REKLAMA
Hledat
Mapa cennemovitostí v ČR
estav.tvnový videoportál
Všechna témata

Jako orlí hnízda na skále. Netradiční chaty mají přístup po lávkách a úchvatný výhled na přírodní scenérii

Stylten, Myra, Stjerna a Eldhuset. Zní to jako jména čtyř sudiček z pohádky. Nejsou jimi, byť se podobně vědoucně sklání nad norským Lysefjordem, a z výšky strmého svahu hledí na jeho dramatickou krajinu. Právě tak byla čtveřice chat, určených k sezónnímu obývání, v rámci projektu Bolder zamýšlena.
Foto: Elin Engelsvoll

Pod celým projektem je sice jasně podepsané proslavené skandinávské studio Snøhetta, ale záměr sám by nevznikl bez invence a podnětů podnikatele Toma Norlanda. Jeho nápadem bylo přiblížit krajinu drsného severu lidem, ovšem s patřičnou dávkou komfortu. Aby to, co se na první pohled jeví jednoznačně nepřístupně, zjemnil kontrast pohody.

Projekt Bolder „prodává“ zážitek z nevšedního místa – na což můžeme nahlížet kriticky - ale dává si přitom záležet na tom, aby sám stavební zásah nesnížil hodnotu lokality. A to je jednoznačný klad.

Bolder tedy roste z autentické atmosféry divoké norské krajiny při západním pobřeží, a je koncipován tak, aby co nejlépe ladil s okolní přírodou a stíral hranice mezi pobytem lidí uvnitř a venku. Do té míry, aby vznikal pocit, že mezi exteriérem a interiérem nevytváří bariéru stěna, zeď či sklo, ale právě ta pohoda. O tu už se pak postarali specialisté na design interiérů ze studia Vipp.

Foto: Elin Engelsvoll

Na architektech ze Snøhetta v tomto případě leželo vytvoření onoho vnějšího rámce objektů. A to – vzhledem k jasně definovaným požadavkům investora – nebylo úplně lehké.

Tři plus jedna, mezi skalami

Čtyři chaty jsou vedeny tak, aby vytvořili jen minimální stopu a ladili s okolím. Nad zem, do příkrého svahu, jsou vyzdviženy na velkých betonových sloupech. Primárním materiálem, který promlouvá z fasády, je dřevo. A jejich výrazu dominují prosklené fasády, které z vnáší venkovní prostředí dovnitř, a činí celý obyvatelný a vyhřátý prostor jednou velkou soukromou rozhlednou.

Foto: Elin Engelsvoll

Panoramatický dojem posiluje i to, že nad modravou hladinou fjordu se počasí neustále mění, a tak i výhled sám se nedá považovat za statický.

Stylten, Myra a Stjerna nabízí přibližně 38 metrů čtverečních obytného prostoru, Eldhuset, která se momentálně dokončuje a zpřístupněna bude letos na jaře, nabídne těch metrů rovnou šedesát. Vzájemně si jsou chatky podobné, ale nikoliv úplně shodné. Přizpůsobovaly se terénu, svými výhledy se vzájemně nepřekrývají. Některé jsou dostupné snáze (všechny se napojují na centrální zpevněný chodník), ale do některých musíte vstoupit po skleněném můstku.

Lehké spojovací mosty nad krajinou jsou vyrobeny z cortenové oceli. Architekti si ji vybrali, protože svým přirozeně rezavějícím povrchem zapadne do palety přírodních materiálů. Jsou, podobně jako chaty, mírně vyzdviženy nad zem, aby se minimalizovala jejich stopa v terénu, a vodící světla jsou tu neutrální, tlumená, aby nenarušovala výhledy do stran i po západu slunce.

Foto: Elin Engelsvoll

I přírodní materiály mohou být luxusní

Vstupy jsou na úrovni patra, tedy tam, kde je upraven prostor jako kuchyně kombinovaná s obývacím pokojem a jídelním koutem. Naopak do přízemí, které je intimnější, byly umístěny ložnice a koupelny. Byť je interiér veden v typicky skandinávském minimalistickém duchu, působí luxusně výběrem materiálů. Nejen dřevo, ale i kůže a mramor tu našly své místo. Barvy jsou tu spíš zemité, nerušivé, textury organické.

Lidé, stojící za návrhem interiérů, to popisují slovy: „Promyšlenost je základem výběru materiálů a zdůrazňuje meditativní plynutí, které celý prostor navozuje.“ Je to elegantní, nadčasové, dobře vypadající. Zajímavě je řešený střešní světlík, který je oproti interiéru mírně vychýlený, a tak v interiéru podporuje dojem stavu beztíže. Jako kdyby obydlí bylo modulem, který se skutečně nad fjordem vznáší.

Foto: Elin Engelsvoll

Architekti si dali hodně záležet na tom, aby objekty nechaly „splynout“ s okolní krajinou. Proto do vnější podoby staveb promlouvá žula přímo ze skalních útesů, i borovice na svazích. Chaty přebírají jejich barvu i materiálovou podstatu - beton základových sloupů je obložen kamenivem přímo z lokality, fasády jsou neošetřené a budou postupně přirozeně vyzrávat na barvu kmenů živých stromů.

Pro vodu k prameni

Pro stavbu se jinak využilo i dřevo dubové, a v každé chatce bylo ošetřeno odlišným způsobem, takže i zážitek z pobytu v každé z nich je trochu originální. Chaty jsou vytápěny elektřinou, ale „areál“ se nachází mimo konvenční elektrickou síť, a proto musí vystačit s vlastními obnovitelnými zdroji.

Foto: Elin Engelsvoll

Projekt Bolder si klade za cíl odlišit pohodou interiéru oddělit obyvatele od vnějšího prostředí. Ale neváhá jim také připomínat, jak to venku vypadá - vodu si ubytovaní zatím musí nabrat přímo z pramene, který je jen kousek od parkoviště, které se nachází na temeni hory u fjordu. Po takové výpravě si hned budou pohodlí uvnitř vážit víc.

Skandinávské studio Snøhetta tu znovu demonstrovalo, že si dokáže poradit i s hodně netradičními zakázkami, a že dokáže i tak komplexní projekt zasadit do přenádherné a čisté krajiny velmi nerušivým způsobem.

Foto: Elin Engelsvoll

Údaje o projektu

Název projektu: The Bolder Cabins
Typ projektu: rekreační chaty
Architektonické studio: Snøhetta
Lokalizace: Lysefjorden,
Vedoucí architekt: Aaron Dorf, Aase Kari Mortensen
Kuchyně, interiér: Vipp
Klient: Tom Bjarte Norland
Rok dokončení (finalizace): 2023
Užitná plocha: 38 (3x) a 60 (1x) m2

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata

Mohlo by vás zajímat

Foto: Alexander Angelovskiy

Krásný dům dostavěli těsně před vypuknutím války. Stojí ještě? Pokud válku přežije, bude v něm skvělé bydlení

Kvality A-House je těžké posoudit. Byl řádně dohotoven ve smluvně přislíbeném termínu, a podle všeho dodržel rozpočet i zadání. Jestli ale naplnil představy zadavatele nebo jak si vede během užívání, to se zatím neví. Nikdo v něm totiž nejspíš nebydlí, a klienta ani architektů se na bližší podrobnosti realizace…

foto: Adam Mørk

Digitalizace a dřevostavby? Dánští architekti ukazují novou úroveň eko-domů

O tom, že stavět by se mělo udržitelně a ekologicky, dnes nikdo moc nepochybuje. Alespoň z řečí to tak vypadá. A zrovna tak v trendu je i zelené, udržitelné bydlení. Jenže tyhle dva vesmíry snů a možností udržitelnější budoucnosti leží tak nějak vedle sebe, a svými dimenzemi vzájemně moc nepronikají.

Foto: Máté Lakos

Malá dřevěná chata s velkým oknem. Milá i útulná

Budapešťské studio Hello Wood je věrné svému názvu, dřevo ve stavební praxi je u nich skoro základní charakteristikou a podstatou jejich tvůrčí práce. To, že se soustředí téměř výhradně jen na tento materiál, jim ale nikterak nezužuje profesní záběr. Pouští se do realizací nejrůznějších typů architektury a…

Foto: OBA creators

Místo jedné velké rozhledny v Krkonoších architekti navrhli čtyři malé

Krásy přírody jako celek každý vnímáme jinak, jejich přirozenost chápeme odlišně a působí na nás subjektivně. Divoce zarostlá džungle někoho vábí a jiným přijde zoufale neuspořádaná. Takže zatímco jedni docení les v kontextu pralesa bez cest a značek (a hlavně bez dalších lidí), jiní preferují značené cesty pro pěší…

Foto: Soeren Larsen

Luxusní posed: Dům, kterému prorůstá strom ložnicí

Prapůvodní geneze tohoto projektu trochu připomíná počátek anekdoty. Co se stane, když se v dánském baru potká inženýr lesnické školy, architekt a konzultant pro cestovní ruch? Takový vtip by nicméně gradoval nečekanou pointou, protože na jeho konci stojí počátek v Evropě unikátního hotelu. Jeho příběh zatím zdá se…

Foto: Martin Innerdal Dalen

Černý diamant září na bílé stráni. Horská chata spojuje staré a nové technologie

Sněhové vločky se pod mikroskopem jeví přepestré a nekonečné ve svých tvarech, jako vzácné křišťálově čisté klenoty. Stavební počin norských architektů, stojící v kraji Trøndelag, je také klenotem. Diamantem. Svou velikostí i zpracováním nepřehlédnutelným. Navíc černým, kontrastním proti sněhem zavátým údolím.

REKLAMA