Příklad? Pracoviště, pečlivě navržené tak aby využívalo v průběhu světlé části dne co nejvíce přirozeného osvětlení, má zatažené žaluzie a rozsvícená světla. A skutečný problém? Více než polovina táhel žaluzií nebo vypínačů je zastavěna kancelářským nábytkem. Provozovatelé administrativních budov napříč Spojenými státy investovali nemalé peníze do toho, aby se tyto objekty staly z hlediska energetického metabolismu efektivnější, ale právě kvůli takovým „drobnostem“ se to v řadě případů nedaří.
Dayová spolu s Davidem Gundersonem (Fakulta konstrukčního designu na WSU) se proto rozhodli prozkoumat padesátku takových vylepšených budov, aby se podívali, jak se v energeticky úsporných opatřeních personál uvnitř orientuje.
Například budova, hodnocená zlatým stupněm certifikace LEED, měla po celý den zavřená okna, ačkoliv signální zařízení informovalo o tom, že je na čase využít přirozenou ventilaci. „Z patnácti dotázaných lidí na patře ani jeden netušil, co blikající zelené světlo znamená, považovali ho za součást protipožárního systému,“ dodává Dayová. O rekonstrukci a eko-aplikacích sice byli informováni všichni zaměstnanci, ale jen formou hromadně rozesílaného e-mailu. „A to je ten problém,“ říká Gunderson.
„Bez proškoleného personálu nemůže ani ta nejlepší technika správně fungovat.“ Zatímco v USA se v roce 2005 jen 5,6 % administrativních budov dalo považovat za energeticky hospodárné, loni už to bylo 39,3 %. „Zvyšuje se tlak na energetickou efektivitu a úsporná opatření, což je nepochybně dobře,“ uzavírá Dayová. „Ale pokud se tyhle novinky nepřenesou i do kancelářské kultury, změna k lepšímu nenastane.“
![OD Kotva [CC BY-SA 4.0 (https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0)]](/img/_/12513/od_kotva_2014_tn.jpg "OD Kotva [CC BY-SA 4.0 (https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0)]")
Sdílet / hodnotit tento článek