V čem je problém? Technologická proveditelnost těchto opatření naráží na materiálovou nedostatečnost i malou ochotu začlenit tyto inovativní přístupy do standardů energetické efektivity. „Fasády jsou nejmarkantnější příklad toho, co vše je už možné, a jak malý střípek těchto možností z celkového potenciálu využíváme,“ dodává Wondraczek. I proto se spolu s ostatními kolegy z dalších německých univerzit (Wiemar a Beuth) a také ve spolupráci s vývojářskými pracovišti v Rakousku, Belgii a České republice pokouší o realizaci komerčně zajímavých projektů inovativní výstavby budov.
„Na 40 % spotřeby energií v EU připadá na vytápění, chlazení, klimatizaci či osvětlení budov,“ říká Wondraczek. „A k tomu, abychom snižovali produkci emisí, bude vždycky účelnější zavádět efektivnější a úspornější systémy, než hledat nové zdroje energie. To je termodynamika.“ Wondraczek je vedoucí postavou týmu, jež sdružuje na čtrnáct subjektů, které v rámci projektu „La Win – velkoplošná fluidní okna“ vyvíjejí fasády a okenní moduly schopné naplnit novou futuristickou představu o inteligentních domech.
Tříletý výzkumný projekt podpořila i EU, a to částkou šesti milionů euro, s tím že spolupracující průmyslové subjekty si mohou přijít na dalších 2,1 milionu. V Centru pro energie a environmentální chemii v Jeně rak například vznikají speciální dvouvrstvá okna, která na základě mikrostruktury kanálků mezi vrstvami umožňují chlazení či ohřev kapalného média či regulaci průsvitu. Tato okna nové generace navíc budou přinejmenším stejně energeticky efektivní, jako ta současná. Práce Wondraczkova týmu ale nemá skončit jen u návrhu a otestování prototypu inteligentní fasády, ale zahrnuje také přípravu průmyslové, ekonomicky zajímavé, výroby.
![OD Kotva [CC BY-SA 4.0 (https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0)]](/img/_/12513/od_kotva_2014_tn.jpg "OD Kotva [CC BY-SA 4.0 (https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0)]")
Sdílet / hodnotit tento článek