Studie byla zpracována a poté uskutečněna podle představ investora, vedena s respektem ke krajině a sousední památkově chráněné sakrální architektuře. Majitelé pozemku si architekta vybrali na základě jeho předchozích úspěšných staveb (dlouhá léta spolupracoval s Vlado Miluničem, před tím s Karlem Pragerem); základní ideu načrtli na kus papíru a nastínili své priority: přízemní, takřka nenápadná stavba, orientovaná směrem k jihu s mírným sklonem střech s obytnou terasou navazující na venkovní bazén; dům postavený z cihel, propojený se zahradou prosklenými plochami.
Důraz měl byl kladen na soulad s okolím, na ekologii a vysokou kvalitu materiálů. Architekt potvrdil, že většina původních plánů byla zakomponována do projektu a následně realizována. Především prostorové členění domu – velký obývací pokoj s prosklenou stěnou a výstupem na terasu (odsuvná část stěny) a na zahradu. S původní představou se kryje i klidová zóna (ložnice rodičů a dětské pokoje), včetně pokoje pro hosty s vlastním sociálním zařízením. Mírných změn dostálo relaxační centrum, sauna a prostor pro posilovnu. Univerzální místností se stala pracovna v podkroví s výhledem do okolí, přístupná po točitých schodech z obývacího pokoje. Okolí rodinného domu se realizovalo přesně podle představ majitelů (rodina s dětmi) jako otevřené – dům splývá s okolím, neukrývá se za vysokou zdí a plně respektuje sousední stavbu.
S úctou k ekologii a stavbám minulosti
Myšlenka terénní vlny na obzoru vychází ze zásad moderní architektury respektující daný krajinný ráz, kde se stavba stává nenásilnou součástí krajiny. Trend splňují i obytné místnosti propojené se zahradou s výhledy do zeleně. Citlivému řešení kompozice v krajině odpovídá také stavebně technická část s maximálním využitím přírodních materiálů. Zelená střecha má navíc funkci tepelně izolační a akumulační; lze lépe využívat dešťovou vodu pro zálivku či respektovat nízkoenergetický standard vytápění. „Hranice mezi stavbou a krajinou se takto smazává. Uspořádání domu je definováno vrstevnicemi terénu, k nimž se přimyká a tvoří plynulou křivku splývající s okolní krajinou,“ vysvětluje architekt Jan Línek.
Pro splynutí s okolím dále volil ze severní a západní strany obložení domu kamenem z místních zdrojů, konkrétně z rozebraných polorozpadlých stodol. Vstup a vjezd vedl ze západní strany od sousedního kostela – využívá tak terénní konfigurace včetně dispozičního uspořádání posunu garážové úrovně o 1/2 patra oproti úrovni vstupní haly a hlavního obytného prostoru. Vlastní vstup je pak veden přes úzkou převýšenou halu směrem do centrálního obytného prostoru. Majitelé domu si cení pečlivého zakomponování vlastních nápadů do projektu a obzvláště chválí obytné prostory umístěné přímo pod vlnu střechy s pláštěm pokrytým extenzivní zelení. Plně jim vyhovuje i nastavení domu směr jih-sever, což umožňuje mimo jiné i snadné provětrávání domu v horkých letních měsících.
Dispozice podle aktuálních potřeb rodiny
Vše je založeno na strategickém umístění soukromých prostor (pokoje dětí, ložnice rodičů) okolo hlavního centra s krbem. Říká se tomu „hřejivé srdce domu“, jenž navozuje příjemný pocit útulnosti. Vnitřní prostory lze zvětšovat jak horizontálními, tak vertikálními průhledy. Centrální vnitřní prostor přechází přes prosklenou stěnu do vnějšího prostoru s venkovním bazénem odcloněným od komunikace západním křídlem s dětskými ložnicemi a relaxační částí na galerii v centrálním prostoru. Zakrytí hlavního obytného prostoru a některých přilehlých částí obstarává speciální dřevěná konstrukce vlny podepřená ocelovými sloupy nebo s uložením na příčných stěnách. Konstrukce domu je vyzděná se železobetonovými a dřevěnými trámovými stropy.
Dům je ve východní části doplněn nezbytným hospodářským a technickým zázemím, které umožňuje naplnit aktivity majitelů související s pěstební a hospodářskou činností. Veškeré oplechování je titan-zinkové, okna hliníková a dřevěná. Povrchy podlah jsou voleny tak, aby materiálově posilovaly spojitost vnitřních prostor v jednu místnost. Majitelé zvolili kamenné, dřevěné a korkové linoleum, v hospodářské části pak betonovou stěrku s protiprašným nátěrem.
Výtvarná koncepce projektu byla oceněna pracovníky Magistrátu města Karlovy Vary, odboru lázeňské kultury a památkové péče a Národního památkového ústavu v Lokti. Jan Línek si ocenění váží a dodává, že stavba by nikdy nemohla vzniknout, pokud by neexistoval vnitřní soulad s investory a ostatními spolupracovníky. Architekta popisuje jako dirigenta orchestru, který citlivě ovládá a vede veškeré složky lidské i umělecké tak, aby mohlo vzniknout skutečně harmonické architektonické dílo. „Je třeba vytvářet povznášející atmosféru mezi lidmi při přípravě a realizaci stavby, aby pak byla patrná i ve svém výsledku,“ dodává.
Rodinný dům v Chýších u Karlových Varů
| Autor: | Ing. arch. Jan Línek, architektonický atelier L & P |
| Zastavěná plocha: | 450 m2 |
| Obestavěný prostor: | 2 100 m3 |
| Konstrukční řešení: | tradiční zděná budova s dřevěným krovem z lepených vazníků, vyzděná se železobetonovými a dřevěnými trámovými stropy. |
| Střecha: | extenzivní zeleň |
| Vytápění: | kotel na pelety s automatickým doplňováním paliva, podlahové topení, krb |
Sdílet / hodnotit tento článek