovodů Lightway Maximus o průměru 1,2 metru. Součástí systému umělého osvětlení Philips je senzor osvitu, který umožňuje automaticky regulovat intenzitu a spotřebu osvětlení v závislosti na denní době. V hale jsou instalována svítidla Philips Pacific LED.

Pohled jihozápadní. Foto: BoysPlayNice

Doplňující informace

Použité podklady:

• Citáty – http://www.citaty.net
• Fotografie – BoysPlayNice, info@boysplaynice.com, www.boysplaynice.com
• Fotografie, část textů a tisková zpráva – STUDIO SPORADICAL a Vendula Tůmová, LINKA NEWS s.r.o.

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata