• ESTAV.cz
• Architektura
• Přestavba plážového domu. Dovnitř se vejdou čtyři rodiny

Prohlédnout fotogalerii17 fotografií

Názory se na to mohou lišit, ale o Bergen aan Zee se často hovoří jako „o té pravděpodobně nejkrásněji situované vesnici v Nizozemsku“. Sídlo, příhodně usazené na pobřeží, má prý ty nejlepší podmínky k tomu, aby se tu pohádkově žilo. V relativní izolaci, tedy klidu, v dotyku s tolik vzácnou přírodou. Žije tu totiž méně než 400 stálých obyvatel, a jejich sousedstvím je kromě hladiny moře i přírodní rezervace Natura 2000. Ta dává vesnici záhumenek o rozloze 7 500 hektarů, plných zvlněných dun, vřesovými loukami a borovicovými lesy.

Zkrátka nádhera, alespoň tedy měřítky Nizozemců. K té nebývalé popularitě Bergen aan Zee pak přispívá ještě pár věcí. Předně to, že jde o vesnici relativně mladou. Jako taková vznikla, byla založena, až v roce 1906. Rozrostla se z obydlí zdejšího budoucího starosty, Van Reenena a jeho manželka Reenen-Völterové. Místo sloužila jako pobřežní výspu mnohem většího, uspěchanějšího a hlučnějšího Bergenu. A kdo si právě od toho hluku a shonu chtěl trochu odpočinout, mohl se vydat na výlet sem, k moři.

Radikální přestavba. Půdní byt s černým boxem

přečíst článek

Později tu rodina Zeilerů pověřila místně proslulého architekta, pana H. P. Berlageho, návrhem velkého hotelu s prostornou kavárnou a restaurací. Tím se stal Bergen aan Zee proslulý nejen v regionu, ale v rámci celého Nizozemska. A brzy pak celého světa uměleckého. To proto, že mezinárodní úspěch onoho hotelu sem přilákal mnoho umělců. Kteří podlehli místnímu kouzlu, a usadili se tu nastálo. Vesnice se tak stala bydlištěm mnoha slavných umělců, kteří tu pospolu nažívali a sdíleli ateliéry. Ta jejich koncentrace na jednotku plochy pak dokonce vedla i ke zrodu uměleckého hnutí, známého jako Bergenská škola.

Sídlo turisticky proslulé, lákající „měšťáky“ podobně jako Šárecké údolí Pražáky a přitom s puncem umělecké tvorby, jako Maříž na Vysočině, a zázemím srovnatelným s lázeňskými Luhačovicemi, před sebou mělo tu nejlepší budoucnost. Že k ní nakonec nedospělo, to už bylo dílem války. Během té druhé světové války Němci zbourali velkou část místního historického stavebního dědictví, včetně slavného hotelu Nassau-Bergen. Prý proto, aby si vytvořili čisté palebné pole, ke kontrole moře. Z té původní krásy toho nezůstalo mnoho, ale něco přeci jen ano.

Bergen aan Zee, který se po válce stál lehce odstrčeným a zapomenutým, se mohl dál unášet na vlnách pohody a umělecké inspirace.

Foto: Stijn Poelstra

Staré ubývá a nové bolí

Abychom ten obrázek sídla měli kompletní, doplníme jen, že většina domů tu dnes pochází z 50. a 60. let 20. století. A že kvůli neúprosné síle živlů na pobřeží, i kvůli své chatrnější konstrukci než stavby předválečné, zoufale potřebují náhradu. Tato poválečná architektura, která není ceněna ani chráněna, a je v kontrastu vůči propracovaným a k dokonalosti vycizelovaným vilkám umělců z počátku století. Za zástavba je navíc dnes postupně doplňována ne zrovna vzhlednými okázalými vilami moderními. To už tu vizuální jednoduchost sídla ohrožuje možná víc, než prosolený vzduch a korozívní prostředí.

Že tak dlouhý popisek sídla, které má být jen kulisou vlastnímu aktuálnímu, nebývá zvykem? Inu, ten popis v sobě nese východiska pro celou situaci, která k projektu Villa BaZ od architektů SeARCH vlastně vedla. Pro jeho majitele bylo podstatné, že v Bergen aan Zee je krásně, má přírodu v okolí a žije se v něm v pomalém tempu. A též to, že parcely (i ty zastavěné konstrukčně narušenými nemovitostmi, pamatujícími šest či sedm dekád) jsou nad očekávání a nizozemské poměry laciné.

Tady se žije pomalu. Přestavba chaty inspirovaná skandinávskými barvami

přečíst článek

Pro architekty z týmu SeARCH pak zase byla podstatná ta návaznost předválečných vilek umělců vůči domům rychleným a pak těm stávajícím, moderním, které sem expandují. Ty stavby s hrubými objemy – příliš vysoké, příliš silné a s okázalými materiály – se jim nelíbily. Takže když se tu pustili to práce, hodlali své dílo vést ve střízlivějším a místnímu odkazu více odpovídajícím duchu. Šéfarchitekt SeARCH, Bjarne Mastenbroek, a jemu k ruce nápomocný Julius Oud, pojali celý záměr: „Jako cvičení sebekontroly.“

Nepřesahovat měřítka, držet se přiměřenosti, nepřestřelit po stránce materiálu ani provedení. I když se sídlo a okolí lokality podbízelo k tomu, aby se tu vytvořilo něco výrazného, architekti své touhy vyniknout krotili a úsilí napřeli raději k tomu, aby jimi navržená Villa BaZ spíše splynula s tou estetikou domů z počátku minulého století.

Foto: Stijn Poelstra

Přestavba nastavila směr

Nestavělo se na zelené louce. Klienti se rozhodli zužitkovat jeden z těch starších domů. Vila Bergen aan Zee (proto se jí říká BaZ) je o tom, že se v mimořádném místě citlivě přepracovává původní dům z roku 1952, původně navržený architektem N. Bylem. Tuto stavbu, která se dočkala řady pozdějších rozšíření, pak očišťují a upravují do nové, ucelené formy. Stávající kontury domu jsou přitom striktně dodrženy a jemné rozdíly v materiálu a linii střechy jen lehce naznačují odklon od původního objemu a pozdějších přístaveb.

Ve svých podlažích pak dům i s přístavbami, usazený na vyvyšujícím se návrší duny, nese dohromady 500 metrů čtverečních užitné plochy. Může se to zdát hodně až mnoho, ale v kontextu obsahu to odpovídá původním parametrům. Hlavní dům se skládá z fasády z dřevěných latí a taškové střechy, zatímco přístavba je obložena duhovým plechem. To „duhový“ zní trochu zvláštně, ale architekti podotýkají, že je to tím, že se zdá být zelený, když stojíte přímo před ním, a hnědý, když procházíte podél něj.

Nebourat, přestavět. Dům v domě vznikl ze starší stavby úsporněji a rychleji. Narativům navzdory

přečíst článek

Střecha přístavby na něm je z jednoduchého vlnitého plechu. Kopíruje linie hlavního domu, jen je o cosi plošší, a štíhlá bílá hrana střechy, opakující se prvek v těchto domech z 50. let, spojuje tyto dvě části do jednoho celku. Při přestavbě Vily BaZ byl nový program zasazen do kompaktnějšího objemu. Stávající rekreační části obydlí, původně volně ložených přístaveb, byly zasunuty do jednoho objemu. A zevnitř přestavěny, nahrazeny třemi prostornými ateliéry. Pro každé z dospělých dětí majitelů. Hlavní dům byl proměněn na domov pro rodiče s centrálním obývacím pokojem, zimní zahradou a wellness.

Výhodou je, že hlavní dům má vždy příjemnou velikost pro pár, zatímco při plném obsazení může dům snadno pojmout dvacet lidí během rodinných setkání nebo slavností. Ateliérové „byty“ jsou rovněž navrženy tak, aby fungovaly zcela autonomně, nezávisle na sobě navzájem i na hlavním domě. Takže každá větev rodiny má svou vlastní malou oázu a pobyt zde si mohou užívat i lidé, kteří nejsou členy rodiny nebo přátelé.

V Nizozemsku se hodně hledí na udržitelnost staveb a Vila BaZ v tomto ohledu nezůstala nic dlužná. Je z velké části postavena z biomateriálů, které splňují nejpřísnější normy BENG, a pro podlahy, stěny a střechu využívá masivní dřevěnou konstrukci. Dům si zachovává atmosféru plážového domu, který působí vůči svému okolí nerušivě díky chytré kombinaci skromných materiálů. Plovoucí stěrková podlaha je spárována s odkrytou dřevěnou konstrukcí a vytváří tak nápadně teplý, přírodní interiér, zatímco venku betonové opěrné zdi vyčnívají proti neustále se pohybující duně.

Foto: Stijn Poelstra

Údaje o projektu

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata